ECLI:CZ:NSS:2008:7.AFS.91.2008:48
sp. zn. 7 Afs 91/2008 - 48
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: R. K., zastoupen
JUDr. Václavem Hodanem, advokátem se sídlem Wenzigova 5, Praha 2, proti žalovanému: Celní
ředitelství Praha, se sídlem Washingtonova 11, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2008, č. j. 10 Ca 387/2007 – 25,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2008, č. j. 10 Ca 387/2007 – 25,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. 5. 2008, č. j. 10 Ca 387/2007 – 25, zamítl
návrh podaný stěžovatelem ze dne 29. 2. 2008, kterým se domáhal pokračování v soudním
přezkumu rozhodnutí Celního ředitelství Praha (dále jen „celní ředitelství“) ze dne 24. 10. 2007,
č. j. 6146/07-21. Městský soud při svém rozhodování vyšel z toho, že řízení o žalobě stěžovatele
proti předmětnému správnímu rozhodnutí bylo zastaveno usnesením ze dne 26. 2. 2008
pro nezaplacení soudního poplatku, a že nemohl vyhovět ani návrhu stěžovatele na pokračování
v řízení, neboť nebyly splněny zákonné podmínky pro aplikaci ustanovení §9 odst. 7 zákona
č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“).
Stěžovatel sice zaslal na adresu soudu částku 2000 Kč, ale použil typ poštovní poukázky určené
k výplatě v hotovosti. Stěžovatel tedy postupoval v rozporu s ustanovením §8 odst. 1 zákona
o soudních poplatcích, které stanoví, že soudní poplatky do výše 5000 Kč lze hradit kolkovými
známkami a ostatní na účet státního rozpočtu zřízený u České národní banky pro jednotlivé
soudy (dále jen „účet soudu“). Je tedy zřejmé, že stěžovatel nezaplatil soudní poplatek způsobem
stanoveným v §37 odst. 3 s. ř. s., a ani na účet soudu ve smyslu ustanovení §8 odst. 1 zákona
o soudních poplatcích. K zaslané částce 2000 Kč poštovní poukázkou z těchto důvodů nebylo
možno přihlédnout a tuto platbu považovat za zaplacení soudního poplatku. Městský soud proto
nemohl ani postupovat podle ustanovení §9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích, podle něhož
usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li
poplatek zaplacen ve věcech správního soudnictví dříve než usnesení nabylo právní moci.
Proti tomuto usnesení podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodu podle
ustanovení §103 odst. 1 písm. a), resp. e) s. ř. s. Stěžovatel v kasační stížnosti uvedl, že uznává,
že k zastavení řízení došlo v důsledku jeho nejednání, když opomněl uhradit soudní poplatek
ve výši 2000 Kč při podání správní žaloby. Toto pochybení se ovšem bezprostředně poté,
co mu bylo doručeno usnesení Městského soudu v Praze o zastavení řízení, snažil napravit.
Má za to, že soudní poplatek byl nakonec zaplacen „na poslední chvíli“, neboť ho uhradil
v nočních hodinách v den doručení uvedeného usnesení na pobočce České pošty, s. p. v Praze
v Jindřišské ulici. Konečně i judikatura Ústavního soudu uznává, že soudní poplatek je zaplacen
včas, pokud k jeho úhradě dojde nejpozději v den, kdy rozhodnutí o zastavení řízení nabude
právní moci. Tak tomu mělo být i v předmětné věci, když soudní poplatek byl uhrazen osobně
stěžovatelem, a to prostřednictvím poštovní poukázky, v níž uvedl (pro účely identifikace platby)
i spisovou značku předmětné věci. Pokud jde o závěr městského soudu týkající se formy úhrady
soudního poplatku, má stěžovatel zato, že je ústavně nekonformní, přehnaně formalistický
a ve svém důsledku k jeho újmě jako účastníka řízení. Proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud
vydal rozsudek, kterým napadené usnesení městského soudu zruší a věc vrátí k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadený rozsudek
v souladu s ust. §109 odst. 2 a 3 s. ř. s. v rozsahu a z důvodů, které uplatnil stěžovatel v kasační
stížnosti, a přitom shledal vadu uvedenou v odst. 3 citovaného ustanovení, k níž musel
přihlédnout z úřední povinnosti.
Z obsahu plné moci stěžovatele připojené k žalobě, datované dnem 2. 11. 2006, vyplývá,
že se jedná (pro účely správního soudnictví) o zvláštní plnou moc, kterou byl advokát
JUDr. Václav Hodan zmocněn pouze k sepisu a podání správní žaloby. Za situace, kdy pro řízení
o správních žalobách není vyžadováno obligatorně zastoupení advokátem, nelze a priori,
a nad rámec předložené plné moci, bez jakýchkoliv pochybností dovozovat, že zmocněný
advokát byl oprávněn dále zastupovat stěžovatele v řízení o žalobě (např. být účasten jednání,
přebírat soudní písemnosti apod.). Je tomu tak proto, že plná moc ze dne 2. 11. 2006 byla
výslovně udělena v rozsahu práv a povinností podle trestního řádu, občanského soudního řádu,
správního řádu a zákoníku práce. Pro oblast správního soudnictví pak byla omezena
jen na podání správních žalob. Městský soud proto pochybil, pokud za daného stavu doručoval
výzvu k úhradě soudního poplatku pouze advokátovi JUDr. Václavu Hodanovi, místo,
aby ji zaslal žalobci (srov. i nález Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2003, sp. zn. IV. US 647/02,
příp. nález ze dne 11. 6. 2002, sp. zn. II. ÚS 118/02).
Uvedené pochybení se posléze promítlo i v dalších úkonech městského soudu, konkrétně
ve vydání usnesení ze dne 26. 2. 2008, č. j. 10 Ca 387/2007 – 13, o zastavení řízení, které městský
soud opět doručil pouze advokátovi. Tímto pochybením městský soud jednoznačně zasáhl
do práv stěžovatele, neboť mu neumožnil, aby odstranil nedostatek podmínek řízení o podané
žalobě.
Za této situace by bylo nadbytečné, aby se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou,
zda lze soudní poplatek uhradit jiným než zákonem stanoveným způsobem.
Z výše uvedeného důvodu Nejvyšší správní soud zrušil napadené usnesení městského
soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§110 odst. 1 věta první před středníkem s. ř. s.). Ve věci
rozhodl v souladu s ustanovením §109 odst. 1 s. ř. s., podle něhož rozhoduje o kasační stížnosti
zpravidla bez jednání, když neshledal důvody pro jeho nařízení.
V dalším řízení je městský soud podle ustanovení §110 odst. 3 s. ř. s. vázán právním
názorem vysloveným v tomto rozsudku.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v novém rozhodnutí
ve věci (§110 odst. 2, věta první s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. října 2008
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu