ECLI:CZ:NSS:2008:4.AZS.53.2008:72
sp. zn. 4 Azs 53/2008 - 72
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Petra Průchy, JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Marie Turkové
a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: O. P., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se
sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu
v Ostravě ze dne 21. 5. 2008, č. j. 60 Az 128/2006 – 50,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádnému z účastníků se n ep ři zn á v á právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „stěžovatel“) včas podanou kasační stížností napadá shora označené
usnesení Krajského soudu v Ostravě, kterým byl zamítnut jeho návrh, aby mu byl ustanoven
zástupce pro řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne
15. 1. 2008, č. j. 60 Az 128/2006 – 25, jímž byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 16. 11. 2006, č. j. OAM–1272/VL-20-01-2006, kterým byla zamítnuta
jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. g)
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Polici České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).
V kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 1. 2008,
č. j. 60 Az 128/2006 – 25, stěžovatel požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 21. 5. 2008, č. j. 60 Az 128/2006 – 50, rozhodl
tak, že se žalobci advokát neustanovuje. Poukázal na ustanovení §35 odst. 8 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“),
podle něhož může předseda senátu ustanovit žalobci na jeho návrh zástupce (jímž může být
i advokát) pouze tehdy, pokud splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a dále,
je-li to třeba k ochraně jeho práv. Krajský soud v Ostravě dospěl k závěru, že prvá z podmínek
v případě žalobce splněna není. Zdůraznil, že stěžovatel zaslal soudu vyplněný tiskopis
prokazující jeho majetkové, výdělkové a osobní poměry, z něhož vyplývá, že v současné době
disponuje finančními prostředky ve výši 10 000 Kč, které mu posílá manž elka z Arménie.
Vzhledem k částkám životního minima jednotlivce, stanovených zákonem č. 110/2006 Sb.,
o životním minimu a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, má krajský soud za to,
že stěžovatel má příjem z něhož může platit právní služby adv okáta a není rozhodující
od koho finanční prostředky čerpá. Soud tedy rozhodl o neustanovení advokáta.
Stěžovatel v podané kasační stížnosti s tímto usnesením Krajského soud v Ostravě
nesouhlasí a poukazuje na to, že v průběhu azylového řízení se několikrát změnil azylový zákon
a žalobce kvůli špatné znalosti českého jazyka nemá možnost prostudovat tyto změny.
Navrhoval, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě
a ustanovil mu pro řízení o kasační stížnosti bezplatného právního zástupce z řad advokátů.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě
a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
Nejvyšší správní soud především podotýká, že podle jeho konstantní judikatury v řízení
u Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti proti usnesení krajsk ého soudu o zamítnutí návrhu
na ustanovení zástupce žalobců není důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti nedostatek právního zastoupení
(srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2004, č. j. 6 Azs 27/2004 - 41,
www.nssoud.cz).
Ačkoli v kasační stížnosti stěžovatel výslovně nečiní odkaz na příslušné ustanovení
soudního řádu správního, jehož se dovolává při tvrzené nezákonnosti napadeného rozhodnutí,
lze z obsahu kasační stížnosti usuzovat, že se nápravy vydaného rozhodnutí dovolává z důvodu
uvedeného v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., když má za to, že Krajský soud v Ostravě nesprávně
posoudil právní otázku týkající se jeho žádosti o ustanovení advokáta.
Podle §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná
nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie.
Podle ustanovení §35 odst. 8 věty první s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady,
aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda
senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce
a odměnu za zastupování osoby uvedené v odst. 2 platí v takovém případě stát.
Podle ustanovení §36 odst. 3 s. ř. s. věty první účastník, který doloží, že nemá dostatečné
prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních
poplatků.
Dále je třeba uvést, že z citace ustanovení §35 odst. 8 s. ř. s. plyne, že účastníku
lze ustanovit usnesením zástupce tehdy, jestliže jsou splněny současně dvě podmínky:
1) jde o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků,
a 2) jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů. Jak vyplývá z ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s.,
je v řízení o kasační stížnosti zastoupení advokátem povinné. Při posuzování zákonné podmínky
„je-li to třeba k ochraně jeho práv“ – uvedené v ustanovení §35 odst. 8 s. ř. s., lze jistě dospět
k závěru, že ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti bude vždy třeba k ochraně práv
stěžovatelů, a stěžovateli lze přisvědčit potud, pokud se d ovolává ustanovení advokáta
pro špatnou znalost českého jazyka a složitost úpravy obsažené v azylovém zákoně.
Lze tedy uzavřít, že v posuzované věci ochrana práv stěžovatele vyžadovala ustanovení advokáta,
a byla tak splněna jedna z podmínek uvedených v ustanovení §35 odst. 8 s. ř. s. Současně
však nutno konstatovat, že splnění pouze jedné z podmínek uvedených v ustanovení §35 odst. 8
s. ř. s. nepostačuje pro závěr o povinnosti soudu ustanovit advokáta v řízení o kasační stížnosti.
Je totiž třeba, aby byla zároveň splněna další v tomto ustanovení uvedená podmínka,
tj. že jde o navrhovatele, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků.
Krajský soud v Ostravě se, s ohledem na požadavek §105 odst. 2 s. ř. s., z něhož vyplývá
požadavek povinného zastoupení stěžovatele v řízení o kasační stížnosti advokátem,
blíže splněním druhé zákonné podmínky již nemusel zabývat, a výslovně posuzoval jen splnění
podmínky prvé, přičemž shledal, že vzhledem k doloženým majetkovým poměrům stěžovatele,
tato podmínka splněna není. Nejvyšší správní soud se s tímto posouzením věci Krajským soudem
v Ostravě ztotožňuje. Stěžovatel doložil, že disponuje dostatečnými finančními prostředky,
které mu posílá manželka z Arménie.
V posuzované věci krajský soud zkoumal a hodnotil osobní a majetkové poměry
stěžovatele, a zjistil jakými disponuje peněžními prostředky, resp. příjmy. Takto zji štěné osobní
a majetkové poměry vzal za východisko hodnocení a úvahy, zda žadatel má či nemá dostatečné
prostředky (jak to má na mysli §36 odst. 3 s. ř. s.) k tomu, aby mohl uplatnit svá práva u soudu.
Vzal v úvahu přicházející výši nákladů zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti a dospěl
k závěru, že žalobce má dostatečné prostředky, resp. příjmy, z nichž může platit služby advokáta .
Krajský soud v Ostravě tak i podle názoru Nejvyššího správního soudu postupoval
správně, neboť objektivně zjistil, odpovědně zhodnotil a uvážil předpoklady na straně žadatele
pro osvobození od soudních poplatků, a na základě učiněných zjištění ve věci rozhodl. Nejvyšší
správní soud již dříve judikoval, že osvobození od soudních poplatků je věcí úvahy soudu. P ři rozhodování
o něm soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům,
které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším obdobným okolnostem .
Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2006, č . j. 4 Ans 3/2005 - 148,
www.nssoud.cz.
Stěžovatel v posuzované věci zákonné předpoklady pro osvobození od soudních
poplatků nesplnil a nelze mu podle dikce ustanovení §35 odst. 8 s. ř. s. ustano vit
zástupce – advokáta v řízení o kasační stížnosti.
Výše uvedený závěr pro stěžovatele tedy znamená, že hodlá -li pokračovat v řízení
o kasační stížnosti, podané proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 1. 2008,
č. j. 60 Az 128/2006 – 25, bude třeba, aby si advokáta sám zvolil, jak byl ostatně poučen v nyní
napadeném usnesení krajského soudu ze dne 21. 5. 2008, č. j. 60 Az 128/2006 – 50.
Kasační stížnost stěžovatele podanou z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající
v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení neshledal tudíž Nejvyšší
správní soud za této situace důvodnou, a proto podle §110 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost zamítl.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 ods t. 1
s. ř. s, ve spojení s §120 s. ř. s. Stěžovatel neměl v řízení úspěch, žalovaný, který v řízení úspěch
měl, žádné náklady neuplatňoval a Nejvyšší správní soud ani žádné mu vzniklé náklady ze spisu
nezjistil. Rozhodl proto tak, že se žádnému z účastníků prá vo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. srpna 2008
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu