Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 03.07.2008, sp. zn. 5 Azs 52/2008 - 61 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2008:5.AZS.52.2008:61

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2008:5.AZS.52.2008:61
sp. zn. 5 Azs 52/2008 - 61 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové, soudkyň JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Marie Turkové a JUDr. Brigity Chrastilové a soudce JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: N. S., zast. advokátkou JUDr. Evou Poláčkovou, se sídlem Starobrněnská 13, 602 00, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, poštovní přihrádka 21/OAM, 170 34, Praha 7, o udělení azylu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 12. 2007, č. j. 56 Az 141/2007 - 30, takto: I. Kasační stížnost se odmítá . II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Zástupkyni žalobce se nepřiznává odměna za zastupování. Odůvodnění: Žalobce (dále jen stěžovatel) včas podanou kasační stížností brojí proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen krajský soud), kterým byla zamítnuta jeho žaloba na přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2007, č. j. OAM-1-155/VL-07-ZA09-2007, kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana podle ustanovení §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu). Kasační stížnost stěžovatel podal z důvodů specifikovaných v ustanovení §103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.). Navrhl, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu k dalšímu projednání. Současně požádal o ustanovení bezplatného právního zástupce. K žádosti stěžovatele o ustanovení bezplatného právního zástupce mu krajský soud dne 13. 3. 2008 usnesením č. j. 56 Az 141/2007 - 49 ustanovil pro řízení o kasační stížnosti zástupce z řad advokátů, JUDr. Evu Poláčkovou. Usnesením ze dne 13. 3. 2008, č. j. 56 Az 141/2007 - 50, vyzval krajský soud advokátku, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení opravila a doplnila kasační stížnost tak, že uvede v jakém rozsahu a z jakých důvodů je kasační stížnost podána a kdy bylo napadené správní rozhodnutí doručeno. Advokátce byla soudní písemnost řádně doručena dne 25. 3. 2008, ve stanovené lhůtě, ale ani později do vydání tohoto usnesení, kasační stížnost nedoplnila. Nejvyšší správní soud nemohl kasační stížnost věcně projednat a odmítl ji z následujících důvodů: Kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Jelikož se jí zpochybňuje pravomocné rozhodnutí krajského soudu, stanoví zákon poměrně přísně její obsahové náležitosti. Jednou ze zvláštních náležitostí kasační stížnosti (ustanovení §106 odst. 1 s. ř. s.) je i označení důvodů, pro něž stěžovatel napadá rozhodnutí krajského soudu – tzv. stížních bodů. Stížní bod musí zpravidla zahrnovat jak skutkové, tak právní důvody, pro něž stěžovatel považuje rozhodnutí soudu za nezákonné. Důvody uvedené v ustanovení §103 odst. 1 s. ř. s. jsou však jen obecně vymezenými kategoriemi, které musí stěžovatel v kasační stížnosti naplnit konkrétním a jedinečným obsahem, tedy vylíčit, k jakým konkrétním vadám došlo podle jeho názoru v řízení před správním orgánem či před soudem, jakými blíže určenými vadami trpí podle něj rozhodnutí soudu, v čem přesně spatřuje stěžovatel nesprávné posouzení právní otázky soudem apod. Důvody uvedenými v kasační stížnosti je pak Nejvyšší správní soud vázán (ustanovení §109 odst. 3 s. ř. s.). Požadavek na uplatnění některého z důvodů taxativně vypočtených v ustanovení §103 odst. 1 s. ř. s. je přitom třeba vykládat v souladu se zásadou, že procesní právní úkon účastníka řízení (zde: kasační stížnost) se posuzuje podle jeho obsahu. Na jedné straně tedy sice postačí, že ze znění kasační stížnosti jsou seznatelné důvody, které zákonným kasačním důvodům odpovídají a není rozhodující, že sám stěžovatel tyto důvody jednotlivým ustanovením nepodřadil (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 1. 2004, č. j. 2 Afs 7/2003 - 50, publikovaný pod č. 161/2004 Sb. NSS). Na straně druhé ale nepostačí, jestliže stěžovatel v kasační stížnosti pouze ocituje některé z písmen §103 odst. 1 s. ř. s., ale nekonkretizuje vady v řízení či vady v právním úsudku, jichž se soud podle stěžovatele dopustil. V daném případě stěžovatel pouze označil jako důvody pro podání kasační stížnosti §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Takové tvrzení bez uvedení konkrétních skutečností, tedy jakou právní otázku soud v předcházejícím řízení nesprávně posoudil, resp. jakých vad řízení, které mohly mít vliv na zákonnost rozhodnutí o věci samé se soud dopustil, nebo jakých vad řízení se dopustil žalovaný, je však stiženo nemožností jejich přezkoumání kasačním soudem. Jde o námitky jen formální, bez věcného obsahu. Obecně namítané vady nemůže ani Nejvyšší správní soud namísto stěžovatele sám aktivně vyhledávat, protože vymezení rozsahu kasační stížnosti a specifikace jejích důvodů leží na stěžovateli v důsledku dispoziční zásady, která ovládá i řízení o kasační stížnosti. Kasační stížnost stěžovatele zákonné náležitosti neobsahovala a krajský soud proto správně vyzval stěžovatele k odstranění vad a stanovil k tomu lhůtu. Stěžovatel kasační stížnost nedoplnil ani po lhůtě stanovené krajským soudem. Neodstranění vad podání (chybějící kasační důvody) brání věcnému projednání kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn a v řízení proto nelze pokračovat. Pro řízení o kasační stížnosti byla stěžovateli ustanovena advokátka, jejíž výdaje a odměnu za zastupování přísluší hradit státu (ustanovení §35 odst. 7 ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s.). V projednávané věci však z obsahu soudního spisu vyplývá, že ustanovená advokátka nevykonala žádný úkon právní služby, za který odměna náleží (ustanovení §11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů); proto jí soud odměnu za zastupování nepřiznal. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 3. července 2008 JUDr. Ludmila Valentová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:03.07.2008
Číslo jednací:5 Azs 52/2008 - 61
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2008:5.AZS.52.2008:61
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024