ECLI:CZ:NSS:2008:1.AZS.63.2008:32
sp. zn. 1 Azs 63/2008 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Zdeňka Kühna, Mgr. Daniely Zemanové
a Mgr. et Ing. et Bc. Radovana Havelce v právní věci žalobce: D. I., proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
19. 11. 2007, č. j. OAM-1-417/VL-07-ZA09-2007, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2008, č. j. 56 Az 229/2007 - 19,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 19. 11. 2007, č. j. OAM-1-417/VL-07-ZA09-2007, neudělil žalovaný
žalobci mezinárodní ochranu podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně
dne 19. 12. 2007. Rozsudkem ze dne 26. 3. 2008, č. j. 56 Az 229/2007 - 19, Krajský soud v Brně
tuto žalobu jako nedůvodnou zamítl. Současně žalobce poučil o možnosti podat proti rozsudku
kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Brně,
a to ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku. Jak vyplývá z doručenky založené ve spise
krajského soudu (č. l. 21), napadený rozsudek krajského soudu byl stěžovateli doručen v pátek
25. 4. 2008.
Dne 12. 5. 2007 podal žalobce (stěžovatel) k poštovní přepravě kasační stížnost
proti rozsudku krajského soudu.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval splněním podmínek řízení a shledal, že kasační
stížnost byla podána opožděně.
Podle §106 odst. 2 věta první s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti přitom nelze prominout.
Podle ustanovení §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou
nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo
ke skutečnosti určující její počátek. Lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí
dle ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem,
který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne
tohoto měsíce.
V daném případě tedy byl ve smyslu ustanovení §40 odst. 1 s. ř. s. dnem určujícím
počátek běhu dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti pátek 25. 4. 2008. Konec lhůty
pro podání kasační stížnosti dle odst. 2 téhož ustanovení pak připadl na den,
který se svým pojmenováním shodoval s dnem určujícím počátek běhu lhůty, tedy na pátek
9. 5. 2008. Protože kasační stížnost podal stěžovatel k poštovní až dne 12. 5. 2008, je zjevné,
že lhůta nebyla dle §40 odst. 4 s. ř. s. zachována.
Pokud stěžovatel v kasační stížnosti uvedl, že napadený rozsudek krajského soudu mu byl
doručen dne 26. 3. 2008, pak se zjevně jedná o chybu v psaní, protože předmětný rozsudek byl
uvedeného dne teprve vyhlášen.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl jako opožděnou za použití §46
odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. června 2008
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu