ECLI:CZ:NSS:2008:3.ADS.65.2008:64
sp. zn. 3 Ads 65/2008 - 64
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: S. M., proti
žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, o
přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 11. 2004, čj. KUOK/3028/04/OSV-
DS/142/SD-250, ze dne 2. 12. 2004, čj. KUOK/ 3028/04/OSV-DS/142/SD-277 a ze dne 2.
12. 2004, čj. KUOK/3028/04/OSV-DS/142/SD-278, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2008, čj. 38 Cad 30/2004-36,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „stěžovatel“) napadl žalobou výše uvedená rozhodnutí žalovaného
vydaná ve věci dávek sociální péče. Pro řízení o žalobě proti těmto rozhodnutím požádal žalobce
Krajský soud v Ostravě o ustanovení zástupce. Usnesením ze dne 31. 3. 2008,
č. j. 38 Cad 30/2004-36, Krajský soud v Ostravě žalobci neustanovil zástupce z řad advokátů.
Soud v odůvodnění uvedl, že si od žalobce vyžádal potvrzení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech. Žalobce soudu zaslal toto potvrzení datované dnem 20. 12. 2007,
v něm však nechal nevyplněné všechny údaje ohledně příjmů z pracovního nebo obdobného
poměru, z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, z podnikání a z jiné samostatné
výdělečné činnosti, z hmotného a sociálního zabezpečení a další příjmy. Vyplnil toliko, že je
spoluvlastníkem rodinného domu. Soud uvedl, že je mu z jeho rozhodovací činnosti známo,
že Česká správa sociálního zabezpečení uvolnila žalobci od 2. 12. 2003 výplatu částečného
invalidního důchodu a částečný invalidní důchod žalobce činil celkem 4790 Kč měsíčně s tím,
že od ledna 2007 pak činil 5820 Kč měsíčně. Česká správa sociálního zabezpečení ve svém
rozhodnutí rovněž uvedla, že důchod bude žalobci vyplácen od října 2007 a doplatek za období
od 3. 8. 2004 do 1. 10. 2007 činí 203 997 Kč; tato částka již byla žalobci vyplacena. Z rozhodnutí
České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že žalobce zaslal soudu nepravdivě vyplněné
prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Rovněž údaje o výdělkových
a majetkových poměrech manželky žalobce soud shledal nepravdivými, neboť ze své činnosti
zjistil, že i manželka žalobce, s níž žalobce žije ve společné domácnosti, je poživatelkou
invalidního důchodu. Krajský soud tedy neustanovil žalobci pro žalobní řízení advokáta,
neboť s ohledem na to, že žalobce neuvedl řádně všechny údaje o svých majetkových poměrech,
nemohl soud posoudit, zda žalobce splňuje zákonem stanovené podmínky pro ustanovení
zástupce.
Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včasnou kasační stížnost
a požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatel namítal, že soud
nezohlednil, z čeho stěžovatel žil a jak byl zabezpečen od 1. 12. 2003 do 30. 9. 2007.
Stěžovatel navrhl, aby bylo napadené usnesení zrušeno a aby mu byl pro celé řízení ustanoven
JUDr. Vít Vohánka, advokát.
Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
Kasační stížnost je podle §102 a násl. s. ř. s. přípustná a stěžovatel v ní namítá důvody
podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.; rozsahem a důvody kasační stížnosti je Nejvyšší správní soud
podle §109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle
§109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Důvod kasační stížnosti je vymezen v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., jedná se tedy
o tvrzenou nezákonnost rozhodnutí krajského soudu z důvodu nesprávného posouzení
právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné posouzení právní otázky spočívá
v tom, že je na správně zjištěný skutkový stav aplikována nesprávná právní norma,
popřípadě je aplikována správná právní norma, která je však nesprávně vyložena.
Podle §35 odst. 8 s. ř. s. navrhovateli, u něhož je předpoklad, aby byl osvobozen
od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh
ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Podle §138 o. s. ř. může předseda senátu
přiznat zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka.
V souzené věci soud stěžovateli neustanovil zástupce, neboť stěžovatel řádným způsobem
nevyplnil všechny kolonky ve formuláři prohlášení o osobních majetkových a výdělkových
poměrech tak, jak jej soud vyzval.
Stěžovatel přiložil ke kasační stížnosti několik rozhodnutí Nejvyššího správního soudu,
např. rozsudek ze dne 24. 4. 2008, č. j. 4 Ads 17/2008-74, v němž soud uvedl, že při rozhodování
o ustanovení zástupce musí soud vzít v potaz i skutečnost, že případný doplatek důchodu
je zapotřebí rozpočítat zpětně na jednotlivé měsíce, k nimž se vztahuje a teprve poté posoudit
splnění předpokladů osvobození od soudních poplatků. Uvedené rozhodnutí
však nelze na souzenou věc aplikovat, neboť ve zde souzené věci zde soud neustanovil
stěžovateli zástupce z odlišných důvodů. Zatímco ve věci sp. zn. 4 Ads 17/2008 soud neustanovil
žalobci zástupce proto, že neshledal splnění předpoklad osvobození od soudních poplatků,
v souzené věci Krajský soud v Ostravě dospěl k závěru, že žalobci nelze ustanovit zástupce
s ohledem na to, že žalobce neposkytl soudu dostatečnou součinnost a nevyplnil řádně formulář
prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech.
Nezbytným předpokladem pro to, aby byl účastníku řízení ustanoven zástupce podle
§35 odst. 8 s. ř. s., je splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků. Aby soud mohl
tuto skutečnost zhodnotit, musí mu žalobce poskytnout součinnost v tom smyslu, že soudu sdělí
své majetkové poměry. Jestliže stěžovatel v souzené věci neposkytl soudu navzdory řádné výzvě
informaci o svých majetkových poměrech, nebylo možné dovodit, že je u něj splněn předpoklad
osvobození od soudních poplatků. Proto Nejvyšší správní soud shledal postup krajského soudu,
jímž soud stěžovateli neustanovil zástupce pro řízení o žalobě proti shora uvedeným
rozhodnutím, jako zákonu odpovídající. Pokud jde o námitku stěžovatele, že soud nezkoumal,
z čeho stěžovatel žil a jak byl zabezpečen od 1. 12. 2003 do 30. 9. 2007, pak je zapotřebí uvést,
že ke zkoumání těchto skutečností krajský soud nemohl přistoupit, a to právě s ohledem
na neúplně vyplněný formulář o osobních, majetkových a výdělkových poměrech.
Nejvyšší správní soud ze shora uvedených důvodů kasační stížnost jako nedůvodnou
zamítl (§110 odst. 1 s. ř. s.). Za této procesní situace, kdy Nejvyšší správní soud o kasační
stížnosti rozhodl neprodleně po jejím obdržení a po nezbytném poučení účastníků řízení
o složení senátu, se z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval návrhem na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle §60 odst. 1 a 2 s. ř. s.,
neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovaný na ni nemá právo
ze zákona
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. srpna 2008
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu