ECLI:CZ:NSS:2008:3.ADS.63.2008:72
sp. zn. 3 Ads 63/2008 - 72
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: S. M., proti
žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, o
přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2004, čj. OSV-196/04/SD-4/KR, o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2008, č.j. 38 Cad
5/2004 - 47,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 5. 2. 2004, č. j. OSV-196/04/SD-4/KR, jímž bylo
změněno rozhodnutí Městského úřadu v Zábřehu ze dne 22. 12. 2003, č. j. soc/4997/552/
2003/Dv, jímž nebyla žalobci od 1. 12. 2003 přiznána dávka sociální péče. Výrok tohoto
rozhodnutí bylo změněn tak, že žádost žalobce o poskytnutí dávky sociální péče se zamítá.
V průběhu řízení o žalobě proti tomuto rozhodnutí požádal žalobce soud o ustanovení
zástupce. Usnesením ze dne 31. 3. 2008, č. j. 38 Cad 5/2004 - 47, Krajský soud v Ostravě žalobci
neustanovil zástupce z řad advokátů. Soud v odůvodnění uvedl, že si od žalobce vyžádal
potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Žalobce soudu zaslal
toto potvrzení datované dnem 20. 12. 2007, v něm však nechal nevyplněné všechny údaje
ohledně příjmů z pracovního nebo obdobného poměru, z dohod o pracích konaných mimo
pracovní poměr, z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, z hmotného a sociálního
zabezpečení a další příjmy. Vyplnil toliko, že je spoluvlastníkem rodinného domu. Soud uvedl,
že je mu z jeho rozhodovací činnosti známo, že Česká správa sociálního zabezpečení uvolnila
žalobci od 2. 12. 2003 výplatu částečného invalidního důchodu a částečný invalidní důchod
žalobce činil celkem 4790 Kč měsíčně s tím, že od ledna 2007 pak činil 5820 Kč měsíčně.
Česká správa sociálního zabezpečení ve svém rozhodnutí rovněž uvedla, že důchod bude žalobci
vyplácen od října 2007 a doplatek za období od 3. 8. 2004 do 1. 10. 2007 činí 203 997 Kč;
tato částka již byla žalobci vyplacena. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení vyplývá,
že žalobce zaslal soudu nepravdivě vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových
poměrech. Rovněž údaje o výdělkových a majetkových poměrech manželky žalobce soud shledal
nepravdivými, neboť ze své činnosti zjistil, že i manželka žalobce, s níž žalobce žije ve společné
domácnosti, je poživatelkou invalidního důchodu. Krajský soud tedy neustanovil žalobci
pro žalobní řízení advokáta, neboť s ohledem na to, že žalobce neuvedl řádně všechny údaje
o svých majetkových poměrech, nemohl soud posoudit, zda žalobce splňuje zákonem stanovené
podmínky pro ustanovení zástupce.
Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včasnou kasační stížnost
a požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatel namítal, že soud
nezohlednil, z čeho stěžovatel žil a jak byl zabezpečen od 1. 12. 2003 do 30. 9. 2007. Stěžovatel
navrhl, aby bylo napadené usnesení zrušeno a aby mu byl pro celé řízení ustanoven JUDr. Vít
Vohánka, advokát.
Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
Kasační stížnost je podle §102 a násl. s. ř. s. přípustná a stěžovatel v ní namítá důvody
podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.; rozsahem a důvody kasační stížnosti je Nejvyšší správní soud
podle §109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle
§109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Důvod kasační stížnosti je vymezen v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., jedná se tedy
o tvrzenou nezákonnost rozhodnutí krajského soudu z důvodu nesprávného posouzení právní
otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné posouzení právní otázky spočívá v tom,
že je na správně zjištěný skutkový stav aplikována nesprávná právní norma,
popřípadě je aplikována správná právní norma, která je však nesprávně vyložena.
Podle §35 odst. 8 s. ř. s. navrhovateli, u něhož je předpoklad, aby byl osvobozen
od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh
ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Podle §138 o. s. ř. může předseda senátu
přiznat zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka.
V souzené věci soud stěžovateli neustanovil zástupce, neboť stěžovatel řádným způsobem
nevyplnil všechny kolonky ve formuláři prohlášení o osobních majetkových a výdělkových
poměrech tak, jak jej soud vyzval.
Stěžovatel přiložil ke kasační stížnosti několik rozhodnutí Nejvyššího správního soudu,
např. rozsudek ze dne 29. 10. 2007, č. j. 4 Ads 36/2007 - 134, v němž Nejvyšší správní soud
zaujal jiný názor na posouzení toho, zda žalobce splňuje předpoklad osvobození od soudních
poplatků, než krajský soud. Uvedené rozhodnutí však nelze na souzenou věc aplikovat,
neboť ve zde souzené věci zde soud neustanovil stěžovateli zástupce z odlišných důvodů.
Zatímco ve věci sp. zn. 4 Ads 36/2007 soud neustanovil žalobci zástupce proto, že neshledal
splnění předpoklad osvobození od soudních poplatků, v souzené věci Krajský soud v Ostravě
dospěl k závěru, že žalobci nelze ustanovit zástupce s ohledem na to, že žalobce neposkytl soudu
dostatečnou součinnost a nevyplnil řádně formulář prohlášení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech.
Nezbytným předpokladem pro to, aby byl účastníku řízení ustanoven zástupce podle
§35 odst. 8 s. ř. s., je splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků. Aby soud mohl
tuto skutečnost zhodnotit, musí mu žalobce poskytnout součinnost v tom smyslu, že soudu sdělí
své majetkové poměry. Jestliže stěžovatel v souzené věci neposkytl soudu navzdory řádné výzvě
informaci o svých majetkových poměrech, nebylo možné dovodit, že je u něj splněn předpoklad
osvobození od soudních poplatků. Proto Nejvyšší správní soud shledal postup krajského soudu,
jímž soud stěžovateli neustanovil zástupce pro řízení o žalobě proti shora uvedenému
rozhodnutí, jako zákonu odpovídající. Pokud jde o námitku stěžovatele, že soud nezkoumal,
z čeho stěžovatel žil a jak byl zabezpečen od 1. 12. 2003 do 30. 9. 2007, pak je zapotřebí uvést,
že ke zkoumání těchto skutečností krajský soud nemohl přistoupit, a to právě s ohledem
na neúplně vyplněný formulář o osobních, majetkových a výdělkových poměrech.
Nejvyšší správní soud ze shora uvedených důvodů kasační stížnost jako nedůvodnou
zamítl (§110 odst. 1 s. ř. s.). Za této procesní situace, kdy Nejvyšší správní soud o kasační
stížnosti rozhodl neprodleně po jejím obdržení a po nezbytném poučení účastníků řízení
o složení senátu, se z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval návrhem na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle §60 odst. 1 a 2 s. ř. s., neboť
neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovaný na ni nemá právo ze zákona.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. srpna 2008
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu