ECLI:CZ:NSS:2008:6.ADS.29.2008:80
sp. zn. 6 Ads 29/2008 - 80
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: Ing. V. S.,
proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor sociálních věcí a problematiky
menšin, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 2. 2004,
č. j. SOC/514/04/R/23, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu
v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, ze dne 18. 6. 2007, č. j. 62 Ca 31/2004 - 39,
takto:
I. Kasační stížnost se od m ítá .
II. Žádný z účastníků n em á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Shora uvedeným usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, bylo
řízení o žalobě směřující proti rozhodnutí žalovaného č. j. SOC/514/04/R/23 ze dne 20. 2. 2004
zastaveno a o nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu
právo.
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti usnesení kasační stížnost . Krajský soud v Ústí
nad Labem, pobočka Liberec, po podání kasační stížnosti proti předmětnému usnesení
postupoval ve smyslu §108 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen
„s. ř. s.“), a předložil kasační stížnost s příslušnými spisy Nejvyššímu správnímu soudu.
Nejvyšší správní soud nejprve konstatuje, že stěžovatel je osobou oprávněnou k podání
kasační stížnosti, neboť byl účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu
vzešlo (§102 s. ř. s.), nicméně kasační stíž nost nepodal včas (§106 odst. 2 s. ř. s.).
Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatel byl v době zastavení
řízení zbaven způsobilosti k právním úkonům a opatrovníkem mu bylo ustanoveno Město
Jablonec nad Nisou. Napadené usnesení o zastavení řízení bylo opatrovníkovi (ustanovenému
žalobci pro správu jeho záležitostí a majetku i pro zastupování ve všech právních úkonech)
doručeno dne 22. 6. 2007. Dále ze spisu vyplývá, že kasační stížnost byla stěžovatelem podána
na podatelně krajského soudu dne 3. 1. 2008, tedy cca půl roku po doručení rozhodnutí jeho
opatrovníku. Podle ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou
týdnů po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje. Kasační stížnost tedy nebyla podána
v zákonné lhůtě a je zjevně opožděná. Podle věty třetí citovaného ustanovení zmeškání lhůty
nelze prominout.
K tomu se dodává následující: Podle §42 odst. 2 s. ř. s. má -li účastník nebo osoba
zúčastněná na řízení zástupce, doručuje se pouze zástupci. (Jen má-li účastník nebo osoba
zúčastěná na řízení něco osobně vykonat, doručí se i jim, což není daný případ.) Dále speciálně
pro případ ustanoveného opatrovníka stanoví §45d zákona č. 99/1963 Sb., občanského
soudního řádu (dále „o. s. ř.“), že byl-li účastníku ustanoven opatrovník, nařídí předseda senátu
doručení písemnosti pouze tomuto opatrovníkovi, nestanoví-li zákon jinak. V otázce účinků
doručování opatrovníkovi již bylo judikováno např. v usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 31. 5. 2004, č. j. 3 A zs 130/2004 - 33,
takto:„Ustanovil-li soud žalobci opatrovníka
dle §29 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s. a jemu doručil rozsudek, počíná lhůta dvou týdnů
k podání kasační stížnosti běžet ode dne doručení rozsudku opatrovníkovi.“ (Pro běh lhůty
k podání kasační stížnosti je právně bezvýznamné, i pokud by si žalobce později - po uplynutí
lhůty k podání kasační stížnosti - rozsudek u soudu sám vyzvedl, což ostatně v daném případě
ze spisu ani nevyplývá.) Kasační stížnost, která byla podána po lhůtě dvou týdnů ode dne, kdy
ustanovený opatrovník rozsudek soudu převzal, je třeba odmítnout jako opožděnou (§46 odst. 1
písm. b/ s. ř. s.). K věci je nutno uvést, že rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům
stěžovatele bylo v daném případě následně nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 13. 9. 2007
zrušeno. Rozhodné však je, že účastník řízení byl v době postupu krajského soudu pravomocně
zbaven způsobilosti k právním úkonům. Soud tedy postupoval správně a v souladu s platným
právním stavem. Rozhodnutí o zastavení řízení před Krajským soudem v Ústí nad Labem,
pobočka Liberec, bylo doručováno řádně opatrovníkovi a nabylo v souladu se zákonem právní
moci. Lhůta pro podání kasační stížnosti marně uplynula. Případné následné zrušení rozhodnutí
o zbavení způsobilosti k právním úkonům nic nemění zejména na té skutečnosti, že rozhodnutí
krajského soudu nabylo v souladu s tehdejším právním stavem řádně právní moci doručením
rozhodnutí dle §45d o. s. ř., neboť stěžovatel byl v relevantní době pravomocně (platně
a účinně) zbaven způsobilosti k právním úkonům.
Jak již bylo výše uvedeno, napadený rozsudek byl ustanovenému opatrovníku stěžovatele
doručen dne 22. 6. 2007. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti tedy skončila dne
30. 8. 2007. Stěžovatel tudíž kasační stížnost podal až po uplynutí zákonné lhůty, když tato byla
podána až dne 3. 1. 2008. K samotné otázce zpětvzetí žaloby opatrovníkem pouze okrajově
nutno poznamenat, že ohledně podobné otázky již bylo Nejvyšším správním soudem rovněž
judikováno v tom smyslu, že skutečnost, že zástupce stěžovatele nepostupoval v řízení
před krajským soudem podle jeho představ, nemůže založit relevantní důvod kasační stížnosti.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2005, č. j. 3 Azs 119/2005 - 77;
ačkoli v tomto případě se jednalo o advokáta s procesní plnou mocí, ustanovení opatrovníka
podle §29 a násl. spadá v o. s. ř. do rubriky „Zástupci účastníků“. Pro tento druh zastoupení
platí ustanovení §31 o. s. ř., podle kterého ustanovený zástupce má stejné postavení
jako zástupce na základě procesní plné moci - viz nález Ústavního soudu ze dne 25. 9. 2002,
sp. zn. I. ÚS 559/2000, č. 111).
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ústí
nad Labem, pobočka Liberec, odmítl podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. za použití
§120 s. ř. s. jako opožděně podanou. Za této procesní situace se již Nejvyšší správní soud
samostatně nezabýval okolností, že stěžovatel v tomto řízení není zastoupen advokátem
(odkazem např. rozhodnutí NSS č. j. 7 Afs 34/2008 - 103: „Je-li Nejvyššímu správnímu soudu
předložena zjevně opožděná kasační stížnost, aniž bylo krajským soudem rozhodnuto o žádosti
stěžovatele o ustanovení zástupce, bylo by přepjatým formalismem a v rozporu se zásadou
hospodárnosti soudního řízení, aby kasační soud vracel spis zpět krajskému soudu k odstranění
nedostatku v podmínkách řízení, resp. k postupu podle §108 odst. 1 s. ř. s., namísto toho,
aby sám rozhodl o odmítnutí kasační stížnosti podle §46 odst. 1 písm. b/ s. ř. s.).
Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla- li žaloba (v tomto případě kasační
stížnost) odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. října 2008
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu