ECLI:CZ:NSS:2008:4.AZS.37.2008:28
sp. zn. 4 Azs 37/2008 - 28
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Petra Průchy
a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: B. B., zast. JUDr. Zdeňkem Pánkem,
advokátem, se sídlem Prokopa Holého 130/15, Děčín, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu
v Ostravě ze dne 3. 3. 2008, č. j. 60 Az 10/2008 – 14,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 24. 1. 2008, č. j. OAM-13/VL-07-12-2008,
byla podle ustanovení §16 odst. 1 písm. f) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o azylu“) zamítnuta jako zjevně nedůvodná žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany,
neboť žalovaný dospěl k závěru, že skutečnosti uváděné žalobcem (obava z členů ilegální
ozbrojené skupiny AKSH, kteří by jej mohli násilím odvést a nutit bojovat) nelze podřadit
pod důvody udělení azylu podle §12 zákona o azylu ani pod důvody udělení doplňkové ochrany
podle §14a téhož zákona.
Proti zmíněnému rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, kterou však podáním
ze dne 26. 2. 2008, doručeným krajskému soudu dne 27. 2. 2008, vzal zpět.
Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným usnesením (kasační stížností napadeným),
řízení zastavil a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Proti tomuto usnesení žalobce (dále též „stěžovatel“) podal kasační stížnost. Krajský soud
v Ostravě ji Nejvyššímu správnímu soudu předložil k rozhodnutí se stanoviskem, že není podána
včas.
Ze spisu Krajského soudu v Ostravě zdejší soud zjistil, že písemnost obsahující napadené
usnesení tohoto soudu, v němž stěžovatel byl řádně poučen o možnosti podat kasační stížnost
do dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, stěžovatel převzal - jak vyplývá
ze záznamu na doručence, který je stvrzen podpisem stěžovatele - dne 12. 3. 2008.
Podle §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), musí
být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení rozhodnutí. Podle téhož ustanovení
nelze zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti prominout. Ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s.
pak stanoví, že lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje
se dnem, který určil počátek lhůty. Podle §40 odst. 4 s. ř. s. platí, že lhůta je zachována, bylo-li
podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní
licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost
je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. Protože dnem, který určil počátek běhu lhůty
pro podání kasační stížnosti (dnem doručení), byla v projednávané věci středa 12. 3. 2008
a jednalo se o lhůtu dvoutýdenní, posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti
byla potom středa 26. 3. 2008. Tento den se totiž svým označením – středa – shoduje se dnem,
jenž určil počátek lhůty. Nejpozději v tento den mohla být kasační stížnost podána s účinky
zachování lhůty. Podle záznamu pošty na obálce byla kasační stížnost podána k poštovní
přepravě až dne 28. 3. 2008. Stalo se tak až po marném uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti.
Nezbývá tudíž než konstatovat, že lhůta pro podání kasační stížnosti byla zmeškána a Nejvyšší
správní soud musel kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. b), za použití §120 s. ř. s.,
jako opožděně podanou odmítnout, aniž by se mohl zabývat její důvodností.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti,
jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. června 2008
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu