ECLI:CZ:NSS:2008:1.AZS.56.2008:48
sp. zn. 1 Azs 56/2008 - 48
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Zdeňka Kühna, Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary
Pořízkové v právní věci žalobce V. Z., zastoupeného JUDr. Františkem Kubínem, advokátem
se sídlem Dlouhá třída 461/3, Havířov - město, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem
Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Ostravě ze dne 23. 11. 2007, č. j. 64 Az 140/2006 - 16,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobce JUDr. Františku Kubínovi se přiznává odměna
za zastupování v řízení o kasační stížnosti a náhrada hotových výdajů ve výši 2856 Kč,
která mu bude vyplacena do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího
správního soudu.
Odůvodnění:
Žalobce napadl u Krajského soudu v Ostravě žalobou rozhodnutí žalovaného ze dne
18. 12. 2006, č. j. OAM-1369/VL-07-01-2006, jímž žalovaný zamítl žalobcovu žádost o udělení
mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle §16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, (dále jen „zákon o azylu“). Krajský
soud žalobu rozsudkem ze dne 23. 11. 2007 zamítl, zároveň žalobce poučil o tom,
že proti jeho rozhodnutí může podat kasační stížnost, a současně mu sdělil, že v řízení o kasační
stížnosti musí být zastoupen advokátem.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále též „stěžovatel“) včas kasační stížnost,
v níž výslovně uplatnil důvody dle §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. Konkrétně uvedl, že krajský
soud posoudil uvedenou kauzu v rozporu s platným právním řádem. Lze shledat vážná
pochybení všech orgánů v řízení o udělení azylu. Krajský soud projednal věc v rozporu
se zákonem o azylu. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek krajského soudu
a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dále požádal o ustanovení právního zástupce a tlumočníka
a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Usnesením ze dne 1. 2. 2008, č. j. 64 Az 140/2006 - 28, krajský soud ustanovil stěžovateli
zástupcem pro řízení o kasační stížnosti advokáta JUDr. Františka Kubína.
Týmž usnesením byl stěžovatel vyzván, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení
tohoto usnesení doplnil kasační stížnost o údaje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů dle §103
odst. 1 s. ř. s. je rozhodnutí napadáno, a uvedl datum, kdy mu bylo napadené rozhodnutí
doručeno. Stěžovatel byl poučen o tom, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě
doplněna a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, bude kasační stížnost
odmítnuta. Usnesení bylo stěžovatelovu zástupci řádně doručeno dne 8. 2. 2008, stěžovateli
pak bylo řádně doručeno dne 9. 2. 2008.
Dne 10. 3. 2008 došel Nejvyššímu správnímu soudu přípis stěžovatelova zástupce,
v němž je uvedeno, že se ustanovený zástupce pokoušel se stěžovatelem neprodleně spojit,
aby mohl v soudem stanovené lhůtě kasační stížnost doplnit. Písemnost určená stěžovateli
se však zástupci vrátila jako nevyzvednutá zpět, stěžovatel se s ním ani jinak nespojil.
Z nahlédnutí do spisu zástupce zjistil toliko datum převzetí napadeného rozsudku stěžovatelem
(28. 12. 2007), nepodařilo se mu však zjistit skutečnosti, z nichž by bylo možné doplnit kasační
stížnost v souladu s usnesením soudu.
Tuto kasační stížnost nelze věcně projednat a bylo třeba ji odmítnout.
Kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému
rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto
rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí.
Náležitosti kasační stížnosti jsou stanoveny v §106 odst. 1 s. ř. s. Pokud podání tyto
náležitosti nemá, musí být podle odstavce 3 téhož ustanovení doplněny ve lhůtě jednoho měsíce
od doručení usnesení vyzývajícího k odstranění vad. Předmětná kasační stížnost neobsahovala
tvrzení, z jakých důvodů stěžovatel rozsudek napadá, přičemž kasační stížnost lze podat jen
z důvodů výslovně uvedených v §103 s. ř. s. Důvody uvedenými v kasační stížnosti je Nejvyšší
správní soud vázán (§109 odst. 3 s. ř. s.). Kasační stížnost tedy vždy musí obsahovat tvrzení
nezákonnosti napadeného rozsudku, a to po skutkové i právní stránce. Požadavek na uplatnění
některého z důvodů taxativně vypočtených v §103 odst. 1 s. ř. s. je přitom třeba vykládat
v souladu se zásadou, že procesní právní úkon účastníka řízení (zde: kasační stížnost) se posuzuje
podle jeho obsahu. Na jedné straně tedy sice postačí, že ze znění kasační stížnosti jsou seznatelné
důvody, které zákonným kasačním důvodům odpovídají a není rozhodující, že sám stěžovatel
tyto důvody jednotlivým ustanovením nepodřadil (srov. rozsudek NSS ze dne 8. 1. 2004,
č. j. 2 Afs 7/2003 - 50, publikovaný pod č. 161/2004 Sb. NSS). Na straně druhé ale není
dostačující, jestliže stěžovatel v kasační stížnosti pouze uvede některé z písmen §103
odst. 1 s. ř. s., ale nekonkretizuje vady v řízení či vady v právním úsudku, jichž se soud
podle stěžovatele dopustil.
V daném případě stěžovatel pouze označil jako důvody pro podání kasační stížnosti §103
odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. a obecně konstatoval, že krajský soud posoudil uvedenou kauzu
v rozporu s platným právním řádem a se zákonem o azylu, a že lze shledat vážná pochybení
všech orgánů v řízení o udělení azylu. Takové tvrzení bez uvedení konkrétních skutečností,
tedy jakou právní otázku soud v předcházejícím řízení nesprávně posoudil, resp. jakých vad
řízení, které mohly mít vliv na zákonnost rozhodnutí o věci samé se soud dopustil,
v čem případně spočívala zmatečnost řízení před soudem, nebo jakých vad řízení se dopustil
žalovaný, je však stiženo nemožností jejich přezkumu kasačním soudem. Jde o námitky
jen formální, bez věcného obsahu. Obecně namítané vady nemůže ani Nejvyšší správní soud
namísto stěžovatele sám aktivně vyhledávat, protože vymezení rozsahu kasační stížnosti
a specifikace jejích důvodů leží na stěžovateli v důsledku dispoziční zásady, která ovládá i řízení
o kasační stížnosti.
Stěžovatelovo podání zákonné náležitosti neobsahovalo, krajský soud ho proto správně
vyzval k odstranění vad a stanovil k tomu lhůtu odpovídající zákonu. Neodstranění vad podání
(chybějící kasační důvody) brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek
podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a v řízení proto nelze pokračovat.
Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. a)
ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3
ve spojení s §120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta. Žalobci byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem
advokát; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7,
§120 s. ř. s.). Výše odměny byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu,
a to za jeden úkon právní služby spočívající v převzetí a přípravě právního zastoupení
(včetně nahlížení do spisu) a náhradě hotových výdajů, tedy ve výši 1 x 2100 Kč a 1 x 300 Kč
[§7, §9 odst. 3 písm. f), §11 odst. 1 písm. b), §13 odst. 3 advokátního tarifu]. Jako plátci daně
z přidané hodnoty náleží zástupci též částka odpovídající této dani ve výši 456 Kč (§57
odst. 2 s. ř. s.), celkem tedy 2856 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního
soudu ve lhůtě šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Ačkoli ustanovený zástupce
ve svém podání ze dne 13. 5. 2008 požadoval odměnu za tři úkony právní služby, soud nahlížení
do spisu jako samostatný úkon neuznal, neboť mu to neumožňuje §11 odst. 1 advokátního
tarifu. Zástupce dále uplatnil úkon spočívající v doplnění kasační stížnosti, přestože sám
ve svém předchozím podání soudu sdělil, že kasační stížnost nelze bez spolupráce
se stěžovatelem doplnit. Toto jeho podání proto není možné považovat za písemné podání
týkající se věci samé ve smyslu §11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. srpna 2008
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu