ECLI:CZ:NSS:2008:3.ADS.54.2008:38
sp. zn. 3 Ads 54/2008 - 38
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: V. S.,
zastoupený JUDr. Jiřinou Fellnerovou, advokátkou se sídlem Resslova 9, Olomouc, proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti
rozhodnutí žalované ze dne 8. 10. 2007, č. X, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 3. 2008, č.j. 19 Cad 190/2007 - 20,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 8. 10. 2007, č. X, byl žalobci (dále též „stěžovatel“) od 16. 11. 2007
podle §56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o
důchodovém pojištění“), odňat částečný invalidní důchod. Žalovaná v odůvodnění uvedla, že
podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Olomouci ze dne 19. 9. 2007 již
žalobce není částečně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu
poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 20 %. Podle §44 zákona
o důchodovém pojištění je však pojištěnec plně invalidní, pokud pokles schopnosti jeho
soustavné výdělečné činnosti dosáhne alespoň 33 %, nebo pokud mu dlouhodobě nepříznivý
zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky.
V žalobě žalobce poukázal na to, že podle lékařských zpráv ze srpna roku 2007 se jeho
zdravotní stav nezlepšil, je setrvalý a má tendence progredovat. Žalobce se tedy neztotožnil
s posudkem ze dne 19. 9. 2007, jenž shledal pokles schopnosti jeho soustavné výdělečné činnosti
nižší než 33 %, neboť je přesvědčen, že jeho zdravotní stav se od přiznání částečné invalidity
nezlepšil. Jako částečně invalidní měl žalobce lepší možnosti zaměstnání na částečný úvazek
s upravenými podmínkami; s ohledem na zdravotní stav není schopen pracovat na plný pracovní
úvazek.
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 18. 3. 2008, č.j. 19 Cad 190/2007 - 20, žalobu
proti tomuto rozhodnutí jako nedůvodnou zamítl. Soud uvedl, že ve věci nařídil provedení
posudku posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí. Na jeho základě vzal
za prokázáno, že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který byl
stabilizován, a jehož rozhodující příčinou ke dni 8. 10. 2007 byla těžká artróza jednoho nosného
kloubu s funkčním omezením o dvě třetiny, který podle kapitoly XV., oddílu A, položky 1,
písm. b) přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb., způsobovala 25 % pokles schopnosti soustavné
výdělečné činnosti. Soud uvedl, že pokud nebylo prokázáno, že by u žalobce ke dni vydání
rozhodnutí žalované docházelo k poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti alespoň
v míře 33 %, ani nebyl zjištěn zdravotního stav, který by podstatně ztěžoval jeho obecné životní
podmínky, neboť nebylo prokázáno onemocnění uvedené v příloze č. 4 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. Nejsou proto v souhrnu splněny podmínky částečné invalidity podle §44 odst. 1 a 2 zákona
o důchodovém pojištění. Proto nelze žalobce k datu 8. 10. 2007 považovat za částečně
invalidního, Pokud nebyl žalobce částečně invalidní, nesplňoval podmínky nároku na částečný
invalidní důchod. Ze všech těchto důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
Ve včasné kasační stížnosti stěžovatel označil rozsudek krajského soudu za nezákonný.
Stěžovatel uvedl, že posudek posudkového lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne
19. 9. 2007, který byl podkladem pro odnětí částečného invalidního důchodu, nebyl potvrzen
posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, která dospěla k závěru,
že schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla o 25 %, nikoliv o 20 %. Podle lékařských
zpráv z června až srpna 2007 se však stav žalobce, pro který jeho pracovní schopnost poklesla
podle rozhodnutí ze dne 31. 1. 2006 o 33 %, nezlepšil, je setrvalý a spíše progreduje. Přesto
posudková komise posoudila zdravotní stav žalobce tak, že působí 25 % pokles schopnosti
soustavné výdělečné činnosti; s ohledem na tento rozpor požadoval stěžovatel u soudu provedení
znaleckého posudku. Jelikož nebyl proveden tento důkaz, nebyl objektivizován pokles schopnosti
soustavné výdělečné činnosti stěžovatele a napadené rozhodnutí je nezákonné. Stěžovatel navrhl,
aby rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 3. 2008, č.j. 19 Cad 190/2007 - 20, byl
zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že nemá výhrady k provedenému
dokazování ani k rozsudku Krajského soudu v Ostravě a navrhla, aby byla kasační stížnost
jako nedůvodná zamítnuta.
Kasační stížnost je podle §102 a násl. s. ř. s. přípustná a stěžovatel v ní namítá důvody
podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.; rozsahem a důvody kasační stížnosti je Nejvyšší správní soud
podle §109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle §109
odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Kasační stížnost není důvodná.
Důvod kasační stížnosti je uveden v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle něhož lze kasační
stížnost podat z důvodu nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem
v předcházejícím řízení. Nesprávné posouzení právní otázky spočívá v tom, že je na správně
zjištěný skutkový stav aplikována nesprávná právní norma, popřípadě je aplikována správná
právní norma, která je však nesprávně vyložena.
Podle §56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění zjistí-li se, že nárok
na důchod nebo na jeho výplatu zanikl, důchod se odejme nebo se jeho výplata zastaví, a to ode
dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen. Podle §44 zákona
o důchodovém pojištění je pojištěnec částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě
nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně
o 33 %. Podle kapitoly XV., oddílu A, položky 1, písm. b) přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb.
je zdravotním postižením, jímž žalobce trpí, středně těžké postižení jednoho až dvou nosných
kloubů s funkčním omezením pohybu v postižených kloubech o více než 1; toto zdravotní
postižení je klasifikováno poklesem schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 20 – 35 %.
Stěžovatel je přesvědčen o tom, že došlo k nesprávnému posouzení intenzity jeho
zdravotního postižení. Domnívá se, že jeho zdravotní stav se nezlepšil od doby, kdy byl uznán
částečně invalidním a z toho dovozuje, že nemohlo dojít k zániku částečné invalidity. K tomu
Nejvyšší správní soud odkazuje na své rozhodnutí ze dne 7. 8. 2003, č.j. 3 Ads 7/2003 - 42,
publikované jako č. 198/2004 Sb. NSS, podle něhož k zániku invalidity může dojít nejen
zlepšením zdravotního stavu, ale i v důsledku jeho stabilizace. Subjektivní přesvědčení
stěžovatele, že jeho zdravotní stav odpovídá částečné invaliditě, musí být potvrzeno objektivními
zjištěními, aby bylo možné částečný invalidní důchod ponechat. Tak se však v souzené věci
nestalo, a proto byl stěžovateli částečný invalidní důchod odňat.
Stěžovatel dále namítl, že posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení
ohodnotil pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce k datu 19. 9. 2007 ve výši
20 %, zatímco posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v řízení
před krajským soudem stanovil procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti
žalobce ve výši 25 %. Tato odchylka však nemůže změnit nic na skutečnosti, že pokles
schopnosti soustavné výdělečné činnosti stěžovatele nedosahuje 33 % požadovaných
ustanovením §44 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění pro zachování částečného invalidního
důchodu, neboť není sporu o tom, že obě hodnocení pohybovala pod úrovní částečné invalidity.
Jelikož je nepochybné, že žalobce nadále není částečně invalidní, nebyl důvod k opatření dalšího
znaleckého posudku.
Za situace, kdy byla zjištěna procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné
činnosti žalobce nižší než 33 %, požadovaných pro nárok na částečný invalidní důchod,
a v situaci, kdy současně nebyla zjištěno, že by dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně
ztěžoval stěžovatelovy životní podmínky, postupovala žalovaná správně, pokud žalobci odňala
částečný invalidní důchod, neboť žalobce v době vydání napadeného rozhodnutí již nebyl
částečně invalidní. Krajský soud v Ostravě pak postupoval správně, jestliže žalobu jako
nedůvodnou zamítl. Jelikož Nejvyšší správní soud neshledal stěžovatelem tvrzené důvody
nezákonnosti, dospěl k závěru, že důvod kasační stížnosti podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
proto není dán; z tohoto důvodu soud kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 1
a 2 s. ř. s., neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalované v dané věci
náhradu nákladů řízení nelze přiznat.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. června 2008
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu