ECLI:CZ:NSS:2008:2.AZS.74.2008:32
sp. zn. 2 Azs 74/2008 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka, Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Milana Kamlacha
a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: S. D., zast. Mgr. Simonou Kiselovou, advokátkou
se sídlem v Karviné, Karola Śliwky 125, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad
Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 10. 2007, č. j. OAM-1-769/VL-07-11-
2007, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19.
6. 2008, č. j. 62 Az 27/2007 - 17,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce jako stěžovatel brojí včas podanou kasační stížností proti shora označenému
rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti výše uvedenému
rozhodnutí žalovaného, jímž byla jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako
zjevně nedůvodná podle ustanovení §16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o azylu“), protože z postupu žadatele bylo patrné, že žádost podal s cílem vyhnout se hrozícímu
vyhoštění, vydání nebo předání k trestnímu stíhání do ciziny, ačkoliv mohl požádat o udělení
mezinárodní ochrany dříve. Rozsudek krajského soudu pak vycházel z toho, že rozhodnutí
žalovaného bylo vydáno na základě dostatečně zjištěného skutečného stavu věci, v souladu
se zákonem a bylo přesvědčivě odůvodněno.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, je-li kasační stížnost přípustná ve smyslu
§104 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“). Podle §104 odst. 4 s. ř. s.
je kasační stížnost nepřípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v §103,
nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být
přezkoumáno, ač tak učinit mohl. Stěžovatelovy námitky ohledně toho, že mu nebylo poskytnuto
v řízení před správním orgánem poučení v jeho rodném jazyce, nemohou být považovány
za přípustné, neboť je stěžovatel neuplatnil ve formě řádně vymezených žalobních bodů v řízení
před krajským soudem, ač tak učinit mohl (jedná se o námitky týkající se správního řízení).
Nad tento rámec lze dodat, že ve správním spise se veškerá stěžovatelem podepsaná poučení
v mongolštině nacházejí a v průběhu správního řízení byl stěžovateli k dispozici rovněž
tlumočník. V ostatním shledal zdejší soud kasační stížnost přípustnou.
Následně se Nejvyšší správní soud zabýval přijatelností kasační stížnosti podle
§104a s. ř. s., tedy otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní
zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle uvedeného ustanovení kasační
stížnost odmítnuta jako nepřijatelná. K podrobnějšímu vymezení institutu přijatelnosti kasační
stížnosti ve věcech azylu (mezinárodní ochrany) zdejší soud pro stručnost odkazuje např. na svoje
usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, publikováno ve Sbírce rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu pod č. 933/2006.
V projednávané věci konstatuje Nejvyšší správní soud, že stěžovatel argumentuje
kasačními důvody zakotvenými v ustanovení §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Výslovně sice uvádí,
že rovněž argumentuje důvody spadajícími pod písm. a) citovaného ustanovení, nicméně
ve skutečnosti nebrojí proti nesprávnému posouzení právní otázky soudem, ale toliko proti tomu,
že nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav případu.
Stěžovatelovy námitky spočívají konkrétně v tom, že v řízení před správním orgánem
nemohl stěžovatel uplatnit a navrhovat důkazy. Nebylo-li správně provedeno dokazování před
správním orgánem, mohla být tato věc napravena ještě před krajským soudem, nicméně ani zde
se stěžovateli nedostalo nápravy. Stěžovatel shodně jako v žalobě uvádí, že žalovaný dostatečně
nezjistil skutkový stav věci a nezohlednil všechny skutkové okolnosti.
Z uvedených důvodů navrhuje stěžovatel napadený rozsudek zrušit a vrátit věc krajskému
soudu k dalšímu řízení.
Na fakticky jedinou námitku obsaženou v kasační stížnosti dává dostatečnou odpověď
dosavadní judikatura správních soudů. Nejvyšší správní soud připomíná, že žádost stěžovatele
byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 2 zákona o azylu. Z rozsudku Nejvyššího
správního soudu ze dne 12. 1. 2005, č. j. 4 Azs 300/2004 - 36, viz www.nssoud.cz, plyne, že
pokud byla žádost o azyl podána až poté, co bylo rozhodnuto o správním vyhoštění žadatele,
a tato žádost byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná, nemohou před soudem obstát námitky
nesprávného posouzení skutkového stavu věci vztahující se k důvodům udělení azylu. Uvedenou
judikaturu lze vztáhnout i na řízení o udělení mezinárodní ochrany (azylu, resp. doplňkové
ochrany). Není tak pravda, jak tvrdí stěžovatel, že mělo být provedeno dokazování ohledně
azylově relevantních důvodů (stěžovatel ostatně ani nikterak nekonkretizuje, jaké důkazy měly být
provedeny, rovněž neuvádí, co by tyto důkazy osvědčily).
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy
dostatečnou odpověď na jedinou přípustnou námitku podanou v kasační stížnosti. Nejvyšší
správní soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání.
Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým
významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu ustanovení
§104a s. ř. s. nepřijatelnou a odmítl ji.
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení §60 odst. 3,
§120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byl
návrh odmítnut.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. října 2008
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu