ECLI:CZ:NSS:2008:4.AZS.94.2007:119
sp. zn. 4 Azs 94/2007 - 119
O P R A V N É U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dagmar Nygrínovou v právní
věci žalobce: S. Y., zast. Mgr. Umarem Switatem, advokátem, se sídlem Kloknerova 2212/10,
Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační
stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2007, č. j. 49 Az
58/2006 – 73,
takto:
Odůvodnění:
rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2008,
č. j. 4 Azs 94/2007 - 107, se na č. l. 109 v odstavci druhém, v části věty
první o p r a v u je tak, že správně zní: Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 3. 2007,
č. j. 49 Az 58/2006 – 73, rozhodnutí žalovaného pro nezákonnost zrušil a věc mu vrátil
k dalšímu řízení...
Odůvodnění:
Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 31. 1. 2008, č. j. 4 Azs 94/2007 - 107, zrušil
kasační stížností napadený rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2007,
č. j. 49 Az 58/2006 – 73 a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Zmíněným rozsudkem
Krajský soud v Praze zrušil pro nezákonnost napadené rozhodnutí žalovaného ze dne
3. 10. 2006, č. j. OAM-1157/LE-03-07-2006 a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Nejvyšší
správní soud podle ustanovení §103 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního (dále jen „s. ř. s.“) zrušil napadený rozsudek pro nepřezkoumatelnost spočívají
v nesrozumitelnosti rozhodnutí.
Přestože krajský soud napadeným rozsudkem přezkoumávané rozhodnutí žalované zrušil
a věc jí vrátil k dalšímu řízení, uvedl Nejvyšší správní soud mylně v rekapitulační části
odůvodnění svého rozsudku ze dne 31. 1. 2008 na č. l. 109, v odstavci druhém, větě první,
že „Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 3. 2007, č. j. 49 Az 58/2006 – 73, žalobu zamítl.
Na toto zřejmé pochybení v odůvodnění napadeného rozsudku byl Nejvyšší správní soud
upozorněn Krajským soudem v Praze, jemuž byl spis spolu s rozsudkem doručen.
Podle ustanovení §54 odst. 4 s. ř. s. předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu
chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá
o tom opravné usnesení a může odložit vykonatelnost rozsudku do doby, dokud opravné
usnesení nenabude právní moci. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že opravit rozsudek je možné
jen v případech, že jde o chyby v psaní a počtech či další takové chyby, které je možno pokládat
za jiné zřejmé nesprávnosti podobného charakteru, jako chyby v psaní a počtech, k nimž došlo
jen zjevným a okamžitým selháním v dušení nebo mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti došlo
k vyhotovení rozsudku a která je každému zřejmá; zřejmost takové nesprávnosti je na první
pohled patrná zejména z porovnání výroku rozsudku s jeho odůvodněním,
popř. i z jiných souvislostí.
O takovou zřejmou nesprávnost jde i v projednávané věci, neboť porovnáním části
odůvodnění rozsudku, v němž se Nejvyšší správní soud zřejmé nesprávnosti dopustil,
s dalšími částmi odůvodnění napadeného rozsudku a ostatně i porovnáním s výrokem zrušujícího
rozsudku Krajského soudu v Praze je zřejmé, že při vyhotovení odůvodnění došlo ke zjevnému
pochybení, které je možno napravit cestou vydání opravy rozsudku. Proto předsedkyně senátu
za použití ustanovení §54 odst. 4 s. ř. s. tak učinila vydáním tohoto opravného usnesení.
Po provedené opravě bude tudíž odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne
31. 1. 2008, č. j. 4 Azs 94/2007 – 107, na č. l. 109 v odstavci druhém, znít ve větě první nově
takto:Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 3. 2007, č. j. 49 Az 58/2006 – 73,
rozhodnutí žalovaného pro nezákonnost zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a uložil
mu povinnost zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce Mgr. Umara Switata,
advokáta, náhradu nákladů řízení ve výši 7200 Kč.
Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že z citace ustanovení §54 odst. 4 s. ř. s.
sice vyplývá, že opravné usnesení je třeba vydat jen v případě, týká-li se oprava výroku
opravovaného rozhodnutí, přičemž v ostatních případech, tj. týká-li se jen jeho záhlaví
či odůvodnění, není potřebné takové usnesení vydávat a je možno provést opravu mechanicky
přímo v textu originálu rozhodnutí i jeho stejnopisech doručených účastníkům
(jakož i v ostatních stejnopisech rozhodnutí), nicméně vzhledem ke komplikovanosti
tohoto způsobu, kdy je třeba vyžadovat od účastníků zpět jim doručené stejnopisy, pokládal
Nejvyšší správní soud za schůdnější, volit i v případě opravy jen odůvodnění napadeného
rozsudku formu opravného usnesení, když zákonná úprava mu takový postup nezakazuje.
Oprava se v žádném případě nedotýká vykonatelnosti napadeného rozsudku.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. dubna 2008
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu