ECLI:CZ:NSS:2008:3.ADS.137.2007:55
sp. zn. 3 Ads 137/2007 - 55
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava
Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce K.
N., proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, se sídlem České Budějovice,
U Zimního stadionu 1952/2, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu
v Českých Budějovicích ze dne 5. 10. 2007, č. j. 2 Cad 113/2007 – 23, o návrhu žalovaného
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích
ze dne 5. 10. 2007, č. j. 2 Cad 113/2007 – 23, se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích zrušil v záhlaví uvedeným rozsudkem
rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 5. 2007, č.j. KUJCK 6444/2007/5, a věc mu vrátil k dalšímu
řízení. Tímto rozhodnutím žalovaný podle ust. §90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního
řádu, zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce v Českých Budějovicích ze dne
16. 2. 2007, č. j. 1156/7/CBJ-1/1, o zamítnutí žádosti o dávku státní sociální podpory –
přídavku na dítě.
V kasační stížnosti žalovaný navrhl, aby byl napadený rozsudek Krajského soudu
v Českých Budějovicích zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Zároveň
požádal o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti. Uvedl, že v opačném případě
by musel postupovat podle právního názoru krajského soudu, tedy zrušit rozhodnutí Úřadu
práce v Českých Budějovicích a nařídit mu, aby žalobci dávku poskytl. Výplatou dávky
by orgánům státní sociální podpory vznikla újma, a to do doby, než by ji byl příjemce povinen
vrátit.
Podle ust. §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom přiměřeně užije ust. §73 odst. 2 až 4.
Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce přizná žalobě odkladný účinek, jestliže
by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu,
přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob
a není v rozporu s veřejným zájmem. Podle §73 odst. 3 s. ř. s. se přiznáním odkladného
účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.
Jak již dříve Nejvyšší správní soud judikoval, poskytují soudy ve správním soudnictví
primárně ochranu subjektivním veřejným právům a rovněž institut odkladného účinku
je koncipován především jako dočasná procesní ochrana žalobce – účastníka správního řízení
– před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého správního rozhodnutí, jsou-li pro to splněny
zákonem předepsané podmínky. Situace, kdy bude možno dovozovat vznik nenahraditelné
újmy na straně žalovaného správního orgánu v důsledku rozhodnutí krajského soudu, proto
budou nepochybně představitelné v poněkud omezenější míře, než jak tomu bude na straně
žalobce. Dle dosavadní judikatury Nejvyššího správního soudu tak v projednávaném případě
neobstojí argumentace žalovaného, že mu bude výplatou dávky státní sociální podpory
způsobena nenahraditelná újma (srov. usnesení ze dne 19. 7. 2007, č. j. 3 Ads 62/2007 - 78,
usnesení ze dne 20. 9. 2006, č. j. 6 Ads 99/2006 - 33, www.nssoud.cz či usnesení ze dne
5. 1. 2005, č. j. 1 Afs 106/2004 - 49, publ. pod č. 982/2006 Sb. NSS).
S ohledem na zásadu rovnosti účastníků řízení před soudem nicméně nelze
žalovanému správnímu orgánu upírat právo obrátit se v případě nesouhlasu s výsledky
soudního přezkumu provedeného krajským soudem na Nejvyšší správní soud s kasační
stížností. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2007,
č. j. 2 Ans 3/2006 - 49, pak zásadně platí, že zruší-li krajský soud rozhodnutí správního
orgánu, je povinností správního orgánu pokračovat v řízení a řídit se přitom závazným
právním názorem vyjádřeným v pravomocném soudním rozhodnutí, bez ohledu na to, zda
je ve věci podána kasační stížnost. V témže usnesení však rozšířený senát Nejvyššího
správního soudu poukázal i na možné negativní dopady, které mohou nastat v souvislosti
s přezkumem rozsudku krajského soudu, jímž bylo zrušeno správní rozhodnutí, na základě
kasační stížnosti podané žalovaným. Nejvyšší správní soud uvedl, že za situace, kdy by byl
takový rozsudek krajského soudu zrušen, dostala by se věc do stadia nového posuzování
žaloby krajským soudem. Ten, vázán právním názorem kasačního soudu (§110 odst. 3 s. ř. s.),
může rozhodnout o zákonnosti správního rozhodnutí opačně, načež původní (zrušené) správní
rozhodnutí „obživne“, aniž by důsledkem nového rozhodnutí krajského soudu bylo současné
zrušení v mezidobí případně vydaného dalšího správního rozhodnutí. Vedle sebe
tu tak mohou být dvě odlišná či dokonce opačná správní rozhodnutí o téže věci.
Při odhlédnutí od situace, že i nové rozhodnutí krajského soudu může být napadeno kasační
stížností, stejně tak jako nové správní rozhodnutí další žalobou, následně rozsudek krajského
soudu také kasační stížností, jde jistě o výsledek nežádoucí a procesními instituty
příslušných správních procesních předpisů obtížně řešitelný. Nejvyšší správní soud připustil,
že takový případ lze řešit přiznáním odkladného účinku podané kasační stížnosti.
Ačkoli žalovaný na výše popsanou problematickou situaci výslovně nepoukázal,
dospěl Nejvyšší správní soud na základě uvedeného názoru rozšířeného senátu k závěru,
že tento nežádoucí stav, který v daném případě reálně hrozí, je v rozporu s principem právní
jistoty, a lze v něm tudíž spatřovat nenahraditelnou újmu ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s.
Současně usoudil, že přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem
nabytých práv třetích osob a není ani v rozporu s veřejným zájmem. Proto Nejvyšší správní
soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 16. ledna 2008
JUDr. Jaroslav Vlašín, v. r.
předseda senátu