Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 10.07.2008, sp. zn. 1 Afs 93/2008 - 40 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2008:1.AFS.93.2008:40

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2008:1.AFS.93.2008:40
sp. zn. 1 Afs 93/2008 - 40 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce P. R., zastoupeného JUDr. Zdeňkou Podrazkou, advokátkou se sídlem MUDr. J. Janského 5, Znojmo, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Brně, se sídlem Náměstí Svobody 4, 602 00 Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 10. 2001, č. j. 110-2578/01-0107, o vyměření daně z příjmů, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 1. 2008, č. j. 31 Ca 85/2007 - 20, takto: I. Kasační stížnost se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Rozhodnutím ze dne 2. 10. 2001 zamítl žalovaný žalobcovo odvolání proti platebnímu výměru ze dne 7. 12. 2000, jímž Finanční úřad ve Znojmě vyměřil žalobci daň z příjmů za zdaňovací období roku 1999 ve výši 0 Kč. K žalobě, jíž žalobce napadl rozhodnutí žalovaného, Krajský soud v Brně vyslovil rozsudkem ze dne 30. 6. 2004, 29 Ca 506/2001 - 47, nicotnost tohoto rozhodnutí i platebního výměru; Nejvyšší správní soud však tento rozsudek zrušil svým rozsudkem ze dne 11. 5. 2005, č. j. 1 Afs 134/2004 - 95, a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Dalším svým rozsudkem ze dne 13. 10. 2005, č. j. 31 Ca 56/2005 - 20, krajský soud zrušil rozhodnutí vydaná v obou stupních; i tento rozsudek Nejvyšší správní soud zrušil svým rozsudkem ze dne 18. 4. 2007, č. j. 1 Afs 78/2006 - 38 a opětovně vrátil věc krajskému soudu v dalším řízení. Krajský soud v novém řízení odmítl žalobu usnesením ze dne 23. 1. 2008. Žalobce podle něj netvrdil, že byl rozhodnutím žalovaného zkrácen na svých hmotných právech, a objektivně ani jeho hmotněprávní sféra nemohla být rozhodnutím žalovaného zasažena. Byla mu vyměřena daň ve výši nula, a žalobce se nedomáhal vyměření ztráty, nýbrž vyměření daně vyšší. Žalobu proto nelze projednat. Žalobce napadl usnesení kasační stížností. Poté, co rekapituloval dosavadní průběh řízení a zopakoval svou hmotněprávní argumentaci (daň z příjmů mu měla být vyměřena platebním výměrem, a neměla mu být srážena plátcem), namítl, že rozhodnutí žalovaného do žalobcových práv zasáhlo. Kdyby je soud zrušil, musel by se žalovaný znovu zabývat správností způsobu, jakým byla žalobci stanovena daň. I když žalovaný ve svém rozhodnutí nestanovil žalobci povinnost platit daň z příjmů, nepřímo tak rozhodl, že je správné zdanění žalobcových příjmů sazbou daně ve výši 25 %; rozhodnutí by tak mělo být přezkoumáno. Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a odmítl ji z těchto důvodů: Napadené usnesení krajského soudu, vydané dne 23. 1. 2008, bylo předáno k poštovní přepravě dne 21. 2. 2008. Žalobcova zástupkyně nebyla při doručování dne 25. 2. 2008 zastižena, a zásilka tak pro ni byla uložena na poště a byla jí zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedla. Tak se však nestalo, a dne 12. 3. 2008 byla zásilka vrácena zpět Krajskému soudu v Brně. Dne 4. 4. 2008 předal krajský soud opětovně zásilku k poštovní přepravě. Ve spisu je založena doručenka od této zásilky s údajem o tom, že adresátka nebyla při doručování dne 7. 4. 2008 zastižena, a zásilka byla proto uložena na poště a adresátce zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedla. V rubrice o potvrzení převzetí zásilky je pak podpis žalobcovy zástupkyně s datem 28. 5. 2008 (vedle přeškrtnutého data 28. 6. 2008). Podobná dvojice dat, patrně se rovněž vztahující k datu převzetí zásilky, se vyskytuje i v levé části doručenky; dále jsou tu dvě razítka pošty Znojmo ze dne 7. 4. 2008 a ze dne 28. 5. 2008, a krom toho ještě přeškrtnuté datum 2. 6. 2008 u údaje o dni vyzvednutí zásilky. Ze spisu je patrné, že krajský soud dne 14. 5. 2008 reklamoval vrácení doručenky od výše uvedené zásilky. K tomu od pošty obdržel „druhopis dodejky“, podle nějž adresátka osobně převzala zásilku dne 12. 4. 2008 a reklamace je neodůvodněná. Tomuto datu doručení, resp. převzetí zásilky, odpovídá i samotná kasační stížnost, podaná k poštovní přepravě dne 25. 4. 2008, v níž zástupkyně uvádí, že jí napadené rozhodnutí bylo doručeno dne 12. 4. 2008. Z výsledku reklamačního řízení lze usoudit, že zásilka byla vskutku doručena adresátce dne 12. 4. 2008 a že květnová a červnová data vyskytující se na původní doručence zde byla uvedena omylem; přesto však k tomuto druhému doručení nelze přihlížet. Podle §50c odst. 4 o. s. ř., užitého obdobně podle §42 odst. 5 s. ř. s., platí, že nebude-li uložená písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, vyzvednuta do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl; to neplatí, je-li náhradní doručení vyloučeno nebo bylo-li uložení písemnosti neúčinné. Jak bylo uvedeno výše, při prvním doručování na řádně uvedenou adresu advokátní kanceláře zástupkyně (včetně údaje o tom, že se jedná o advokátku) byla zásilka dne 25. 2. 2008 uložena na poště; desátým dnem od uložení, tj. dne 6. 3. 2008, tak nastalo náhradní doručení neboli tzv. fikce doručení ve smyslu §50c odst. 4 o. s. ř. (nešlo totiž o zásilku, u níž by bylo náhradní doručení vyloučeno, a jelikož adresátkou byla advokátka, nepřicházelo v úvahu ani neúčinné uložení písemnosti). Dne 7. 3. 2008 začala běžet dvoutýdenní lhůta pro podání kasační stížnosti, která uplynula dnem 20. 3. 2008. Kasační stížnost podaná k poštovní přepravě dne 25. 4. 2008 je tedy opožděná; na to nemá vliv ani skutečnost, že žalobcova zástupkyně podala kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od převzetí opětovně doručované zásilky. Opětovné doručování bylo totiž nadbytečné, protože doručena (ač formou náhradního doručení) byla již zásilka vypravená dne 21. 2. 2008. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle §37 odst. 5 ve spojení s §106 odst. 1 s. ř. s. O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 10. července 2008 JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:10.07.2008
Číslo jednací:1 Afs 93/2008 - 40
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Finanční ředitelství v Brně
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2008:1.AFS.93.2008:40
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024