ECLI:CZ:NSS:2008:5.AFS.33.2008:107
sp. zn. 5 Afs 33/2008 - 107
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. v právní věci
žalobce: COMMATEL - Uher, s. r. o., se sídlem Staňkova 922/44, Praha 4, zastoupený
JUDr. Luďkem Krajhanzlem, advokátem se sídlem Lazarská 5, Praha 1, proti žalovanému:
Celní úřad Praha D1, se sídlem Logistický terminál – Nupaky 148, Říčany u Prahy, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2007,
č. j. 44 Ca 50/2007 - 81, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 7. 3. 2007, č. j. 2827/07-176800-021, zamítl žalovaný námitky
žalobce proti rozhodnutí žalovaného – exekučnímu příkazu na přikázání pohledávky, vydanému
dne 26. 9. 2003, č. j. E/68-8738/2003/7 (B 33/03).
Proti uvedenému rozhodnutí žalovaného o zamítnutí námitek podal žalobce u Krajského
soudu v Praze žalobu ve správním soudnictví. V žalobě namítal nezákonnost rozhodnutí
o námitkách proti exekučnímu příkazu, neboť pohledávka, která měla být exekucí postižena,
zanikla ještě dříve, než žalobce exekuční příkaz obdržel. Ohledně pohledávky za společností
BENA a. s., která měla být exekučním příkazem postižena, bylo totiž žalobci předloženo
oznámení společnosti BENA a. s. o postoupení pohledávky ve výši 1 138 035,20 Kč
na postupníka, společnost CHASEVANGUARD CAPITAL CO. LTD. Již tímto oznámením
ze dne 30. 6. 2003 došlo podle názoru žalobce ke změně věřitele a žalobce byl nadále povinen
svůj závazek uhradit toliko postupníkovi, což učinil.
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 10. 2007, č. j. 44 Ca 50/2007 - 81, žalobu
zamítl.
Žalobce (dále též „stěžovatel“ příp.“poddlužník“) napadl rozsudek Krajského soudu
v Praze včasnou kasační stížností, opírající se o důvody uvedené v §103 odst. 1 písm. a) a b)
s. ř. s. Stěžovatel zároveň navrhl ve smyslu §107 s. ř. s., aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační
stížnosti odkladný účinek, neboť provedení exekuce na majetek stěžovatele za účelem vymožení
částky ve výši 1 138 035,20 Kč by znamenalo pro stěžovatele nenahraditelnou újmu. V roce 2006
skončilo podnikání stěžovatele ztrátou ve výši 2 167 987,51 Kč, což je doloženo podnikovou
výsledovkou a podnikovou rozvahou, jež jsou založeny v soudním spisu. Stěžovatel tudíž nemá
finanční zdroje, ze kterých by mohl částku 1 138 035,20 Kč zaplatit.
Žalovaný ve svém vyjádření k návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku označil
tento návrh za zjevně neopodstatněný, když dle jeho názoru na základě napadeného rozsudku
a předmětného exekučního příkazu nelze provést exekuci na majetek stěžovatele. Stěžovatel není
celním dlužníkem, nýbrž poddlužníkem a má tedy pouze povinnost provést výkon rozhodnutí
výplatou pohledávky žalovanému namísto věřiteli. Pokud by tak stěžovatel neučinil,
lze se této jeho povinnosti domáhat cestou poddlužnické žaloby dle §315 o. s. ř. a teprve
na základě rozsudku, kterým by bylo vyhověno poddlužniké žalobě, by bylo možné provést
exekuci na majetek poddlužníka. O nenahraditelné újmě tedy nelze uvažovat ani v obecné rovině.
Nejvyšší správní soud při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.
Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle
§73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce (zde stěžovatele) nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného
účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu
s veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud po zvážení argumentů stěžovatele nedospěl k závěru, že by výkon
rozhodnutí napadeného kasační stížností mohl pro stěžovatele znamenat nenahraditelnou újmu.
V posuzované věci stěžovatel v žalobě namítal nezákonnost rozhodnutí o námitkách
proti exekučnímu příkazu, neboť pohledávka, která měla být exekucí postižena, dle jeho tvrzení
zanikla ještě dříve, než žalobce (stěžovatel) exekuční příkaz obdržel. Dále stěžovatel navrhl
jak v žalobě, tak ve své kasační stížnosti, aby soud přiznal jeho žalobě, resp. kasační stížnosti
odkladný účinek, neboť „provedení exekuce na majetek žalobce za účelem vymožení částky
ve výši 1 138 035,20 Kč by znamenalo pro žalobce nenahraditelnou újmu“. Toto pojímání účinků
exekučního příkazu stěžovatelem je však chybné.
Exekučním příkazem ze dne 26. 9. 2003 ve spojení s částečným zastavením exekuce
ze dne 7. 11. 2003 totiž žalovaný pouze stěžovateli zakázal, aby „od okamžiku doručení
exekučního příkazu dlužníku jeho pohledávku vyplatil, provedl na ni započtení nebo s ní jinak
nakládal“. Dále tímto exekučním příkazem žalovaný stěžovateli uložil, aby „po doručení
vyrozumění o nabytí právní moci tohoto exekučního příkazu provedl výkon rozhodnutí,
jak ukládá ustanovení §314a o. s. ř., a vyplatil pohledávku v celkové výši celnímu úřadu“. V dané
věci považuje Nejvyšší správní soud za nutné zdůraznit, že příkaz stěžovateli zněl vyplatit
tam specifikovanou pohledávku, nikoliv tedy bezpodmínečně zaplatit celnímu úřadu částku
1 138 035,20 Kč. Nejvyšší správní soud se plně ztotožňuje s názorem žalovaného, že teprve
na základě poddlužnické žaloby dle §315 o. s. ř. a teprve na základě rozsudku, kterým by bylo
eventuálně takové poddlužnické žalobě vyhověno, by mohl žalovaný dosáhnout tohoto, aby bylo
možné provést exekuci přímo na majetek poddlužníka. Samotné žalobou napadené rozhodnutí
o námitkách proti exekučnímu příkazu ani kasační stížností napadený rozsudek krajského soudu
tedy pro stěžovatele nenahraditelnou újmu znamenat nemohou.
Jelikož stěžovatel neprokázal, že výkon či účinky rozhodnutí napadeného kasační stížností
by vedly ke vzniku nenahraditelné újmy, soud se již nezabýval tím, zda by se přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti nedotklo nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a zda není
v rozporu s veřejným zájmem.
Ze shora uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší správní soud o návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. března 2008
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu