ECLI:CZ:NSS:2008:1.AZS.28.2008:130
sp. zn. 1 Azs 28/2008 - 130
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Zdeňka Kühna, Mgr. Daniely Zemanové
a Mgr. Bc. Radovana Havelce v právní věci žalobce: I. S., proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 12. 2005,
č. j. OAM-3374/VL-10-ZA07-2003, o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2006, č. j. 1 Az 3/2006 - 53
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 7. 12. 2005 neudělil žalovaný žalobci azyl podle §12, §13 a §14
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu; zároveň vyslovil, že se na žalobce vztahuje překážka vycestování
ve smyslu §91 tohoto zákona.
Žalobce napadl toto rozhodnutí žalobou; tu Městský soud v Praze zamítl rozsudkem
ze dne 10. 10. 2006.
Žalobce podal proti rozsudku včasnou kasační stížnost; v ní mj. požádal o ustanovení
zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Navrhl též, aby byl jeho kasační stížnosti přiznán odkladný
účinek.
Městský soud zamítl žádost o ustanovení zástupce usnesením ze dne 18. 5. 2007. Žalobce
napadl usnesení kasační stížností; tu však Nejvyšší správní soud odmítl usnesením ze dne
29. 11. 2007 jako opožděnou. Nato Městský soud v Praze vyzval žalobce, aby ve lhůtě jednoho
měsíce předložil plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti
ve věci samé. Tato výzva byla žalobci doručena dne 22. 1. 2008; žalobce na ni však
nijak nereagoval, a městský soud proto předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí
o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti jednat a odmítl ji jako nepřípustnou;
návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se nezabýval, protože kasační stížnost
proti rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní
ochrany (dříve azylu) má odkladný účinek ze zákona (§32 odst. 5 zákona o azylu, ve znění
účinném od 13. 10. 2005).
Podle §105 odst. 2 soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb.; dále jen „s. ř. s.“)
musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel,
jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické
vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.
Žalobce, který je v této věci stěžovatelem, přes výzvu soudu nedoložil, že je v řízení
o kasační stížnosti zastoupen advokátem; sám ovšem nemá vysokoškolské právnické vzdělání
vyžadované pro výkon advokacie. Povinné zastoupení advokátem je přitom podmínkou řízení
o kasační stížnosti, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat. Žalobce sice žádal soud
o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, soud však jeho žádost zamítl a právem
tedy žalobce vyzval k předložení plné moci udělené advokátu. Žalobce si podle všeho byl vědom
významu zastoupení v kasačním řízení, protože o ustanovení zástupce žádal již ve své kasační
stížnosti, a kasační stížností napadl i usnesení městského soudu, jímž mu zástupce ustanoven
nebyl; sám si však zástupce nezvolil, a znemožnil tak zdejšímu soudu pokračovat v řízení
o kasační stížnosti.
K tomu Nejvyšší správní soud poznamenává, že žalobce v průběhu řízení o kasační
stížnosti předložil městskému soudu několik plných mocí; ty byly však uděleny toliko obecným
zmocněncům, a to nikoli za účelem zastupování v řízení, nýbrž pouze proto, aby tito zmocněnci
mohli převzít potvrzení o stavu řízení vystavené městským soudem. Je vhodné upozornit i na to,
že advokát, kterého soud I. stupně ustanovil účastníku řízení zástupcem v řízení o žalobě,
je oprávněn zastupovat účastníka také v řízení o kasační stížnosti a v zastoupení účastníka
také kasační stížnost podat (č. 1460/2008 Sb. NSS); žalobce se však svým jednáním
této možnosti fakticky vzdal. K jeho žádosti mu byl zástupcem pro řízení o žalobě ustanoven
advokát JUDr. Jan Konečný; ještě před konáním jednání ve věci však žalobce udělil plnou moc
obecnému zmocněnci R. K., čímž dal najevo vůli nebýt nadále zastupován ustanoveným
advokátem.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl pro nedostatek podmínky řízení
spočívající v zastoupení advokátem na základě §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. užitého přiměřeně
podle §120 s. ř. s.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. března 2008
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu