ECLI:CZ:NSS:2008:8.APS.1.2008:99
sp. zn. 8 Aps 1/2008 - 99
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: ArcelorMittal
Ostrava, a. s., se sídlem Vratimovská 689, Ostrava - Kunčice, zastoupeného Mgr. Ing. Ludvíkem
Juřičkou, advokátem se sídlem nám. Svobody 20, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo financí,
se sídlem Letenská 15, Praha 1, zastoupenému JUDr. Alanem Korbelem, advokátem se sídlem
Nám. 14. října 3, Praha 5, o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, o kasační
stížnosti společnosti EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a. s., se sídlem Štramberská 2871/47,
Ostrava - Hulváky, zastoupené Mgr. Ing. Petrem Severou, advokátem se sídlem (WEIL,
GOTSHAL & MANGES v. o. s.) Křižovnické nám. 1/193, Praha 1, proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 5. 11. 2007, čj. 5 Ca 277/2007 - 48,
takto:
Věc se p o s t u p u je rozšířenému senátu.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě domáhal ochrany před
nezákonnými zásahy Finančního ředitelství v Ostravě a Ministerstva financí, spočívajícími
ve vedení tvrzeně nezákonných správních řízeních vedených pod sp. zn. 13708/06-15 a sp. zn.
13708/06-16 a všech úkonech učiněných v těchto řízeních. Krajský soud v Ostravě usnesením
ze dne 25. 7. 2007, čj. 22 Ca 235/2007 - 40, vyloučil žalobu ve vztahu k Ministerstvu financí
k samostatnému projednání a rozhodnutí a usnesením ze dne 16. 8. 2007, čj. 22 Ca 261/2007 - 24
vyloučenou věc postoupil k vyřízení Městskému soudu v Praze.
Podáním ze dne 31. 10. 2007 oznámila společnost EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a. s.
(dále jen „EVS“), uplatnění práv osoby zúčastněné na řízení. EVS uvedla, že žalobce se svou
dceřinnou společností (jejímž právním nástupcem se později stal) zneužil svého hospodářského
postavení a zneužil existenční závislosti ocelárenské výroby společnosti (jejímž právním
nástupcem se stala EVS) na těchto dodávkách, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch.
EVS má zato, že žalobcem tvrzený nezákonný zásah souvisí s řízeními, k nimž dala podnět
oznámením odpovídajících skutečností s podnětem k provedení cenové kontroly.
EVS se domnívá, že s výsledky správních řízení, jejichž zákonnost je napadena v soudním
řízení, souvisí otázka, zda je EVS povinna strpět protiprávní jednání žalobce. Právní sféra EVS
je pak dotčena, neboť výsledek soudního řízení může ovlivnit konečnou podobu platebních
závazků z její strany, bude mít vliv na současné a možná i budoucí dodavatelsko odběratelské
vztahy mezi ní a žalobcem a může mít vliv i na další soukromoprávní vztahy jako např. otázky
náhrady škody.
Dále EVS uvedla, že výsledek soudního řízení může mít vliv i na řízení vedená Krajským
soudem v Ostravě pod sp. zn. 27 Cm 14/2004 a 7 Cm 57/2005, ve kterých mj. společnost
OSINEK, a. s., uplatňuje proti žalobci peněžité nároky vyplývající z předražování tekutého
surového železa. Společnosti EVS se výsledek uvedených řízení dotýká z důvodu ukončení
tzv. tollingového vztahu mezi ní a společností OSINEK, a. s.
Konečně pak EVS uvedla, že s ní jako s osobou zúčastněnou na řízení jednal i Krajský
soud v Ostravě v rámci souvisejícího řízení vedeného pod sp. zn. 22 Ca 275/2006.
Městský soud usnesením ze dne 5. 11. 2007, čj. 5 Ca 277/2007 - 48, rozhodl, že EVS není
osobou zúčastněnou na řízení. Dovodil přitom, že §34 odst. 1 s. ř. s. dopadá pouze na řízení,
v jehož rámci je napadáno rozhodnutí správního orgánu a na řízení proti nečinnosti správního
orgánu. V řízení na ochranu před nezákonným zásahem je podle městského soudu pojmově
vyloučeno, aby někomu bylo přiznáno postavení osoby zúčastněné na řízení.
Poukazuje-li EVS na řízení vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn.
22 Ca 175/2006, není podle městského soudu zřejmé, zda se jedná o řízení o žalobě proti
rozhodnutí správního orgánu, nebo o řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem.
EVS (stěžovatelka) napadla usnesení městského soudu kasační stížností z důvodu podle
§103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tj. pro nesprávné posouzení právní otázky soudem. Stěžovatelka
vytkla městskému soudu formalistický výklad §34 s. ř. s. Městský soud se podle stěžovatelky
zastavil u zužujícího gramatického výkladu, aniž by zohlednil systematiku soudního řádu
správního, logické argumenty, zejm. reductio ad absurdum, účel institutu osoby zúčastněné na řízení
a konkrétní okolnosti posuzované věci.
Stěžovatelka tvrdí, že neexistuje věcný rozdíl mezi řízením proti rozhodnutí správního
orgánu a proti zásahu takového orgánu, který by odůvodňoval vyloučení použití institutu osoby
zúčastněné na řízení v druhém jmenovaném typu řízení. Postup správního orgánu se může
dotknout subjektivních práv osob bez ohledu na formu, kterou se děje a bylo by absurdní, kdyby
na volbě formy ze strany správního orgánu záleželo, zda se bude v navazujícím soudním řízení
aplikovat institut osob zúčastněných na řízení. Navíc je hranice mezi rozhodnutím a jiným
zásahem neostrá a dynamická.
Podle stěžovatelky se tyto výtky projevují zejm. v posuzované věci, kdy žaloba směřuje
proti nezákonnému zásahu představovanému vedením správních řízení a je tedy nepřípustná
(§85 s. ř. s.). Žalobce má totiž možnost domáhat se ochrany v řízení o žalobě proti rozhodnutím
vydaným v napadaných správních řízeních, což ostatně u městského soudu také činí – řízení jsou
vedena pod sp. zn. 9 Ca 230/2007 a 9 Ca 231/2007. Byla-li by ovšem žaloba projednána, není
pro stěžovatelku z hlediska dopadu do jejích práv rozdíl mezi žalobou proti zásahu a žalobou
proti správnímu rozhodnutí.
V doplnění kasační stížnosti stěžovatelka poukázala na rozhodnutí Nejvyššího správního
soudu ze dne 18. 12. 2007, čj. 8 Aps 8/2007 - 90, kterým jí Nejvyšší správní soud přiznal
postavení osoby zúčastněné na řízení.
Žalovaný navrhl zamítnutí kasační stížnosti. Správní orgán nerozhodoval o právech
a povinnostech stěžovatelky, její veřejná subjektivní práva nebyla dotčena, a stěžovatelce proto
není možné přiznat postavení osoby zúčastněné na řízení.
Žalobce rovněž navrhl zamítnutí kasační stížnosti. V řízení o ochraně před nezákonným
zásahem se jedná o právech a povinnostech orgánu, který nezákonný zásah provedl a dotčeného
subjektu, jemuž byl zásah adresován – z povahy věci je nezákonný zásah vždy adresován
konkrétnímu subjektu nebo více subjektům. Osoby, které nejsou adresáty zásahu, jím mohou být
dotčeny pouze nepřímo a zprostředkovaně. Výsledkem řízení o ochraně před nezákonným
zásahem pak může být vyslovení zákazu, aby příslušný orgán pokračoval v provádění zásahu.
V posuzovaném řízení není napadáno žádné rozhodnutí a žalobce se nedomáhá vydání jiného
rozhodnutí, nejsou tedy splněny podmínky pro aplikaci §34 s. ř. s. Žalobce rovněž podotkl,
že by stěžovatelka nesplnila podmínky pro přiznání postavení osoby zúčastněné na řízení
ani v případě žaloby proti rozhodnutí, protože neprokázala své dotčení.
K doplnění kasační stížnosti žalobce uvedl, že Nejvyšší správní soud citovaným
rozhodnutím ve věci sp. zn. 8 Aps 8/2007 nepřiznal stěžovatelce postavení osoby zúčastněné
na řízení, ale pouze se k jejímu postavení vyjádřil. Jako s osobou zúčastněnou na řízení začal totiž
se stěžovatelkou jednat již Krajský soud v Ostravě v řízení vedeném pod sp. zn. 22 Ca 235/2007.
Navíc žalobce uvedl, že nesouhlasí s hodnocením materiální podmínky přiznání postavení osoby
zúčastněné na řízení, provedeném Nejvyšším správním soudem, který vycházel pouze z tvrzení
stěžovatelky, zkreslujícího vztah stěžovatelky k řízení vedenému s žalobcem.
Nejvyšší správní soud se otázkami, které zkoumá v nyní posuzované věci, již dříve
zabýval. V rozhodnutí ze dne 18. 12. 2007, čj. 8 Aps 8/2007 - 90 (www.nssoud.cz), konstatoval,
že „společnost … měla právo přihlásit se do řízení, byť i ve fázi kasačního řízení, neboť zákon
nestanoví lhůtu či část řízení, do nichž lze tohoto institutu využít (srov. §34 za použití §120
s. ř. s.). Formální podmínku účasti splnila tím, že se do řízení přihlásila a tvrdí dotčení na svých
právech. Nejvyšší správní soud pak dospěl k závěru, že je splněna i materiální podmínka
její účasti, neboť předmětem soudního řízení je posouzení stěžovatelem namítaného
nezákonného zásahu spočívajícího ve vedení nezákonných správních řízení a ve všech úkonech
učiněných v těchto řízeních, které se týkají porušení cenových předpisů stěžovatelem, resp. jeho
právním předchůdcem, ve vztahu k osobě zúčastněné na řízení a zneužití její existenční závislosti
na předmětných dodávkách.“.
V nyní posuzované věci dospěl osmý senát při předběžné poradě k právnímu názoru
odlišnému od svého předchozího názoru a postavil se na stanovisko, že v řízení o ochraně proti
nezákonnému zásahu (§82 s. ř. s.) nelze uplatnit institut osoby zúčastněné na řízení (§34 s. ř. s.).
Řešení předmětné právní otázky je nutné pro další postup v řízení o kasační stížnosti,
osmý senát proto rozhodl o předložení věci rozšířenému senátu (§17 odst. 1 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
Rozšířený senát bude ve věci rozhodovat ve složení podle rozvrhu práce
(www.nssoud.cz). Účastníci mohou namítnout podjatost soudců rozšířeného
senátu (§8 odst. 1 s. ř. s.) ve lhůtě jednoho týdne od doručení tohoto usnesení.
V Brně dne 25. července 2008
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu