ECLI:CZ:NSS:2008:4.AZS.35.2008:62
sp. zn. 4 Azs 35/2008 - 62
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Petra Průchy
a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: N. S., zast. Mgr. Eduardem Benešem,
advokátem, se sídlem Na Rozcestí 6/1434, Praha 9, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se
sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v
Praze ze dne 8. 1. 2008, č. j. 46 Az 32/2007 - 21,
takto:
I. Námitka podjatosti ze dne 30. 5. 2008 se odmítá .
II. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
IV. Zástupci žalobce Mgr. Eduardu Benešovi, advokátovi, se p ř i z n á v á odměna
za zastupování ve výši 2856 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního
soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 8. 1. 2008, č. j. 46 Az 32/2007 - 21, zamítl žalobu
žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 10. 2007, č. j. OAM-10-393/LE-C09-C09-2007,
a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a ustanovené
tlumočnici přiznal odměnu za tlumočení. Přezkoumávaným rozhodnutím žalovaný neudělil
žalobci mezinárodní ochranu podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost
z důvodů podle §103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a požádal o ustanovení právního zástupce.
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 6. 2. 2008, č. j. 46 Az 32/2007 - 32, ustanovil
zástupcem žalobce pro řízení o kasační stížnosti Mgr. Eduarda Beneše, advokáta. Toto usnesení
bylo stěžovateli doručováno na adresu uvedenou v kasační stížnosti, zásilka však byla soudu
vrácena zpět s poznámkou, že adresát je na uvedené adrese neznámý. Krajský soud poté zaslal
toto usnesení na adresu Zařízení pro zajištění cizinců, kde byl stěžovatel hlášen k pobytu, zásilka
byla vrácena zpět s poznámku, že adresát se odstěhoval.
Krajský soud v Praze proto usnesením ze dne 20. 3. 2008, č. j. 46 Az 32/2007 - 39,
ustanovil opatrovníkem stěžovatele Z. V., administrativní pracovnici Krajského soudu v Praze.
Krajský soud v Praze poté usnesením ze dne 7. 4. 2008, č. j. 46 Az 32/2007 - 42,
stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě tří týdnů od doručení usnesení doplnil kasační stížnost tak,
aby z ní bylo patrné, z jakého důvodu kasační stížnost podává a v čem tento důvod spatřuje.
Dne 23. 5. 2008 krajský soud předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí
o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 26. 5. 2008, č. j. 4 Azs 35/2008 - 48, poučil
účastníky řízení o složení senátu, na což zástupce žalobce reagoval elektronickým podáním ze dne
30. 5. 2008, ve kterém uvedl: „namítám podjatost jmenovaných soudců a navrhuji jmenování jiného senátu
pro jejich poměr k věci“.
Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 3. 6. 2008, č. j. 4 Azs 35/2008 - 55, stěžovatele
vyzval, aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení usnesení doplnil námitku podjatosti vznesenou dne
30. 5. 2008 tak, že uvede jména soudců, jejichž podjatost namítá, námitku zdůvodní a uvede
konkrétní skutečnosti, z nichž podjatost těchto soudců dovozuje. Soud současně stěžovatele
poučil, že nebude-li námitka podjatosti ve stanovené lhůtě doplněna, soud ji podle §37 odst. 5
s. ř. s. odmítne. Toto usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 9. 6. 2008, zástupce
stěžovatele na ně však ve stanovené lhůtě ani později nereagoval.
Podle §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě
nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno
nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém
podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel
ve výzvě poučen.
Stěžovatel byl vyzván k doplnění námitky podjatosti a poučen o tom, jak má své podání
doplnit. Navzdory poučení o následcích nedoplnění podání stěžovatel na výzvu nereagoval.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že námitka podjatosti musí být zdůvodněna a musí být
uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je podjatost dovozována. Tyto náležitosti námitka
stěžovatele ze dne 30. 5. 2008 neobsahuje, podání nebylo ve stanovené lhůtě doplněno
a za této situace není možné v řízení o námitce podjatosti pokračovat, neboť soud si nemůže
domýšlet důvody stěžovatelem neuplatněné. Nejvyšší správní soud proto námitku podjatosti
vznesenou stěžovatelem dne 30. 5. 2008 podle §37 odst. 5 s. ř. s. odmítl.
Nejvyšší správní soud současně zjišťoval místo pobytu stěžovatele. Podle sdělení Policie
České republiky, evidenčního odboru Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 2. 6. 2008,
č. j. CPR-20-3751/čj-2008-9CEVV, je poslední adresou pobytu stěžovatele Zařízení pro zajištění
cizinců, ze kterého byl stěžovatel dne 4. 2. 2008 propuštěn. Současné místo pobytu stěžovatele
není známo.
Soud dále prověřoval místo pobytu označené v kasační stížnosti (F. 7/7, P. 9). Podle
sdělení Policie České republiky, oblastního ředitelství služby cizinecké policie Praha ze dne 25. 6.
2008, č. j. CPPH-2499-22/ČJ-2008-60-KP, majitel nemovitosti M. O. uvedl, že žádný takový
cizinec na této adrese nikdy nebydlel.
Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon.
Podle §33 písm. e) zákona o azylu, soud řízení zastaví, jestliže žadatel o udělení azylu (žalobce,
zde stěžovatel) se nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel je k pobytu hlášen v Zařízení pro zajištění
cizinců, odkud byl dne 4. 2. 2008 propuštěn. Stěžovatel v kasační stížnosti uvedl jiné místo
pobytu, ale nezdržuje se ani na této adrese. Z obsahu soudního spisu je tedy zcela zřejmé, že
stěžovatel se nezdržuje v místě hlášeného pobytu, ani na adrese sdělené soudu, přičemž další
změnu místa pobytu krajskému soudu, ani Nejvyššímu správnímu soudu neoznámil.
Nejvyšší správní soud tak dospěl k jednoznačnému závěru, že byly naplněny zákonné
podmínky ustanovení §33 písm. e) zákona o azylu, a proto v souladu s ustanovením §47 písm. c)
s. ř. s. za použití ustanovení §120 téhož zákona, řízení o kasační stížnosti zastavil.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl za použití ustanovení §60
odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.
Odměna ustanovenému zástupci stěžovatele Mgr. Eduardu Benešovi, advokátovi,
byla stanovena za jeden úkon právní služby ve výši 2100 Kč podle §9 odst. 3 písm. f) vyhlášky
Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (písemné podání soudu
týkající se věci samé podle §11 odst. 1 písm. d) této vyhlášky) a režijní paušál podle §13 odst. 3
téže vyhlášky ve výši 300 Kč za každý úkon. Nejvyšší správní soud vyhodnotil podání ze dne
14. 2. 2008 a podání ze dne 28. 4. 2008 v souhrnu jako jeden úkon doplnění kasační stížnosti
a za tento úkon zástupci stěžovatele přiznal odměnu. Za podání ze dne 30. 5. 2008 zástupci
stěžovatele odměna nenáleží, neboť námitka podjatosti nesplňovala zákonné požadavky.
Zástupci stěžovatele nemůže být přiznána ani odměna za převzetí zastupování stěžovatele,
neboť nutnou součástí takového úkonu je první porada se stěžovatelem, kterou zástupce
stěžovatele soudu neprokázal. Zástupce stěžovatele doložil, že je plátcem daně z přidané
hodnoty, a proto se podle §35 odst. 8 s. ř. s. odměna zvyšuje o částku odpovídající této dani,
která činí 19 % z částky 2400 Kč, tj. 456 Kč. Zástupci stěžovatele bude vyplacena částka ve výši
2856 Kč, a to z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. července 2008
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu