ECLI:CZ:NSS:2008:2.AZS.23.2008:98
sp. zn. 2 Azs 23/2008 - 98
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka, Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Zdeňka Kühna
a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: N. V., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského
soudu v Ostravě ze dne 19. 7. 2007, č. j. 60 Az 135/2006 - 34,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě žalobce jako stěžovatel „nesouhlasil“ se shora
označeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti
rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 4. 12. 2006, č. j. OAM-1327/VL-10-04-2006. Tímto
rozhodnutím byla žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle
§16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), jelikož stěžovatel podal žádost
o udělení mezinárodní ochrany veden snahou vyhnout se důsledkům správního vyhoštění
z České republiky a přáním legalizovat si v ČR pobyt také proto, že v Makedonii by měl potíže
s okolím kvůli jeho odlišné sexuální orientaci. Rozsudek krajského soudu vycházel z předpokladu,
že stěžovatel objektivně mohl podat žádost o udělení mezinárodní ochrany již dříve, než mu bylo
toto správní vyhoštění uděleno; rozhodnutí žalovaného bylo vydáno na základě dostatečně
zjištěného skutečného stavu věci a bylo též přesvědčivě odůvodněno.
Stěžovatel současně s podáním kasační stížnosti požádal o ustanovení advokáta pro řízení
ve své věci. Krajský soud ho proto vyzval, a to v překladu do jazyka makedonského,
aby vyplněním přiloženého formuláře („Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových
poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“) doložil, že nemá
dostatečné prostředky, aby mohlo být o této žádosti rozhodnuto. Stěžovatel na adrese,
na které se, dle sdělení Policie ČR – služby cizinecké a pohraniční policie Praha, zdržuje, nebyl
zastižen, proto byla zásilka uložena dne 4. 12. 2007 u doručujícího orgánu. Stěžovatel si ji v úložní
době nevyzvedl; krajskému soudu byla vrácena dne 31. 12. 2007. Krajský soud proto usnesením
ze dne 16. 1. 2008, č. j. 60 Az 135/2006 - 80, rozhodl tak, že se žalobci zástupce z řad advokátů
neustanovuje. Současně soud, mimo jiné, vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce
ode dne doručení tohoto usnesení doložil do spisu plnou moc udělenou advokátu, který ho bude
zastupovat v řízení o kasační stížnosti. Stěžovateli bylo dáno poučení o tom, že nebude-li takto
kasační stížnost doplněna a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, bude řízení
o takovém podání odmítnuto ve smyslu §46 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního
(dále jen „s. ř. s.“). Krajský soud uvedené usnesení zaslal (opět v překladu do jazyka
makedonského) na adresu stěžovatelova pobytu (jako v předchozím případě). Zásilka byla
i v tomto případě uložena u doručujícího orgánu pro nezastižení adresáta (dne 14. 2. 2008),
stěžovatel si ji opětovně nevyzvedl a dne 3. 3. 2008 se tak vrátila zpět krajskému soudu.
Z uvedeného plyne, že jak usnesení – výzva, tak usnesení o neustanovení advokáta,
byly stěžovateli doručeny fikcí.
Pokud jde o způsob doručování zmiňovaných soudních písemností, doručenky
založené ve spise splňují podmínky vyplývající z ustanovení §50f odst. 1 a 3 občanského
soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“ (ve spojení s §42 odst. 5 soudního řádu správního – dále
jen „s. ř. s.“) a potvrzují dodržení zákonného postupu vyplývajícího z ustanovení §46 odst. 1,
věty první o. s. ř. a §46 odst. 3, věta první o. s. ř. a §46 odst. 5 o. s. ř. (ve spojení
s §42 odst. 5 s. ř. s.). Tyto písemnosti lze tedy považovat za stěžovateli řádně doručené.
Po předložení věci Nejvyššímu správnímu soudu dne 20. 3. 2008 zdejší soud vrátil
kompletní spis Krajskému soudu v Ostravě, neboť ze spisu bylo patrné, že stěžovatel uvedl jako
adresu svého pobytu též údaj „P., S. 1616“ (viz č. l. 46). Nejvyšší správní soud proto uložil
krajskému soudu doručit usnesení o neustanovení zástupce z řad advokátů též na tuto adresu.
Tento pokus sice naplnil požadavek na řádné doručování, avšak stěžovatel je na uvedené adrese
neznámý. Doručující orgán proto postupoval dle §50a o. s. ř. (ve spojení s §42 odst. 5 s. ř. s.) a
písemnost vrátil se zprávou o tom soudu, který mu ji předal k doručení.
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že stěžovatel (který sám neprokázal, že by měl
právnické vzdělání) ani přes výzvu krajského soudu plnou moc udělenou advokátu
pro zastupování v tomto řízení nepředložil.
Podle §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem; to neplatí má-li stěžovatel sám vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.
Nepředložení plné moci advokáta v řízení o kasační stížnosti brání věcnému vyřízení
kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který ani přes výzvu soudu nebyl
odstraněn; Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než kasační stížnost stěžovatele podle
§46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a §120 s. ř. s. odmítnout.
Podle §60 odst. 3, za použití §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí návrhu žádný z účastníků
právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. června 2008
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu