ECLI:CZ:NSS:2008:4.ADS.135.2008:134
sp. zn. 4 Ads 135/2008 - 134
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: M. K., zast.
JUDr. Milanem Ostřížkem, advokátem, se sídlem Stodolní 977/26, Ostrava - Moravská Ostrava,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o kasační
stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 7. 2008, č. j. 43 Cad
50/2004 - 121,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Zástupci žalobkyně JUDr. Milanu Ostřížkovi, advokátovi, se nepřiznává
odměna za zastupování žalobkyně v řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 28. 4. 2008, č. j. 43 Cad 50/2004 - 98, zamítl
žalobu žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 9. 2003, č. j. X a rozhodl dále, že žádný z
účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaná
zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení
Ostrava - město č. j. X, ze dne 21. 7. 2003, jímž byl zamítnut návrh žalobkyně na povolení
obnovy řízení ve věci nároku na nemocenské při pracovní neschopnosti vzniklé dnem 29. 12.
1997, které bylo ukončeno pravomocným rozhodnutím ze dne 12. 2. 2001, č. j. X.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včas kasační stížnost
a požádala o ustanovení zástupce, a to Mgr. Petra Vysoudila, advokáta.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 18. 7. 2008, č. j. 43 Cad 50/2004 - 121,
osvobodil stěžovatelku od soudních poplatků (výrok I.) a ustanovil jí zástupcem pro řízení
o kasační stížnosti JUDr. Milana Ostřížka, advokáta (výrok II.), kterého současně vyzval
k doplnění kasační stížnosti (výrok III.).
Proti výroku II. tohoto usnesení podala stěžovatelka včas kasační stížnost (označenou
jako odvolání) a konstatovala, že trvá na ustanovení zástupce Mgr. Petra Vysoudila, advokáta,
o kterého požádala soud dne 13. 6. 2008. Tento advokát byl stěžovatelce ustanoven i v dalších
sporech a je již s problematikou blíže seznámen.
Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal formální náležitosti kasační stížnosti,
přičemž zjistil, že je podána osobou oprávněnou a je proti označenému usnesení v rozsahu
výroku II. přípustná za podmínek §102 a §104 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v souladu s §109 odst. 2 a 3 s. ř. s.
vázán rozsahem a důvody, které stěžovatelka uplatnila ve své kasační stížnosti. Neshledal
přitom vady podle §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Z obsahu kasační stížnosti vyplynulo, že ji stěžovatelka podala z důvodu podle §103 odst. 1
písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti
spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné
právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný
právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.
Kasační stížnost není důvodná.
Podle §35 odst. 8 (dříve odst. 7) první věta s. ř. s. navrhovateli (v tomto případě
stěžovatelce), u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba
k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může
být i advokát; hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí
v takovém případě stát.
Smyslem tohoto ustanovení je poskytnutí faktické a odborně fundované ochrany práv
osobě, která by jinak měla být (či byla) osvobozena od soudních poplatků a u níž je takové
ochrany třeba, neboť jen tak lze v kvalifikovaných případech (za splnění §35 odst. 8 s. ř. s.)
dostát zásadě rovnosti, jež se promítá v zákonem výslovně vyjádřené zásadě rovného postavení
účastníků podle §36 odst. 1 s. ř. s.
Má-li být tímto ustanovením založeno konkrétní subjektivní právo stěžovatelky
na odborné zastoupení osobou s právnickým vzděláním v řízení před soudem, pak toto právo
je toliko právem na zástupce, jímž může být i advokát, nikoli však právem na konkrétního
zástupce, kterého osoba navrhující ustanovení zástupce ve svém návrhu označuje.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu právo na ustanovení zástupce (§35
odst. 7 s. ř. s.) není právem na ustanovení konkrétní osoby, kterou navrhovatel v návrhu označuje
(srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2005, č. j. 6 Ads 64/2005 - 25,
publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 1372/2007,
www.nssoud.cz).
Nejvyšší správní soud doplňuje, že krajský soud ustanovil stěžovatelce zástupce z řad
advokátů působících v blízkosti bydliště stěžovatelky a v obvodu tohoto soudu, čímž rozhodně
neporušil žádné stěžovatelčino subjektivní právo, ani její právem chráněný zájem.
Činnost ustanoveného zástupce je vykonávána průběžně, povinnost k činnosti nastupuje
často automaticky, bez dalšího výslovného pokynu ze strany zastoupeného či třetí osoby.
Stěžovatelce tento stav zajišťuje určitý stupeň právního komfortu, jehož se jí dostává
prostřednictvím jistoty, že je správa jejích právních záležitostí v konkrétním soudním sporu trvale
svěřena do rukou jejího zástupce.
Soudu přitom nepřísluší hodnotit, zda by advokát, který stěžovatelku zastupuje i v jiných
věcech, poskytl stěžovatelce v určitém směru lepší právní služby, neboť každý soudní spor,
který stěžovatelka vede, je v určitých ohledech odlišný a jedinečný. Nový advokát rovněž může
přinést nový pohled na řešenou problematiku, a tím být stěžovatelce prospěšnějším, byť každý
advokát je povinen co možno nejlépe hájit zájmy svého klienta.
Má-li tedy stěžovatelka za to, že ustanovení JUDr. Milana Ostřížka, advokáta
je nezákonné, případně že mu lze vytknout jakoukoli jinou nesprávnost, jež by zasáhla do práv
stěžovatelky, Nejvyšší správní soud tomuto tvrzení nepřisvědčuje.
Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační námitky nejsou důvodné, kasační důvod
podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nebyl prokázán, a proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost
proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 7. 2008, č. j. 43 Cad 50/2004 - 121,
v rozsahu výroku II., jako nedůvodnou zamítl.
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 1 s. ř. s. za použití
ustanovení §120 téhož zákona. Protože úspěšnému žalovanému v tomto stádiu řízení žádné
náklady nevznikly a stěžovatelka v řízení nebyla úspěšná, bylo rozhodnuto tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Ustanovenému zástupci stěžovatelky JUDr. Milanu Ostřížkovi, advokátu Nejvyšší správní
soud nepřiznal odměnu za zastupování stěžovatelky, neboť z obsahu spisu nezjistil žádný úkon
advokáta v tomto řízení, což je logickým vyústěním toho, že kasační stížností bylo napadeno
právě usnesení o ustanovení JUDr. Ostřížka advokátem stěžovatelky.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. září 2008
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu