ECLI:CZ:NSS:2008:3.AZS.11.2008:59
sp. zn. 3 Azs 11/2008 - 59
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a JUDr. Marie Turkové, v právní věci žalobce: M. P., zastoupeného JUDr. Jiřinou Smrkovskou,
advokátkou se sídlem Jagellonská 1, Praha 3 - Vinohrady, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra
ČR, Nad Štolou 3, Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 4. 2006, č. j.
OAM-424/VL-18-12-2006, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě
ze dne 5. 10. 2007, č. j. 60 Az 48/2006 – 33,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovené advokátce stěžovatele JUDr. Jiřině Smrkovské se p ř i z n á v á odměna
za zastupování ve výši 4800 Kč. Tato částka bude jmenované vyplacena z účtu
Nejvyššího správního soudu do 2 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí. Náklady
právního zastoupení stěžovatele nese stát.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností napadl žalobce (dále též „stěžovatel“) v záhlaví uvedené
usnesení Krajského soudu v Ostravě, jímž byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 13. 4. 2006, č. j. OAM-424/VL-18-12-2006. Rozhodnutím správního orgánu
byla zamítnuta žádost stěžovatele o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle
ust. §16 odst. 1 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,
o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
Krajský soud zjistil, že podaná žaloba postrádá náležitosti stanovené v ust. §71 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“),
neboť v ní žalobce nevymezil žádné žalobní body ani neuvedl důkazy, které navrhuje provést.
Usnesením ze dne 23. 7. 2007, č. j. 60 Az 48/2006 - 23, proto soud žalobce vyzval k odstranění
vad podání ve lhůtě 6 dnů od doručení tohoto usnesení. Současně ho poučil o tom,
jakým způsobem má vady odstranit, a o následcích nesplnění uložené povinnosti. Na tuto výzvu
(doručenou dne 21. 8. 2007) však žalobce nereagoval a nedostatky podání ve stanovené
lhůtě neodstranil. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba neobsahuje žádný žalobní bod
a proto ji usnesením ze dne 5. 10. 2007, č. j. 60 Az 48/2006 – 33, odmítl.
Proti usnesení krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost z důvodů podle ust. §103 odst.
1 písm. a) až d) s. ř. s. Namítl, že krajský soud posoudil věc v rozporu s právními předpisy.
Navrhl proto, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě zrušil.
Stěžovatel dále požádal o ustanovení bezplatného právního zástupce a tlumočníka pro řízení o
kasační stížnosti, jakož i o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnost.
Krajský soud ustanovil usnesením ze dne 16. 11. 2007, č. j. 60 Az 48/2006 - 45,
stěžovateli zástupkyni pro řízení o kasační stížnosti, kterou současně vyzval k odstranění
nedostatků podání stěžovatele a doplnění důvodů kasační stížnosti. Současně ji poučil o tom,
že nebude-li podání ve stanovené lhůtě opraveno, může být kasační stížnost odmítnuta.
V doplnění kasační stížnosti (datovaném dnem 10. 12. 2007 a doručeném krajskému
soudu dne 17. 12. 2007) stěžovatel předně odkázal na svá předc hozí podání a vyjádření.
Dále uvedl, že mu v případě návratu na Ukrajinu hrozí vážné nebezpečí na zdraví a na majetku,
neboť se dostal do vážného rozporu s mafií. Má zájem žít se svojí manželkou, která má v České
republice trvalý pobyt. Je přesvědčen, že se krajský soud nedostatečně zabýval jeho žádostí o azyl
a že jsou dány důvody kasační stížnosti podle §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s., zejména
pak podle písm. b) tohoto ustanovení.
Nejvyšší správní soud se předně zabýval otázkou, zda kasační stížnost splňuje zákonem
vyžadované náležitosti. Stěžovatel svoji kasační stížnost opíral o důvody podle
ust. §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. Krajskému soudu vytýkal to, že řádně nezhodnotil
důvodnost jeho žádosti o udělení azylu. Své výhrady nesměřoval k posouzení náležitostí
své žaloby proti správnímu rozhodnutí, ačkoli obsahem napadeného usnesení bylo pouze řešení
této otázky. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud je vázán důvody kasační stížnosti
(s výjimkou případů uvedených v §109 odst. 3 s. ř. s.), je k projednání kasační stížnosti třeba,
aby její důvody odrážely obsah rozhodnutí krajského soudu. Jestliže je kasační stížností napadeno
usnesení o odmítnutí žaloby, přichází pro stěžovatele z povahy věci v úvahu pouze kasační
důvody dle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí
o odmítnutí návrhu. V projednávaném případě soud žalobu odmítl, neboť měl za to, že v řízení
nelze pokračovat pro vadu podání. Věc samu tudíž neposuzoval. Nejvyšší správní soud
by tak mohl v řízení o kasační stížnosti přezkoumat jednak závěr krajského soudu, že podaná
žaloba postrádala náležitosti podle ust. §71 odst. 1 s. ř. s., a dále, zda soud postupoval v souladu
s ust. §37 odst. 5 s. ř. s. Nemohl by se však již zabývat námitkami týkajícími se „merita věci“,
tedy toho, zda správní rozhodnutí žalovaného je zákonné či nikoli.
Pokud stěžovatel uvedl důvody, které se netýkaly obsahu napadeného usnesení,
zatížil kasační stížnost vadou, která brání jejímu věcnému projednání. Krajský soud jej ve smyslu
ust. §106 odst. 3 s. ř. s. vyzval k doplnění kasační stížnosti ve lhůtě stanovené v souladu
se zákonem. Stěžovatel sice kasační stížnost doplnil, avšak vytčené vady neodstranil. Pro chybějící
náležitosti proto nelze v řízení pokračovat.
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud podanou kasační stížnost podle
ust. §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s ust. §106 odst. 3 s. ř. s. odmítl.
Vzhledem k tomu, že podle ust. §32 odst. 5 zák. č. 325/1999 Sb., ve znění zákona
č. 350/2005 Sb., má podání kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o žalobě
proti rozhodnutí ministerstva ve věcech azylu odkladný účinek, nerozhodoval Nejvyšší správní
soud o žádosti stěžovatele o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve smyslu
ust. §107 s. ř. s.
Podle §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí kasační stížnosti žádný
z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Ustanovené zástupkyni stěžovatele náleží v souladu
s §11 písm. b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování
právních služeb (advokátní tarif), odměna za dva úkony právní služby učiněné v řízení o kasační
stížnosti ve výši 4200 Kč, a dále náhrada hotových výdajů ve výši paušální částky 600 Kč podle
§13 odst. 3 cit. vyhlášky, celkem tedy 4800 Kč. Uvedená částka bude vyplacena z účtu
Nejvyššího správního soudu do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Náklady právního
zastoupení stěžovatele nese dle ust. §60 odst. 4 s. ř. s. stát.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. března 2008
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu