Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27.08.2008, sp. zn. 2 Azs 57/2008 - 54 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2008:2.AZS.57.2008:54

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2008:2.AZS.57.2008:54
sp. zn. 2 Azs 57/2008 - 54 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: N. G., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 10. 2007, č. j. OAM-1- 748/VL-07-08-2007, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 4. 2008, č. j. 60 Az 100/2007 - 36, takto: I. Kasační stížnost se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora označeného usnesení Krajského soudu v Ostravě, jehož výrokem I. bylo rozhodnuto o tom, že se žalobci neustanovuje advokát v řízení o jeho kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 1. 2008, č. j. 60 Az 100/2007 - 20. Tímto rozsudkem byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 5. 10. 2007, č. j. OAM-1-748/VL-07-08-2007, kterým byla zamítnuta stěžovatelova žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky. Krajský soud žádost o ustanovení advokáta zástupcem v řízení o kasační stížnosti zamítl, neboť stěžovatel neprokázal, že jsou u něho předpoklady pro to, aby byl osvobozen od soudních poplatků; nesplnil tak podmínku stanovenou v §35 odst. 8 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jens. ř. s.“). Výrokem II. napadeného usnesení byl stěžovatel vyzván, aby si pro řízení o kasační stížnosti zvolil zástupce z řad advokátů a uvedl konkrétní důvody kasační stížnosti podle §103 odst. 1 s. ř. s., to vše ve lhůtě 1 měsíc. Proti tomu podal stěžovatel kasační stížnost, ve které namítal, že s usnesením krajského soudu nesouhlasí, protože se v průběhu azylového řízení několikrát změnil azylový zákon a stěžovatel s ohledem na špatnou znalost českého jazyka neměl možnost tyto změny prostudovat. Proto navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a ustanovil mu zástupce. Žalovaný se k podané kasační stížnosti nevyjádřil. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel podle §105 odst. 2 s. ř. s. zastoupen advokátem. V dané věci stěžovatel zastoupen advokátem není a sám rovněž nemá právnické vzdělání. Povaha rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje, však vylučuje, aby v posuzované věci bylo možno nedostatek podmínky povinného zastoupení považovat za překážku, jež by bránila o kasační stížnosti věcně rozhodnout. Jak již totiž uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 28. 4. 2004, č. j. 6 Azs 27/2004 - 41, (uveřejněno ve Sb. NSS pod č. 486/2005),: „Za situace, kdy předmětem přezkumu je rozhodnutí, jímž nebylo vyhověno žádosti účastníka o ustanovení zástupce z řad advokátů, by trvání na podmínce povinného zastoupení vedlo k vlastnímu popření cíle, jenž účastník podáním žádosti sledoval a k popření vlastního smyslu řízení o kasační stížnosti, v němž má být zkoumán závěr o tom, že účastník právo na ustanovení zástupce nemá.“ Nejvyšší správní soud proto posuzoval kasační stížnost, aniž by stěžovatel byl zastoupen advokátem. Nejprve se Nejvyšší správní soud musel zabývat tím, zda jsou splněny podmínky řízení o kasační stížnosti. V případě, že by shledal kasační stížnost přípustnou, rozhodoval by následně o její přijatelnosti podle §104a s. ř. s. Kasační stížnost však byla shledána nepřípustnou, neboť se opírá jen o jiné důvody než o ty, které jsou uvedeny v §103 s. ř. s. Stěžovatel v kasační stížnosti neuvedl proti kterému z výroků napadeného usnesení kasační stížnost směřuje a proto ji bylo třeba posoudit jako stížnost proti oběma výrokům. Pokud jde o výrok I., tak kasační stížnost směřující proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o advokáta je obecně přípustná. Podle §103 odst. 1 s. ř. s. je však možno kasační stížnost podat pouze z vymezených důvodů, přičemž důvod, o který se kasační stížnost opírá, v ní musí stěžovatel uvést (§106 s. ř. s.). Důvody kasační stížnosti jsou uvedeny v §103 odst. 1 s. ř. s. a směřují vůči postupu soudu: stěžovatel tak může napadat nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem [§103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], popřípadě může tvrdit, že správní řízení trpělo takovými vadami, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a proto měl soud takové rozhodnutí zrušit [§103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.], dále s. ř. s. považuje za důvody kasační stížnosti zmatečnost řízení před soudem [písm. c) citovaného ustanovení], vady soudního řízení, pokud mohly mít za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé [písm. d) citovaného ustanovení] a konečně může být důvodem kasační stížnosti též tvrzená nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí žaloby nebo o zastavení řízení [písm. e) citovaného ustanovení]. Podle ustanovení §104 odst. 4 s. ř. s. kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v §103 s. ř. s. V posuzované věci stěžovatel v kasační stížnosti namítá, že se nemohl seznámit se změnami azylového zákona a to kvůli špatné znalosti českého jazyka. Takto uvedenou námitku nelze podřadit pod žádný důvod kasační stížnosti obsažený v §103 odst. 1 s. ř. s. Navíc, pokud stěžovatel brojí proti rozhodnutí soudu o zamítnutí jeho žádosti o ustanovení advokáta zástupcem z důvodů, že nedoložil k výzvě soudu své majetkové poměry, je zákon o azylu v dané věci zcela bezpředmětný. Stěžovatel tak v kasační stížnosti uvádí důvod, který nesměřuje proti pravomocnému soudnímu rozhodnutí, neuvádí, v čem spočívalo pochybení soudu, které by mělo být relevantním důvodem, jehož oprávněnost by měl Nejvyšší správní soud posuzovat. Takovým důvodem by v posuzované věci mohly být například tvrzené vady v řízení před soudem, případně nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky krajským soudem, pokud by stěžovatel zpochybnil skutková zjištění soudu nebo jeho právní hodnocení při rozhodování o jeho žádosti o ustanovení advokáta zástupcem v řízení o kasační stížnosti. Jestliže stěžovatel směřuje svoji námitku do změn zákona o azylu a jeho obeznámeností s nimi, což vůbec nebylo předmětem soudního rozhodnutí, uvádí jiné důvody, než které připouští §103 odst. 1 s. ř. s. a kasační stížnost proti výroku I. napadeného usnesení je podle §104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustná. Pokud jde o výrok II. napadeného usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván, aby si pro řízení o kasační stížnosti zvolil zástupce z řad advokátů a odstranil vady kasační stížnosti, tak je třeba poukázat na §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s., které stanoví, že kasační stížnost je nepřípustná proti rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení. Rozhodnutí jímž se pouze upravuje vedení řízení jsou v zásadě usnesení vydaná v průběhu řízení, která nemají vliv na rozhodnutí o věci samé. Jedná se tak o rozhodnutí, u kterých odnětí možnosti brojit proti nim kasační stížností stěžovatele v jeho právech účastníka řízení nikterak nezkracuje. Typickými rozhodnutími tohoto typu jsou např. rozhodnutí o spojení věcí ke společnému řízení nebo vyloučení věci k samostatnému projednání (§39 s. ř. s.), rozhodnutí o prodloužení lhůty (§40 odst. 5 s. ř. s.), o prominutí pořádkové pokuty (§44 s. ř. s.), výzva k zaplacení soudního poplatku nebo právě výzva k odstranění vad. V daném případě tak bylo výrokem II. upravováno vedení řízení a kasační stížnost proti tomuto výroku je rovněž nepřípustná [§104 odst. 3 písm. b) s. ř. s.]. Nejvyšší správní soud také nezjistil žádné důvody, které by měly vést k užití §109 odst. 3 s. ř. s., jenž upravuje situace, kdy soud není vázán důvody kasační stížnosti (nicotnost rozhodnutí správního orgánu, zmatečnost řízení soudního, nepřezkoumatelnost rozhodnutí soudu) a proto podle §46 odst. 1 písm. d), §120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl jako nepřípustnou. Podle §60 odst. 3, §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 27. srpna 2008 JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:27.08.2008
Číslo jednací:2 Azs 57/2008 - 54
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2008:2.AZS.57.2008:54
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024