ECLI:CZ:NSS:2008:2.AFS.80.2008:60
sp. zn. 2 Afs 80/2008 - 60
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce:
Městská energie, s. r. o., se sídlem Pod Stadionem 415, Klášterec nad Ohří, zast. JUDr. Jiřím
Císařem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Hrnčířská 55/14, Ústí nad Labem,
proti žalovanému: Finanční ředitelství v Ústí nad Labem, se sídlem Velká hradební 61,
Ústí nad Labem, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2006, č. j. 21581/05-1200, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 3. 2008,
č. j. 15 Ca 90/2006 - 29,
takto:
Návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se n e v y h o v u je .
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení
shora uvedeného rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti výše
označenému rozhodnutí žalovaného, jímž došlo ke změně dodatečného platebního výměru
č. 1010000047 Finančního úřadu v Kadani ze dne 26. 6. 2001, č. j. 35779/01/183971/5410,
tak, že mu byla podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a §46 odst. 7 zákona
č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, dodatečně vyměřena daň z příjmů právnických osob
za rok 1997 ve výši 525 330 Kč oproti původně stanovené výši 1 018 290 Kč. Ta byla stěžovateli
vyměřena ještě pod jeho předchozím názvem Bytový podnik Klášterec nad Ohří, s. r. o.
Rozsudek krajského soudu vycházel z toho, že stěžovatel ve správním řízení neunesl své
břemeno tvrzení.
V kasační stížnosti stěžovatel navrhl, aby zdejší soud přiznal jeho kasační stížnosti
odkladný účinek podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Svůj
návrh odůvodnil toliko tím, že právní následky napadeného rozsudku by pro něj znamenaly
nenahraditelnou újmu spočívající v nutnosti bezprostředního zaplacení dodatečně vyměřené daně
zejména s ohledem na to, že Městská energie, s. r. o., je právním nástupcem Bytového podniku
Klášterec nad Ohří, s. r. o., a ten je právním nástupcem Bytového podniku města Klášterec
nad Ohří jako příspěvkové organizace tohoto města. Daň je doměřována z roku 1997 jako
důsledek přechodu z příspěvkové organizace města na s. r. o., a tedy bez možnosti jakéhokoliv
ovlivnění ze strany stěžovatele. Přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem
a nedotkne se nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob.
Žalovaný ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
uvedl, že není důvodný, neboť stěžovateli žádná nenahraditelná újma nevzniká. Do 28. 1. 2002
stěžovatel totiž uhradil předmětnou částku 1 018 290 Kč. Z této částky mu bylo v reakci
na snížení daňové povinnosti v odvolacím rozhodnutí dne 28. 2. 2006 vráceno 492 960 Kč.
Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle
§73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku
se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným
zájmem.
Nejvyšší správní soud po zvážení argumentů stěžovatele nedospěl k závěru, že by výkon
rozhodnutí napadeného kasační stížností znamenal pro žalovaného nenahraditelnou újmu.
Z dikce výše citovaného ustanovení vyplývá, že odkladný účinek lze přiznat jen na návrh. Návrh
v posuzovaném případě přitom nikterak nekonkretizuje, jaká nenahraditelná újma stěžovateli
hrozí. Stěžovatel nikterak nerozvádí, že výkon či účinky rozhodnutí pro něj budou znamenat
nenahraditelnou újmu, ani to, jak k takové újmě má dojít. Soud je v případě posuzování návrhu
na přiznání odkladného účinku tímto návrhem vázán; pokud návrh neobsahuje nic než žádost
o přiznání odkladného účinku bez jakékoliv konkretizace, nemá vlastně soud co posuzovat.
Jediné, co stěžovatel v návrhu uvádí, je to, že se v daném případě jedná o doměření daně
za období, kdy existoval toliko jeho právní předchůdce. Z této skutečnosti ovšem nemůže
plynout odůvodnění či konkretizace toho, jakým způsobem výkon či jiné právní účinky
napadeného rozhodnutí způsobí stěžovateli nenahraditelnou újmu.
Obecně je pak potřeba upozornit na mimořádnou povahu institutu odkladného účinku.
Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným
prostředkem, u nějž by bylo možno odkladný účinek očekávat. Přiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti odnímá Nejvyšší správní soud před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní
účinky pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné
a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného
účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy.
Jelikož stěžovatel neprokázal, že výkon či účinky rozhodnutí napadeného kasační stížností
by vedly ke vzniku nenahraditelné újmy, soud se již nezabýval tím, zda by se přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti nedotklo nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a zda by
nebylo v rozporu s veřejným zájmem.
Ze shora uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší správní soud o návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. června 2008
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu