ECLI:CZ:NSS:2008:2.AS.59.2008:68
sp. zn. 2 As 59/2008 - 68
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: FTV Prima,
spol. s r. o., sídlem Na Žertvách 24/132, Praha 8, zast. Mgr. Ludmilou Kutějovou, advokátkou
se sídlem v Praze, Sokolovská 49/5, proti žalovanému: Rada pro rozhlasové a televizní
vysílání, se sídlem Škrétova 44/6, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 7. 2007,
sp. zn. 2006/600/had/FTV, č. j. had/7079/07, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2008, č. j. 8 Ca 298/2007 - 45,
takto:
Návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se nevyhovuje .
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalovaný jako stěžovatel domáhá zrušení
shora uvedeného rozsudku městského soudu, kterým bylo zrušeno jeho výše specifikované
rozhodnutí, jímž byla žalobci uložena pokuta ve výši 200 000 Kč za porušení §32 odst. 1 písm. g)
zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších
zákonů, neboť žalobce dne 3. 7. 2006 od 19.55 hod odvysílal na programu Prima televize pořad
„Nikdo není dokonalý“, který svým nevhodným obsahem dle závěru stěžovatele mohl ohrozit
fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Zrušující rozsudek městského soudu
vycházel z toho, že řízení před orgánem bylo zatíženo vadou, neboť nebyl proveden důkaz
promítnutím záznamu posuzovaného pořadu.
V kasační stížnosti stěžovatel navrhl, aby zdejší soud přiznal jeho kasační stížnosti
odkladný účinek podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Svůj
návrh stěžovatel blíže nespecifikoval.
Žalobce nevyužil své možnosti podat vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku.
Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat; při tom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73
odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce (zde ovšem žalovaného) nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného
účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu
s veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud při absenci argumentů stěžovatele nedospěl k závěru, že by výkon
rozhodnutí napadeného kasační stížností znamenal pro něj nenahraditelnou újmu. Z dikce výše
citovaného ustanovení vyplývá, že odkladný účinek lze přiznat jen na návrh. Návrh
v posuzovaném případě přitom nikterak nekonkretizuje, jaká nenahraditelná újma stěžovateli
hrozí. Stěžovatel nikterak nerozvádí, že výkon či účinky rozhodnutí pro něj budou znamenat
nenahraditelnou újmu, ani to, v čem by taková újma měla spočívat. Soud je v případě posuzování
návrhu na přiznání odkladného účinku tímto návrhem vázán; pokud návrh neobsahuje nic
než žádost o přiznání odkladného účinku bez jakékoliv konkretizace, nemá vlastně soud
co posuzovat.
Obecně je pak potřeba upozornit na mimořádnou povahu institutu odkladného účinku.
Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným
prostředkem, u nějž by bylo možno odkladný účinek očekávat. Přiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti odnímá Nejvyšší správní soud před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní
účinky pravomocnému rozhodnutí krajského (zde městského) soudu, na které je třeba hledět jako
na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání
odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy.
Konstantní je v tomto směru i rozhodovací činnost Nejvyššího správního soudu, zde
možno odkázat např. na rozsudek ze dne 2. 6. 2005, č. j. 2 Afs 37/2005 - 82, dostupný
na www.nssoud.cz, kde se praví, že ve vztazích mezi soukromou osobou a státem v případě,
že stěžovatelem v řízení o kasační stížnosti je státní orgán a že ve věci jde o právní vztah
spočívající v povinnosti k peněžitému (tedy zastupitelnému) plnění mezi účastníky,
„nenahraditelná újma“ u státu (reprezentovaného státním orgánem jako účastníkem řízení)
nepřipadá prakticky v úvahu. Ve svém usnesení ze dne 2. 7. 2003, č. j. 1 Ads 10/2003 - 52,
publikováno pod č. 46/2004 Sb. NSS, zdejší soud uvedl, že zrušením rozhodnutí správního
orgánu a vrácením věci k dalšímu řízení bez dalšího nehrozí tomuto správnímu orgánu
nenahraditelná újma ve smyslu §73 odst. 2 a §107 s. ř. s.
Jelikož stěžovatel neprokázal, že výkon či účinky rozhodnutí napadeného kasační stížností
by vedly ke vzniku nenahraditelné újmy, soud se již nezabýval tím, zda by se přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti nedotklo nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a zda není
v rozporu s veřejným zájmem.
Ze shora uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší správní soud o návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. srpna 2008
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu