ECLI:CZ:NSS:2008:3.AZS.37.2008:63
sp. zn. 3 Azs 37/2008 - 63
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: A. B., zastoupený JUDr. Ivanou Heřmanovskou,
advokátkou se sídlem Stavitelská 6, Praha 6 , proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor
azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, pošt. schránka 21/OAM, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 6. 2007, č.j. OAM -804/VL-20-K01-2006, o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 2. 2008, č.
j. 29 Az 48/2007 – 38,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce brojí včasně podanou kasační stížností proti v záhlaví uvedenému rozsudku
Krajského soudu v Hradci Králové, jímž byla zamítnuta jeho žaloba směřující proti rozhodnutí
Ministerstva vnitra ze dne 27. 6. 2007, č. j. OAM -804/VL-20-K01-2006. Rozhodnutím
žalovaného správního orgánu nebyla žalobci k jeho žádosti udělena mezinárodní ochrana
podle ustanovení §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o azylu“). [Pozn. soudu: S účinností od 1. 9. 2006 byl v zákoně o azylu termín „azyl“ nahrazen
pojmem „mezinárodní ochrana“ a institut „překážky vycestování“ podle §91 zákona o azylu
nahrazen tzv. „doplňkovou ochranou“ podle §14a zákona o azylu.]
V odůvodnění svého rozhodnutí krajský soud uvedl, že po přezkoumání věci neshledal
v postupu žalovaného správního orgánu žalobcem namítané porušení ustanovení §2 odst. 1, 4,
§3 a §50 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní
řád“), neboť z příběhu žalobce je zcela zřejmé, že nikdy nebyl politicky organizován, o politickou
situaci v zemi se nijak výrazně nezajímal, aplikace ust. §12 písm. a) zákona o azylu je
tak vyloučena, pro aplikaci ust. §12 písm. b) zákona o azylu pak rovněž nebyl shledán žádný
azylově relevantní důvod. Odůvodnění neexistence důvodů pro udělení azylu žalobce dle §12
zákona o azylu shledal krajský soud velm i podrobným, žalovaný v tomto směru učinil správná
skutková zjištění a adekvátní právní závěry. Žalovaný si podle krajského soudu opatřil zcela
dostatečné materiály za účelem posouzení situace žalobce v zemi původu, a to jako před jejím
opuštěním, tak i pro případ návratu, za účelem hodnocení důvodů pro poskytnutí doplňkové
ochrany. V souladu se zákonem žalovaný posoudil neudělení azylu podle §13 zákona o azylu,
i neexistenci důvodu humanitárního azylu ve smyslu §14 téhož zákona. Žalovaný dostatečně
zdůvodnil, že žalobci nehrozí v případě návratu do vlasti žádná újma, upravená ust. §14a zákona
o azylu, výkon základní vojenské služby v Kyrgyzstánu a případný trest za nenastoupení k této
službě nelze považovat za ponižující, ani za nelidský. Žalobce nesplňu je ani podmínky ust. §14b
zákona o azylu.
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“)
v zákonné lhůtě kasační stížností, ve které uplatnil důvod vymezený v §103 odst. 1 písm. b)
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
Krajský soud podle stěžovatele nesprávně vyhodnotil, že ve správním řízení bylo žalovaným
porušeno ustanovení §3, §2 odst. 4 a §50 správního řádu. V případě návratu do vlasti
se stěžovatel obává problémů v souvislosti s nástupem výkonu vojenské služby.
Stěžovatel namítl, že se žalovaný nezabýval stavem vězeňství v Kyrgyzstánu, ačkoliv poukazoval
na to, že mu hrozí trest pro nenastoupení vojenské služby. Zprávy a ustanovení kyrgyzských
trestních zákonů, ze kterých žalovaný čerpal, neodpovídají skutečnosti. Podle stěžovatele
žalovaný správní orgán nedostatečně posoudil možnost udělení azylu podle §12 zákona o azylu
a neopatřil si v tomto směru dostatek podkladů pro své rozhodnutí. Nebylo podle něj ani
dostatečně přihlédnuto ke skutečnosti uvedené v §91 odst. 1 písm. a) bod 2) zákona o azylu,
neboť stěžovateli v případě jeho vycestování do vlasti hrozí nebezpečí nelidského či ponižujícího
zacházení. Stěžovatel proto navrhl, aby Nejvyšší správn í soud napadený rozsudek Krajského
soudu v Hradci Králové zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
ustanovení §104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížno st svým významem podstatně
přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto
ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná.
Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti
kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního řádu správního
byl zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ode dne 13. 10. 2005. Jeho výklad,
který demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden
např. usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006 č .j. 1 Azs 13/2006 - 39,
publikovaným pod č. 933/2006 Sb. NSS. V zájmu stěžovatele v řízení o kasační stížnosti
ve věcech azylu je tedy nejenom splnit podmínky přípustnosti kasační stížnosti a svoji stížnost
opřít o některý z důvodu uvedených v ust. §103 odst. 1 s. ř. s., nýbrž také uvést, v čem spatřuje –
v mezích kritérií přijatelnosti – v konkrétním případě podstatný přesah svých vlastních zájmů
a z jakého důvodu by tedy měl Nejvyšší správní soud předloženou kasační stížnost věcně
projednat.
Z hlediska výše uvedeného Nejvyšší správní soud konstatuje, že v daném případě kasační
stížnost neobsahuje žádné tvrzení, z něhož by bylo možné dovodit, v čem stěžovatel spatřuje
přijatelnost své kasační stížnosti ve smyslu ust. §104a s. ř. s. Nejvyšší správní soud pak z úřední
povinnosti nenalezl žádnou zásadní právní otázku, k níž by byl nucen se vyjádřit v rámci
sjednocování výkladu právních předpisů a rozhodovací činnosti krajských soudů.
Problematikou zjišťování skutkového stavu v řízení o udělení mezinárodní ochrany
se již Nejvyšší správní soud dostatečně zabýval např. v rozsudcích ze dne 24. 2. 2004, č. j. 6 Azs
50/2003 - 89, www.nssoud.cz, či ze dne 18. 1. 2006, č . j. 6 Azs 386/2004 - 40, www.nssoud.cz.
Namítá-li stěžovatel nedostatečnou relevanci a nesprávnou interpretaci použitých zpráv o situaci
v zemi jeho původu, pak s obdobným tvrzením se Nejvyšší správní soud vypořádal
např. v rozsudku ze dne 18. 12. 2003, č . j. 4 Azs 38/2003 - 36, www.nssoud.cz. Nejvyšší správní
soud se již ve svých rozhodnutích vyjádřil i přímo k otázce nedůvodnosti obav žadatelů o azyl,
souvisejících s jejich povinným nástupem k výkonu základní vojenské služby ve vlasti, z hlediska
udělení azylu ve smyslu §12 písm. b) zákona o azylu, i pro rozhodnutí o překážce jejich
vycestování dle §91 téhož zákona, viz rozsudek ze dne 23. 1. 2008, č. j. 4 Azs 244/2006 – 93,
www.nssoud.cz, nebo rozsudek ze dne 29. 3. 2004, č . j. 5 Azs 4/2004 – 49, www.nssoud.cz.
K námitce stěžovatele týkající se porušení ustanovení §91 zákona o azylu je třeba nejdříve
uvést, že se jedná o ustanovení předchozí právní úpravy (stěžovatelem zřejmě mylně uplatněné),
částečně nahrazené institutem doplňkové ochrany dle §14a zákona o azylu. Podl e rozsudku
Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2007, č. j. 2 Azs 30/2007 - 69, www.nssoud.cz,
jakkoli nelze shledat úplnou shodu mezi zněním bývalého §91 a nynějšího §14a zákona o azylu,
tak v těch částech, kde takovou shodu shledat lze, je možno i po účinnosti zákona č. 165/2006 Sb. aplikovat právní názory vyslovené Nejvyšším správním soudem ve vztahu k onomu dříve
účinnému §91 zákona o azylu. Stěžovatel se tedy v kasační stížnosti (ač nevýslovně) domáhá
doplňkové ochrany ve smyslu ust. §14a zákona o azylu s odvoláním na skutečnost,
že mu v případě jeho návratu do vlasti hrozí nebezpečí nelidského či ponižujícího zacházení,
zejména v souvislosti s nenastoupením výkonu vojenské služby. Tento důvod stěžovatel správně
podřadil pod ustanovení §91 odst. 1 písm. a) bod 2 předchozí úpravy zákona o azylu (Povinnost
ukončit pobyt neplatí, pokud by byl cizinec nucen vycestovat do státu, kde mu hrozí nebezpečí
mučení, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestu.) . V daném případě lze tedy ve smyslu
výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jednoznačně shledat shodu a aplikovat
tak právní názory vyslovené Nejvyšším správním soudem ve vztahu k onomu dříve účinnému
§91 zákona o azylu. Otázkou soudního přezkumu rozhodnutí správního orgánu podle ust. §91
zákona o azylu se Nejvyšší správní soud dostatečně zabýval např. v rozsudku ze dne 3. 3. 2004,
č. j. 2 Azs 12/2004 - 40, publikovaném pod č. 260/2004 Sb. NSS, či v rozsudku ze dne
27. 8. 2003, č. j. 5 Azs 7/2003 - 60, www.nssoud.cz.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje
tedy dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní
soud neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání.
Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem
podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve s myslu ust. §104a s. ř. s.
nepřijatelnou a odmítl ji.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s ust. §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
jestliže byla kasační stížnost odmítnuta. Stěžovateli byla pro řízení o kasační stížnosti ustanovena
soudem zástupkyně advokátka; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování
stát (§35 odst. 8 s. ř. s., §120 s. ř. s.). Nejvyššímu správnímu soudu však do dne jeho rozhodnutí
nebylo prokázáno, že v daném případě proběhla první porada s klientem včetně převzetí
a přípravy zastoupení ve smyslu ust. §11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního
tarifu, v platném znění, proto o odměně advokátky za zastupování v řízení o této kasační stížnosti
nerozhodoval.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. července 2008
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu