ECLI:CZ:NSS:2008:6.ADS.132.2007:111
sp. zn. 6 Ads 132/2007 - 111
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové
a soudců JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobkyně:
Ing. L. K., proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, odbor sociálních věcí,
se sídlem Zborovská 11, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 8. 2006,
č. j. 112799/2006/KUSK, sp. zn. 103944/2006/KUSK/3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně
proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 8. 2007, č. j. 4 Cad 87/2006 - 81,
takto:
I. Kasační stížnost se zamít á .
II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti ne přiznáv á .
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala dne 23. 8. 2006 žalobu, v níž se domáhala
zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 8. 2006, č. j. 112799/2006/KUSK, kterým bylo
zamítnuto její odvolání ve věci snížení dávky sociální péče. Zároveň se žalobou stěžovatelka
předložila vyplněné Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech ze dne
23. 8. 2006 a požádala o ustanovení zástupce soudem. Městský soud její žádosti vyhověl
a zástupce pro řízení o žalobě jí ustanovil. Rozsudkem č. j. 4 Cad 87/2006 - 48 ze dne 25. 4. 2007
pak stěžovatelčinu žalobu zamítl a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů
řízení. Proti tomuto rozsudku podala stěžovatelka kasační stížnost, v níž mj. opět požádala
o ustanovení zástupce soudem a o osvobození od soudních poplatků pro řízení o kasační
stížnosti. Ke své žádosti přiložila vyplněné Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových
poměrech ze dne 8. 6. 2007.
Usnesením ze dne 25. 6. 2007, č. j. 4 Cad 87/2006 - 68, městský soud žádosti stěžovatelky
vyhověl a pro řízení o kasační stížnosti jí ustanovil zástupkyni Mgr. Dagmar Dřímalovou.
Na základě vyjádření žalovaného k podané kasační stížnosti, v němž poukázal na majetek
stěžovatelky evidovaný v katastru nemovitostí (doložil výpis z katastru nemovitostí),
který do Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech ze dne 8. 6. 2006 (dále jen
„potvrzení“) neuvedla, soud po nahlédnutí do výpisu z katastru nemovitostí stěžovatelce
ustanovenou zástupkyni usnesením ze dne 15. 8. 2007, č. j. 4 Cad 87/2006 - 81, odňal.
V odůvodnění tohoto rozhodnutí soud uvedl, že stěžovatelka v uvedeném potvrzení sdělila
soudu nepravdivé skutečnosti, což bylo zjištěno nahlédnutím do výpisu z katastru nemovitostí,
z něhož plyne, že je stěžovatelka vlastníkem několika pozemků v katastrálním území Kosice
a Písek u Chlumce nad Cidlinou.
Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka kasační stížnost, jíž se domáhá jeho zrušení
a vrácení věci městskému soudu k dalšímu řízení. Dovolává se kasačních důvodů dle §103
odst. 1 písm. a), b), d) a e) s. ř. s. Stěžova telka především namítá, že do formuláře Potvrzení
uvedla pravdivé údaje, jelikož v poučení formuláře je uvedeno – „žadatelka uvede veškerý majetek
větší ceny, který jí patří“. Tvrdí svoji nemajetnost, jelikož nemá žádných příjmů a cenu vlastněných
parcel, z nichž jí neplyne žádný příjem, označuje za „zanedbatelnou“, tedy nemající větší ceny,
a proto parcely do formuláře neuvedla. Navíc jsou tyto parcely zatíženy úvěrem. Stěžovatelka
v kasační stížnosti „doplňuje“ do formuláře o osobních a majetkových poměrech, bodu IX/28,
dluh ve výši 129 468 Kč na úhradu základních životních potřeb, náklady soudního a správního
řízení ve výši 10 000 Kč a 63 000 Kč na hledání zaměstnání za dobu od března 2004
do současnosti. Dále uvádí, že má dluh na zaplacení veřejného zdravotního pojištění ve výši
12 936 Kč. Celkový dluh činí 215 404 Kč a stěžovatelka sama se tedy označuje za osobu
předluženou. Na podporu svých závěrů a tvrzení odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního
soudu č. j. 1 Afs 21/2003 - 57 a č. j. 6 Ads 48/2007 - 45. Usnesení městského soudu bylo
dle stěžovatelky vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu a proto navrhuje,
aby bylo zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že z výpisu z katastru nemovitostí
je patrné stěžovatelčino vlastnictví nemovitého majetku, a to převážně orné půdy, dále pak vodní
plochy a ostatní plochy. Pojem „majetek větší ceny“ není v žádném právním předpisu blíže
definován, nicméně žalovaný se domnívá, že pod tento pojem lze zahrnout i majetek,
který dosahuje nižší ceny, než ceny stanovené v „milionech korun.“ Žalovaný je toho názoru,
že pro osvobození od soudních poplatků není podstatné, zda z vlastnictví nemovitého majetku
stěžovatelka má příjem či jiné výhody, ale důležitým shledává samotný fakt existence
tohoto majetku. Dále poukazuje na skutečnost, že pokud je nemovitý majetek zatížen úvěrem,
jak tvrdí stěžovatelka, pak tento úvěr musí být splácen, neboť majetek není obstaven a není
ani jiným způsobem omezeno právo s tímto majetkem nakládat. K problematice vyčíslených
dluhů žalovaný uvádí, že stěžovatelka pobírala v době od března 2004 do června 2006 dávky
sociální péče, které jí byly s účinností od 1. 7. 2006 odejmuty z důvodu jejího vyřazení z evidence
uchazečů o zaměstnání pro maření součinnosti. Pokud má tedy stěžovatelka dluhy na úhradách
základních životních potřeb a dalších nezbytných záležitostech, vznikly tyto dluhy na základě
její vědomé činnosti a je tedy její věcí, jaké částky si od věřitelů půjčovala. Ve věci dluhu
na zdravotním pojištění učinil žalovaný písemným podáním dotaz u Všeobecné zdravotní
pojišťovny, územního pracoviště v Kolíně. Z odpovědi dotázaného vyplynulo, že stěžovatelka
nemá žádných dluhů na všeobecném zdravotním pojištění a pojistné v roce 2007 hradí
pravidelně. Výše uvedené svědčí dle žalovaného o tom, že stěžovatelka neuvádí pravdivé údaje
a existenci finančních prostředků zatajuje nejen správním orgánům, ale i soudům. Argumentaci
spočívající v odkazech na judikáty Nejvyššího správního soudu žalovaný odmítá, jelikož se v nich
řešené případy na situaci stěžovatelky nevztahují. V závěru žalovaný navrhuje zamítnutí kasační
stížnosti.
Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti
a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů
od doručení napadeného usnesení (§106 odst. 2 s. ř. s.), a je podána osobou oprávněnou,
neboť stěžovatelka byla účastníkem řízení, z něhož napadené usnesení vzešlo (§102 s. ř. s.).
Z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že v řízení o kasační stížnosti
proti usnesení o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce soudem nemusí být stěžovatel
zastoupen advokátem. Z obsahu kasační stížnosti Nejvyšší správní soud vyvodil,
že se stěžovatelka dovolává kasačních důvodů dle §103 odst. 1 písm. a) a b).
Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu
a uplatněných důvodů, neshledal přitom vady, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti
(§109 odst. 2, 3 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že tato kasační stížnost není důvodná.
Podle §35 odst. 8 s. ř. s. může soud navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl
osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, na návrh ustanovit
usnesením zástupce, jímž může být i advokát.
Podle §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být
na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. Dospěje-li však
soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození
kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení
řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě
neodůvodňovaly.
Nezbytným předpokladem posouzení žádosti o ustanovení advokáta soudem pro řízení
o kasační stížnosti z hlediska splnění podmínky pro osvobození od soudních poplatků,
je především řádně a pravdivě vyplněné Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových
poměrech žadatele. Žadatel je tedy sám povinen soudu prokázat, jaké jsou jeho příjmy,
pokud nějaké pobírá, zda vlastní majetek větší ceny, popřípadě zda mu z něj plynou příjmy
nebo výnosy či nikoliv. Stěžovatelka do Potvrzení ze dne 8. 6. 2007 nezmínila vlastnictví výše
uvedených nemovitostí a dále do bodu IX/28 „Mám tyto dluhy:“ neuvedla žádných dluhů
a až v kasační stížnosti naopak celkovým dluhem ve výši 215 404 Kč obhajuje svoji nemajetnost
a předluženost. Městskému soudu tak znemožnila řádné posouzení předpokladů pro ustanovení
zástupce soudem a rovněž snížila věrohodnost údajů v Potvrzení obsažených. Nelze
proto městskému soudu vytýkat, že stěžovatelce usnesením ze dne 15. 8. 2007 ustanovenou
zástupkyni pro řízení o kasační stížnosti dle §36 odst. 3 s. ř. s odňal. Navíc je Nejvyššímu
správnímu soudu z vlastní činnosti známo, že stěžovatelka je vlastníkem pozemků v katastrálním
území Písek u Chlumce nad Cidlinou a to parcel č. 131/1, výměra 7983 m2, č. 131/2, výměra
8000 m2, č. 131/5, výměra 7000 m2, č. 573/13, výměra 6800 m2, č. 576/6, výměra 5000 m2,
č. 295/4, výměra 16 m2, č. 295/8, výměra 210 m2, č. 296/1, výměra 2 395 m2, č. 298/3, výměra
203 m2, a pozemků v katastrálním území Kosice – parcely č. 582, výměra 45 611 m2 a č. 605,
výměra 46 m2. Přitom je třeba poukázat na skutečnost, že nejde o druh nemovitostí,
které by stěžovatelce zajišťovaly základní životní potřeby, zejména bydlení apod.
Nejvyšší správní soud nad rámec tohoto rozhodnutí poukazuje na vlastní judikaturu,
v níž se k otázce důsledků vlastnictví nemovitostí za daných souvislostí již vyjádřil
(srov. rozsudek ze dne 24. 6. 2004, č. j. 6 Ads 44/2003 - 63, dostupný na www.nssoud.cz).
„Účastníka řízení nelze zpravidla osvobodit od soudních poplatků podle §36 odst. 3 s. ř. s., pokud – i přes
nízký příjem, který by sám o sobě takový postup odůvodňoval – je vlastníkem dvou nemovitostí (byť jedna z nich
je zatížena dluhem).“
Nejvyšší správní soud tedy na základě posouzení stěžovatelčiných námitek uplatněných
v kasační stížnosti konstatuje, že v závěrech vyslovených v napadeném usnesení Městského
soudu v Praze neshledal nesprávnost, jež by mohla přivodit nezákonnost jeho rozhodnutí.
Z těchto důvodu Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou podle §110 odst. 1
s. ř. s. zamítl.
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s.
ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s. Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, proto jí právo
na náhradu nákladů řízení nenáleží. Žalovaný žádné náklady neuplatňoval a Nejvyšší správní soud
ani žádné mu vzniklé náklady ze spisu nezjistil, a proto rozhodl tak, že žalovanému se náhrada
nákladů řízení nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. června 2008
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu