ECLI:CZ:NSS:2008:3.AZS.32.2008:57
sp. zn. 3 Azs 32/2008 - 57
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce: V. B., zastoupený JUDr. Janou Jankotovou,
advokátkou se sídlem Sokolovská 124, Praha 8, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor
azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze
dne 16. 7. 2007, č. j. OAM-10-279/LE-C09-C09-2007, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2007, č. j. 47 Az 24/2007 - 22,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokátky JUDr. Jany Jankotové se u r č u je částkou 4800,- Kč.
Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů
od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „stěžovatel“) brojí včasnou kasační stížností proti rozsudku Krajského
soudu v Praze ze dne 20. 9. 2007, č. j. 47 Az 24/2007 - 22, kterým byla zamítnuta jeho žaloba
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 7. 2007, č. j. OAM-10-279/LE-C09-C09-2007.
Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně
nedůvodnou podle §16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších
předpisů, neboť žadatel podal žádost s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, ačkoliv mohl
požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu §104a
s. ř. s. dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní
zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení odmítnuta
jako nepřijatelná.
Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti
kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního řádu správního byl
zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ke dni 13. 10. 2005. Jeho výklad, který
demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden např. usnesením
Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, publikovaným
pod č. 933/2006 Sb. NSS.
Namítá-li stěžovatel v kasační stížnosti, že žalovaný i soud vycházeli při posuzování
žádosti o udělení mezinárodní ochrany z neprokázaných skutečností a věc je posouzena podle
důkazně nepodloženého úsudku, pak Nejvyšší správní soud odkazuje na své rozhodnutí ze dne
12. 1. 2005, č. j. 4 Azs 300/2004 - 36, www.nssoud.cz, v němž dospěl k závěru, že byla-li žádost
o azyl podána až poté, co bylo rozhodnuto o správním vyhoštění žadatele, a tato žádost byla
zamítnuta jako zjevně nedůvodná, nemohou před soudem obstát námitky nesprávného
posouzení skutkového stavu věci vztahující se k důvodům udělení azylu. V souzené věci není
sporu o tom, že jelikož stěžovatel od roku 1998 pobýval na území České republiky nelegálně,
hrozilo mu správní vyhoštění, a z toho důvodu požádal o udělení mezinárodní ochrany;
tato skutečnost vyplynula z výpovědi žalobce, proto nelze tvrdit, že žalovaný rozhodl na základě
nepodloženého úsudku. Pokud stěžovatel namítá, že rozhodnutí žalovaného, jež mu bylo
doručeno, neobsahuje datum, pak Nejvyšší správní soud poukazuje na to, že datum vydání
rozhodnutí je náležitostí správního rozhodnutí stejně jako podpis. Přitom Nejvyšší správní soud
odkazuje na své rozhodnutí ze dne 27. 10. 2004, č. j. 3 Azs 277/2004 - 70, www.nssoud.cz,
podle něhož absence podpisu oprávněné osoby na stejnopisu rozhodnutí nezakládá vadu
takového rozhodnutí, pokud je ve správním spise založeno vyhotovení rozhodnutí podepsaný
oprávněnou osobou. V souzené věci pak správní spis obsahuje originál rozhodnutí obsahující
datum jeho vydání.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy
dostatečnou odpověď na námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud neshledal
ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto okolností
Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje
vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu §104a s. ř. s. nepřijatelnou a odmítl ji.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož
žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Stěžovateli byla pro toto řízení před soudem ustanovena soudem zástupkyní advokátka;
v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 8 s. ř. s., §120
s. ř. s.). Soud proto určil odměnu advokátky částkou 2 x 2100,- Kč za dva úkony právní služby
spočívající v první poradě s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a v doplnění kasační
stížnosti ze dne 7. 4. 2008 [§7, §9 odst. 3 písm. f), §11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky
č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)], a dále 2 x 300,- Kč
paušální náhrady hotových výdajů (§13 odst. 3 advokátního tarifu). Zástupkyni žalobce se tedy
přiznává celková náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti ve výši 4800 Kč. Tato částka jí bude
vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. června 2008
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu