ECLI:CZ:NSS:2008:1.AZS.16.2008:72
sp. zn. 1 Azs 16/2008 - 72
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Zdeňka Kühn a, Mgr. Daniely Zemanové
a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně P. J., proti žalovanému Ministerstvu vnitra,
se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského
soudu v Hradci Králové ze dne 18. 10. 2007, č. j. 32 Az 23/2007 - 42,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud napadeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala
přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 3. 2007, č. j. OAM-1288/VL-10-12-2006.
Současně krajský soud žalobkyni poučil o možnosti podat proti rozsudku kasační stížnost
k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím krajského soudu, a to ve lhůtě dvou týdnů
po doručení tohoto usnesení.
Žalobkyně podala kasační stížnost osobně krajskému soudu dne 3. 12. 2007. Navrhla
zrušení napadeného rozsudku a dále požádala o ustanovení advokáta a o osvobození od soudních
poplatků.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval splněním podmínek řízení a shledal, že kasační
stížnost byla podána opožděně.
Podle §106 odst. 2 věta první s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí.
Žalobkyni byl předmětný rozsudek doručen soudním doručovatelem dne 12. 11. 2007
(pondělí), jak vyplývá z doručenky připojené k č. l. 48 spisu krajského soudu. Lhůta pro podání
kasační stížnosti tedy žalobkyni v souladu s §40 odst. 2 s. ř. s. uplynula dnem 26. 11. 2007
(pondělí). Protože kasační stížnost žalobkyně podala osobně u krajského soudu až dne
3. 12. 2007, je zjevné, že lhůta nebyla dle §40 odst. 4 s. ř. s. zachována. Zmeškání lhůty k podání
kasační stížnosti nelze prominout (§106 odst. 2 in fine s. ř. s.).
Pokud žalobkyně argumentuje v související kasační stížnosti vedené před zdejším soudem
pod sp. zn. 1 Azs 17/2008, že jí advokát telefonicky nekontaktoval, pročež jí byl rozsudek
krajského soudu doručen až po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud
k tomu uvádí, že podle §42 odst. 2 s. ř. s. má-li účastník nebo osoba zúčastněná na řízení
zástupce, doručuje se pouze zástupci. Pouze v případě, má-li účastník nebo osoba zúčastněná
na řízení něco osobně vykonat, doručí se i jim; o takový případ však při doručení rozsudku nejde.
Pokud tedy v daném případě nastalo pochybení na stra ně advokáta, jak tvrdí žalobkyně,
nezakládá to důvod k prominutí zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti (viz shora cit. §106
odst. 2 in fine s. ř. s.), přičemž eventuální odpovědnost advokáta je nutno řešit na základě nároků
vyplývajících z právního vztahu mezi žalobkyní a advokátem (např. podnětem na zahájení
kárného řízení advokáta adresovaného České advokátní komoře, žalobou k civilnímu soudu
o náhradu škody způsobené porušením povinností advokáta atd.).
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační
stížnost byla podána opožděně a proto ji odmítl dle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
Za této procesní situace se soud z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval
návrhem na ustanovení advokáta a na osvobození od soudních poplatků.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. března 2008
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu