ECLI:CZ:NSS:2008:3.AZS.6.2008:104
sp. zn. 3 Azs 6/2008 - 104
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a JUDr. Marie Turkové v právní věci žalobkyně: N. P., zastoupené Mgr. Markem Stavinohou,
advokátem se sídlem Joštova 4, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové
a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 18. 4. 2006, čj. OAM-860/VL-20-ZA-03-2005, o kasační stížnosti žalobkyně
proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 8. 2007, čj. 56 Az 130/2006-77, ve znění
opravného usnesení ze dne 10. 10. 2007, čj. 56 Az 130/2006- 83,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokáta Mgr. Marka Stavinohy se u r č u je částkou 2400 Kč. Tato částka
mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesá ti dnů od právní moci
tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 18. 4. 2006, čj. OAM-860/VL-20-ZA-03-2005, žalovaný neudělil
žalobkyni (dále též „stěžovatelka“) azyl podle §12, §13 odst. 1 a 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů; současně na stěžovatelku vztáhl překážku
vycestování podle §91 zákona o azylu . (pozn. soudu: S účinností od 1. 9. 2006 byl v zákoně
o azylu termín „azyl“ nahrazen pojmem „mezinárodní ochrana“.) Rozsudkem Krajského soudu
v Brně ze dne 22. 8. 2007, čj. 56 Az 130/2006-77, ve znění opravného usnesení ze dne
10. 10. 2007, čj. 56 Az 130/2006-83, byla zamítnuta žaloba stěžovatelky proti tomuto rozhodnutí.
Proti rozsudku podala stěžovatelka včasnou kasační stížnost.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu §104a
s. ř. s. dále zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní
zájmy stěžovatelky. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení odmítnuta
jako nepřijatelná.
Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti
kasační stížnosti, představuje typický neurčitý právní pojem. Do soudního řádu správního
byl zaveden novelou č. 350/2005 Sb. s účinností ke dni 13. 10. 2005. Jeho výklad, který
demonstrativním výčtem stanovil typická kriteria nepřijatelnosti, byl proveden např. usnesením
Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 - 39, publikovaným
pod č. 933/2006 Sb. NSS.
Obecné námitky stěžovatelky týkající se nedostatečných skutkových zjištění a vad řízení
před správním orgánem bez upřesnění konkrétních pochybení správního orgánu byly
již předmětem množství rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, namátkou lze uvést například
rozsudek ze dne 18. 1. 2006, čj. 1 Azs 112/2004 - 61, www.nssoud.cz, či rozsudek ze dne
27. 10. 2005, čj. 1 Azs 174/2004 - 103, www.nssoud.cz. Nejvyšší správní soud neposuzoval
napadené rozhodnutí krajského soudu z hlediska obecného poukazu stěžovatelky na důvody
kasační stížnosti podle §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. a obecně formulovaného tvrzení
o rozporu se zákonem o azylu, neboť tyto stížnostní důvody nebyly blíže specifikovány
ani v doplnění kasační stížnosti provedeném zástupcem stěžovatelky. K tomu, jakým způsobem
je třeba formulovat žalobní body, resp. stížnostní důvody, se Nejvyšší správní soud vyjádřil
např. v rozsudku ze dne 22. 4. 2004, čj. 6 Azs 22/2004 - 42, www.nssoud.cz.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy
dostatečnou odpověď na všechny námitky podávané v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud
neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto
okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně
nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Shledal ji proto ve smyslu §104a s. ř. s. nepřijatelnou
a odmítl ji.
O nákladech řízení rozhodl soud podle §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla- li kasační stížnost odmítnuta. Stěžovatelce byl
pro řízení před soudem ustanoven soudem zástupcem advokát; v takovém případě platí hotové
výdaje a odměnu za zastupování stát ( §35 odst. 7 s. ř. s., §120 s. ř. s.). Soud proto určil odměnu
advokáta částkou 1 x 2100 Kč za jeden úkon právní služby spočívající v doplnění kasační
stížnosti ze dne 11. 10. 2007 [§7, §9 odst. 3 písm. f), §11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“)], a dále 1 x 300 Kč paušální náhrady
hotových výdajů (§13 odst. 3 advokátního tarifu). Celkem tedy odm ěna advokáta činí 2400 Kč.
Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní
moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. března 2008
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu