ECLI:CZ:NSS:2008:7.AS.26.2008:134
sp. zn. 7 As 26/2008 - 134
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyň: a) K. H.,
zastoupená JUDr. Alešem Zemanem, advokátem se sídlem Svobodova 7, Praha 2, b) Obec
Jíkev, se sídlem Jíkev č. 58, zastoupená JUDr. Janem Luhanem, advokátem se sídlem
Masarykova 1250, Lysá nad Labem, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se
sídlem Zborovská 11, Praha 5, za účasti osoby zúčastněné na řízení: SETRA, spol. s r. o., se
sídlem Zvonařka 16, Brno, zastoupené JUDr. Janem Svobodou, advokátem se sídlem Příkop 2a,
Brno, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Městského soudu
v Praze ze dne 22. 1. 2008, č. j. 10 Ca 109/2006 - 73, ve znění usnesení ze dne 25. 3. 2008, č. j. 10
Ca 109/2006 - 93, o návrhu osoby zúčastněné na řízení na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává .
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se osoba zúčastněná na řízení (dále jen
„stěžovatelka“) domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2008,
č. j. 10 Ca 109/2006 - 73, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Krajskému úřadu Středočeského kraje
ze dne 14. 3. 2006, č. j. ÚSŘ/240/06/Ba a věc byla mu vrácena k dalšímu řízení. Tímto
rozhodnutím byla zamítnuta odvolání podaná oběma žalobkyněmi a potvrzeno rozhodnutí
Městského úřadu Nymburk, odboru výstavby ze dne 18. 11. 2005, č. j. Výst. 110/3068/2004-
Něm, jímž byla k žádosti stěžovatelky povolena změna užívání stavby silážního žlabu na
pozemku p. č. X v k. ú. J. na kompostárnu. Současně s kasační stížností podala stěžovatelka
návrh, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek. V návrhu uvedla, že nabyla práva
vyplývající pro ni z napadeného správního rozhodnutí v dobré víře a jeho zrušením by v případě
vyhovění kasační stížnosti došlo ke zmatečnosti i nehospodárnosti. Nenahraditelnou újmu
spatřuje stěžovatelka v omezení její podnikatelské činnosti a nepřiměřeném zásahu do jejího
vlastnického práva, ve ztrátě smluvních partnerů při nesplnění smluvních závazků stěžovatelkou
včetně přenesení sankcí smluvních partnerů na stěžovatelku za nesplnění smluvních povinností
vůči čistírnám odpadních vod, čímž by došlo k hromadění odpadů v čistírnách odpadních vod,
v nemožnosti včasného vybudování jiného technického zázemí v odpadovém hospodářství při
respektování právních předpisů či získání jiného vhodného objektu k využití odpadů pro výrobu
kompostu, aby mohla stěžovatelka plnit své smluvní závazky, v zatížení vysokými sankcemi
orgánů ochrany životního prostředí, majícími podstatný dopad do ekonomické oblasti
stěžovatelky, pokud by tato nenakládala s odpady v souladu s právními předpisy a v poskytnutí
širší právní ochrany vlastníkům pozemků v řízeních podle §85 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění
pozdějších právních předpisů (dále jen „stavební zákon“), nad rámec právního předpisu umělým
rozšířením o podmínku souhlasu vlastníka pozemku podle §58 odst. 2 stavebního zákona, co
může způsobit nenahraditelnou újmu stěžovatelce v tom, že jako vlastník stavby nebude schopna
pro takto nově založenou potřebu souhlasu vlastníka pozemku pod stavbou překonat žádnými
prostředky jeho byť nedůvodný nesouhlas, čímž se bude vytvářet prostor pro šikanózní výkon
práva vůči vlastníkům staveb a možné korupční prostředí. Stěžovatelka dále uvedla, že přiznáním
odkladného účinku nebudou dotčena práva třetích osob a přiznání odkladného účinku nebude
v rozporu s veřejným zájmem, neboť ve veřejném zájmu je důvěra ve správnost a zákonnost
rozhodnutí správních orgánů i včasná likvidace všech odpadů a preference jejich zpětného využití
ve výrobních procesech případně v nových výrobcích.
Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením
přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným
způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Podle odst. 3
citovaného ustanovení se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před
soudem účinky napadeného rozhodnutí.
Při rozhodování o přiznání odkladného účinku soud zjišťuje splnění zákonných
předpokladů pro přiznání odkladného účinku uvedených v ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s.
Povinnost tvrdit a prokázat vznik nenahraditelné újmy má stěžovatel. Pokud jde o splnění
zbývajících dvou zákonných předpokladů, tj. že přiznání odkladného účinku se nedotkne
nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a že přiznání odkladného účinku není
v rozporu s veřejným zájmem, vychází soud z obsahu soudního a správního spisu, neboť zákon
neukládá soudu provádět dokazování týkající se splnění těchto předpokladů a jejich zjišťování
z úřední povinnosti. K tomu, aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku
rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat, jakou nenahraditelnou újmu by pro něj znamenal
výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje.
Přiznáním odkladného účinku soud před rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky
pravomocného rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není
zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pouze pro
ojedinělé (mimořádné) případy, které zákonodárce vyjádřil pojmem nenahraditelná újma.
Stěžovatelka v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neuvedla žádné
relevantní skutečnosti, z nichž by splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku
bylo možno dovodit. V případě nenahraditelné újmy se musí jednat o výjimečný, závažný stav,
který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit (upravovat). Takový následek stěžovatelka
neprokázala, neboť skutečnosti, v nichž spatřuje nenahraditelnou újmu mají charakter
podnikatelského rizika, které nese každý podnikatelský subjekt a nepředstavují újmu
nenapravitelnou a nezvratnou. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je ve výroku
uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. srpna 2008
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu