ECLI:CZ:NSS:2008:4.ADS.105.2007:69
sp. zn. 4 Ads 105/2007 - 69
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: S. M.,
proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 2. 2007, č. j. 38
Cad 31/2006 – 21,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal, aby Krajský soud v Ostravě přezkoumal a zrušil rozhodnutí
žalovaného ze dne 10. 8. 2006, č. j. KÚOK/91396/2006. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto
odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu v Zábřehu ze dne 2. 8. 2006,
č. j. 2006/10904/SP-MUZB, jímž žalobci nebyla přiznána dávka sociální péče, a napadené
prvoinstanční rozhodnutí bylo potvrzeno.
Krajský soud v Ostravě vzápětí usnesením ze dne 5. 9. 2006, č. j. 38 Cad 31/2006 – 6,
řízení o žalobě přerušil. V odůvodnění uvedl, že z obsahu spisů vedených ve věci žalobce
u Krajského soudu v Ostravě a ze sdělení Okresního soudu v Šumperku zjistil, že u naposled
uvedeného soudu probíhá řízení ve věci způsobilosti žalobce k právním úkonům.
Z tohoto důvodu Krajský soud v Ostravě řízení o žalobě přerušil podle §48 odst. 2 písm. f)
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
Žalobce podal proti uvedenému usnesení kasační stížnost téměř nečitelného obsahu,
v níž žádá jeho zrušení. Současně požádal o ustanovení zástupce, a to advokáta JUDr. Tomáše
Sokola.
O návrhu na ustanovení zástupce pro řízení o uvedené kasační stížnosti Krajský soud
v Ostravě usnesením ze dne 22. 2. 2007, č. j. 31 Cad 31/2006 – 21, rozhodl tak, že jej zamítl,
neboť proti usnesení o přerušení řízení o žalobě nejsou opravné prostředky přípustné
a ustanovení zástupce pro řízení o uvedené kasační stížnosti by tak bylo nadbytečné.
Toto usnesení napadl žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížností,
o níž je tímto rozsudkem Nejvyššího správního soudu rozhodováno, a požadoval je zrušit.
Dále uvedl, že důvod přerušení řízení o žalobě již pominul.
Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu
a uplatněných důvodů [§109 odst. 2 a 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“)]. Z jejího obsahu lze zjistit, že se stěžovatel dovolává důvodu kasační stížnosti
uvedeného v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tedy tvrzené nezákonnosti, spočívající v nesprávném
posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
Podle §35 odst. 8 první věta s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl
osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu
na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce
a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát.
Z citovaného ustanovení vyplývají dvě základní podmínky, při jejichž současném splnění
může být navrhovateli na jeho žádost zástupce ustanoven. Navrhovatel musí jednak splňovat
podmínky pro osvobození od soudních poplatků a současně musí být ustanovení zástupce
potřeba k ochraně práv navrhovatele.
Podmínky pro osvobození od soudních poplatků upravuje §36 odst. 3 s. ř. s. Podle první
věty tohoto ustanovení účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní
žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. Podle druhé věty
téhož ustanovení, dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný,
takovou žádost zamítne. Soud posuzující předpoklady pro osvobození od soudního poplatku
se tak nejprve musí vypořádat s otázkou zjevné neúspěšnosti návrhu. V případě, že soud dospěje
k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, nemusí se už dále zabývat majetkovými
a výdělkovými poměry účastníka.
Taková situace v souzené věci nastala, protože stěžovatel prvotní kasační stížností napadl
usnesení Krajského soudu v Ostravě o přerušení řízení o žalobě. Rozhodnutí o přerušení řízení
se podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu řadí mezi rozhodnutí svou povahou
dočasná; v ustanovení §104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. je uvedeno, že proti rozhodnutí povahy
dočasné není kasační stížnost přípustná. Taková kasační stížnost je tedy zjevně neúspěšná.
Pokud je neúspěšnost návrhu – zde kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu
o přerušení řízení – bez dalšího zcela zjevná, není již třeba zkoumat existenci předpokladů
pro osvobození od soudních poplatků jako jedné ze dvou výše citovaných obligatorních
podmínek pro ustanovení zástupce a soudu nezbývá, než návrh na ustanovení zástupce
zamítnout. Není totiž za této situace splněna podmínka potřeby ochrany práv účastníka. Krajský
soud proto postupoval správně, učinil-li tak. Na správnosti jeho postupu nic neubírá,
že jeho usnesení obsahuje v naznačeném směru snad až nad obvyklou míru stručnou
argumentaci, její ratio je však naprosto evidentní.
Kasační důvod podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. tedy není dán, ježto Nejvyšší správní
soud nezjistil namítanou nezákonnost rozhodnutí krajského soudu, a proto kasační stížnost
proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 2. 2007, č. j. 38 Cad 31/2006 – 21,
jako nedůvodnou zamítl.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 1
a 7 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, proto mu právo na náhradu
nákladů nenáleží. To by náleželo žalovanému. Protože však žalovaný žádné náklady neuplatňoval
a Nejvyšší správní soud ani žádné náklady, jež by mu vznikly a jež by překročily náklady
jeho běžné administrativní činnosti, ze spisu nezjistil, rozhodl tak, že ani žalovanému,
přestože měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti nenáleží.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. února 2008
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu