ECLI:CZ:NSS:2008:4.AS.32.2008:41
sp. zn. 4 As 32/2008 - 41
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: J. P., zast. Ji. P.,
proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 5. 2006,
č. j. 5 Ca 251/2005 - 32,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. 5. 2006, č. j. 5 Ca 251/2005 - 32, nepřiznal
žalobci osvobození od soudních poplatků v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne
10. 10. 2005, č. j. ÚSŘ/4385/05/Ko.
V odůvodnění soud konstatoval, že žalobce vyzval, aby doložil, že nemá dostatečné
prostředky. Žalobci a posléze i jeho zmocněnci soud doručoval tiskopis potvrzení o osobních,
majetkových a výdělkových poměrech s tím, aby žalobce toto potvrzení po vyplnění odevzdal
soudu. V předepsané lhůtě soud obdržel předmětné potvrzení (celkem třikrát), přes opakované
výslovné upozornění, že je třeba vyplnit údaje o poměrech žalobce, však vždy vyplněné údaji
o poměrech zmocněnce žalobce. Protože soud neměl za prokázané, že žalobce nemá dostatečné
prostředky, rozhodl podle §36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), tak, že se žalobci nepřiznává osvobození od soudních
poplatků.
Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“), prostřednictvím
svého zástupce, včas kasační stížnost, ve které s poukazem na §11 odst. 1 a 3 zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, namítal osvobození
od soudního poplatku ze zákona („jsou osvobozeny úkony náhrad škod způsobené nezákonným
rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem“). Stěžovatel namítal, že řádně doložil žádost,
ovšem soud nerespektuje, že v žalobě ze dne 24. 10. 2005 je jasně uvedeno, že žalobu podává Ji.
P., nar. X, starobní důchodce, který je aktivně legitimován. V žádosti jsou uvedeny poměry
žalobce, a proto není důvod, aby žádost podával zmocnitel. Stěžovatel uzavřel, že není dán důvod
nepřiznat osvobození od soudních poplatků.
Dne 21. 5. 2008 byl spis Městského soudu v Praze předložen Nejvyššímu správnímu
soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti podané kasační stížnosti.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu v řízení o kasační stížnosti, jehož předmětem
je posouzení zákonnosti rozhodnutí o zastavení řízení, které bylo důsledkem nezaplacení soudního poplatku
za předchozí kasační stížnost, by opětovné trvání jak na podmínce uhrazení poplatku pro toto řízení,
tak i na podmínce povinného zastoupení ve svém důsledku znamenalo jen další řetězení téhož problému,
což by popíralo smysl samotného řízení, a zároveň by nesvědčilo ani zásadě hospodárnosti a rychlosti řízení,
která se obecně uplatňuje ve vztahu k výkonu celé veřejné správy (srov. rozsudek Nejvyššího správního
soudu ze dne 13. 9. 2007, č. j. 9 As 43/2007 - 77, www.nssoud.cz).
Citovaný právní názor lze bezpochyby aplikovat též v projednávané věci, neboť i zde
by striktní trvání na podmínce zaplacení soudního poplatku a zastoupení advokátem v řízení
o kasační stížnosti způsobilo jen řetězení téhož problému, případně by mohlo vést
k nepřípustnému odepření přístupu k Nejvyššímu správnímu soudu. S ohledem
na tuto skutečnost netrvá Nejvyšší správní soud na platbě soudního poplatku, ani na povinném
zastoupení stěžovatele a tyto okolnosti zohledňuje i při posuzování dalších náležitostí kasační
stížnosti, které tak má rovněž za splněné.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v souladu s §109 odst. 2 a 3 s. ř. s.
vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal
přitom vady podle §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Z obsahu kasační stížnosti vyplývá, že ji stěžovatel podal z důvodu podle §103 odst. 1 písm. a)
a d) s. ř. s.
Podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené
nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení.
Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že je na správně zjištěný skutkový stav
aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor,
ale tento je nesprávně vyložen. Podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. lze kasační stížnost podat
z důvodu tvrzené nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů
rozhodnutí, popř. v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek
nezákonné rozhodnutí o věci samé.
Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující podstatné skutečnosti
potřebné pro posouzení důvodnosti kasační stížnosti:
Žaloba ze dne 24. 10. 2005 obsahuje žádost o osvobození od soudních poplatků
a jako žalobce označuje Ji. P., nar. X.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 12. 2005, č. j. 5 Ca 251/2005 - 7, vyzval Ji. P.,
nar. X, aby ve lhůtě dvou týdnů doplnil chybějící náležitosti žaloby a sdělil soudu, zda žalobu
podal jménem svým, nebo v zastoupení syna J. P. (v tomto případě je podle soudu nezbytné
doložit plnou moc k jeho zastupování).
V doplnění žaloby ze dne 9. 1. 2006 je mimo jiné uvedeno: „Žalobní návrh podává žalobce“.
Toto podání je podepsáno J. P., nar. X, a Ji. P., nar. X, s poznámkou „v zastoupení syna“, a je k
němu přiložena plná moc udělená J. P., nar. X, zmocněnci Ji. P., nar. X k zastupování ve věci sp.
zn. 5 Ca 251/2005, „z důvodu projednávání v této věci se správními orgány“.
Usnesením ze dne 13. 2. 2006, č. j. 5 Ca 251/2005 - 15, Městský soud v Praze vyzval
žalobce J. P., nar. X, prostřednictvím jeho zástupce k zaplacení soudního poplatku.
V podání ze dne 20. 2. 2006 zástupce stěžovatele zdůraznil svůj nesouhlas s naposledy
zmíněným usnesením a konstatoval, že již v žalobě ze dne 24. 10. 2005 požádal soud
o osvobození od soudního poplatku.
Městský soud v Praze poté dne 3. 3. 2006 zaslal stěžovateli formulář potvrzení
o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, který následně dne 14. 3. 2006 obdržel
vyplněný údaji o zástupci stěžovatele. Dne 4. 4. 2006 soud znovu zaslal stěžovateli, tentokrát
jako adresáta uvedl J. P. mladšího, formulář potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových
poměrech, který dne 11. 4. 2006 obdržel vyplněný údaji o zástupci stěžovatele, přičemž dodatek
„mladší“ zástupce stěžovatele přeškrtl.
Městský soud v Praze následně přípisem ze dne 13. 4. 2006, č. j. 5 Ca 251/2005 - 27,
adresovaným zástupci stěžovatele, požádal stěžovatele o předložení potvrzení k žádosti
o osvobození od soudního poplatku s tím, že předkládaná potvrzení jsou vyplněna údaji
vztahujícími se k osobě zmocněnce, nikoliv k osobě stěžovatele.
Dne 25. 4. 2006 obdržel Městský soud v Praze potvrzení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech znovu vyplněné údaji o zmocněnci stěžovatele, který přeškrtal
předvyplněná data narození X a přepsal je na XY. V závěru potvrzení zástupce stěžovatele uvedl,
že o osvobození od soudních poplatků žádá Ji. P., nar. X.
Městský soud v Praze poté vydal kasační stížností napadené usnesení.
Kasační stížnost není důvodná.
Podle §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být
na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. Dospěje-li však
soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané
osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže
se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození
neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
Vzhledem k tomu, že citované ustanovení umožňuje osvobodit od soudních poplatků
pouze účastníky soudního řízení, Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, kdo v daném řízení
vystupuje v pozici žalobce. Totožnou otázku řešil rovněž Městský soud v Praze, který zcela
správně vyzval Ji. P., nar. X, aby sdělil, zda žalobu podal jménem svým, nebo v zastoupení svého
syna. V takovém případě soud vyžadoval předložení plné moci.
Z doplnění žaloby, které je přímou reakcí na zmíněnou výzvu, mimo veškerou
pochybnost plyne, že žalobcem v této věci je J. P., nar. X, jenž toto doplnění podepsal a přiložil k
němu plnou moc udělenou Ji. P., nar. X, který doplnění žaloby rovněž podepsal, ale s
poznámkou „v zastoupení syna“. Plnou moc žalobce (stěžovatel) udělil k zastupování ve věci sp. zn.
5 Ca 251/2005, „z důvodu projednávání v této věci se správními orgány“, z čehož Nejvyšší správní soud
dovozuje, že stěžovatel svého otce zmocnil proto, že Ji. P., nar. X zastupoval stěžovatele již ve
správním řízení a je s případem dobře obeznámen.
Nejvyšší správní soud tedy shledal, že Ji. P., nar. X, není účastníkem tohoto soudního
řízení, ve kterém pouze zastupuje svého syna - žalobce. Poplatková povinnost, od které může být
účastník řízení osvobozen, tak dopadá výlučně na J. P., nar. X, jehož osobní, majetkové a
výdělkové poměry nebyly soudu přes opakovanou, zcela konkrétní a srozumitelnou výzvu
prokázány. Osobní, majetkové a výdělkové poměry zástupce stěžovatele nemají na posouzení,
zda má stěžovatel dostatečné prostředky, žádný vliv.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu při podání návrhu na individuální
osvobození od soudních poplatků podle §36 odst. 3 s. ř. s. musí žalobce v žádosti o osvobození od soudních
poplatků jednak uvést, v čem spatřuje nedostatek prostředků, z nichž by měl zaplatit soudní poplatek, a jednak
toto tvrzení doložit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2004,
č. j. 1 Afs 5/2003 - 54, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
pod č. 311/2004, www.nssoud.cz).
Stěžovatel nepředložil potvrzení o svých osobních, majetkových a výdělkových
poměrech, zmíněný zákonný požadavek, akcentovaný citovanou judikaturou tedy nesplnil,
a Městský soud v Praze proto rozhodl správně, když stěžovateli osvobození od soudních
poplatků nepřiznal.
Nejvyšší správní soud se dále zabýval námitkou, že řízení je od soudního poplatku
osvobozeno ze zákona.
Podle §11 odst. 1 písm. g) zákona o soudních poplatcích se od poplatku osvobozují
řízení ve věcech náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím,
rozhodnutím o vazbě nebo nesprávným úředním postupem. Podle §11 odst. 3 téhož zákona
se osvobození podle odstavců 1 a 2 vztahuje, s výjimkou dědického řízení, i na řízení a) o návrhu
na nařízení předběžného opatření, b) před odvolacím soudem, c) o povolení obnovy, d) o žalobě
pro zmatečnost, e) před dovolacím soudem, f) o kasační stížnosti, g) o výkon rozhodnutí,
h) exekuční.
V posuzované věci podal stěžovatel žalobu proti rozhodnutí správního orgánu (konkrétně
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2005, č. j. ÚSŘ/4385/05/Ko, jímž žalovaný zamítl
odvolání stěžovatele a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Kladna ze dne 12. 8. 2005,
č. j. Výst.619/2004/Če/330, kterým bylo zastaveno řízení o odstranění části střechy novostavby
rodinného domu na pozemku p. č. 839 v katastrálním území Dubí u Kladna). Nejedná
se tedy o řízení ve věcech náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným
rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě nebo nesprávným úředním postupem, a ustanovení §11
odst. 1 písm. g) zákona o soudních poplatcích se proto na posuzovaný případ nevztahuje.
Nejvyšší správní soud k tomu doplňuje, že k řízení o náhradě škody nejsou příslušné
soudy ve správním soudnictví, neboť tento předmět řízení nelze podřadit pod ustanovení §4
s. ř. s., ale soudy, které rozhodují v občanském soudním řízení.
S ohledem na tuto skutečnost se na posuzovaný případ nemůže vztahovat ani ustanovení
§11 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, které lze použít pouze v případě, že je prvotní soudní
řízení osvobozeno od soudního poplatku podle §11 odst. 1 nebo 2 zákona, což není
tento případ.
Uvedená kasační námitka proto nebyla shledána důvodnou.
Nejvyšší správní soud uzavírá, že nezjistil namítanou nepřezkoumatelnost
ani nezákonnost napadeného rozhodnutí, a proto kasační stížnost proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 4. 5. 2006, č. j. 5 Ca 251/2005 - 32, podle §110 odst. 1 s. ř. s.
jako nedůvodnou zamítl.
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 1 s. ř. s. za použití
ustanovení §120 téhož zákona. Protože úspěšnému žalovanému v tomto řízení žádné náklady
nad rámec plnění běžných povinností nevznikly a stěžovatel v řízení nebyl úspěšný, bylo
rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. června 2008
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu