ECLI:CZ:NSS:2008:8.AS.32.2008:30
sp. zn. 8 As 32/2008 - 30
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: S. M.,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o žalobě proti rozhodnutí
ministra vnitra ze dne 6. 2. 2008, čj. MV-2591/VS-2008, o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2008, čj. 6 Ca 90/2008 - 18,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2008, čj. 6 Ca 90/2008 - 18
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „stěžovatel“) se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí ministra vnitra
ze dne 6. 2. 2008, čj. MV-2591/VS-2008, kterým byl zamítnut jeho rozklad proti rozhodnutí
Ministerstva vnitra ze dne 30. 7. 2007, čj. OAM-366-6/TP-2007, jímž nebylo vyhověno jeho
žádosti o povolení trvalého pobytu na území České republiky. Zároveň požádal o osvobození
od soudních poplatků a navrhl, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Tuto svoji žádost
odůvodnil nedostatkem finančních prostředků a nedostatečnou orientací v právním řádu České
republiky.
K výzvě městského soudu předložil vyplněný formulář „potvrzení o osobních
majetkových a výdělkových poměrech“ ve kterém především uvedl, že je zaměstnán u Družstva
SERMAXSTAV jako předseda družstva, že nemá žádný jiný příjem, jeho čistý výdělek
(dle potvrzení zaměstnavatele) za období od září do prosince činil 20 280 Kč (5070 Kč měsíčně)
jeho manželka má průměrný měsíční výdělek 5445 Kč měsíčně (za předcházející kalendářní
čtvrtletí). Má vyživovací povinnost k dceři, narozené 26. 7. 1991, která s ním žije ve společné
domácnosti a nemá vlastní příjem.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2008, čj. 6 Ca 90/2008 - 18 byly
žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce zamítnuty.
Jak vyplývá z odůvodnění tohoto usnesení, městský soud dospěl k závěru, že žalobce nesplnil
podmínky §36 odst. 3 s. ř. s., neboť z uvedeného potvrzení je zřejmé, že má dostatečný příjem
pro zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 2000 Kč, aniž by bylo ohroženo uspokojení
jeho nezbytných potřeb. Za této situaci pak nebylo možné ani vyhovět žádosti žalobce
o ustanovení zástupce, neboť nebyla splněna jedna ze dvou zákonných podmínek (které musí být
splněny současně).
Proti tomuto usnesení podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, která obsahuje i návrh
na osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta. Poté Městský soud v Praze předložil
věc Nejvyššímu správnímu soudu. O této kasační stížnosti uvážil zdejší soud takto.
V prvé řadě je třeba uvést, že (jak bylo mj. vysloveno v rozsudku Nejvyššího správního
soudu ze dne 24. 10. 2007, čj. 1 Afs 65/2007 - 37), není třeba trvat na zaplacení soudního
poplatku za kasační stížnost, ani na zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti proti
usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků.
Proto ani městský soud znovu nerozhodoval o této, druhé žádosti a návrhu. Opětovné
rozhodování o žádosti o osvobození od soudních poplatků a o návrhu na ustanovení zástupce
žalobci by mohlo znamenat řetězení kasačních stížností, které by bylo na úkor urychleného
rozhodnutí o prvé stížnosti.
V kasační stížnosti pod bodem II stěžovatel především jen obecně poukazuje na to, že dle
jeho názoru nebyly splněny podmínky pro zamítnutí jeho žádosti. Je nutno však přihlédnout
k celému obsahu této stížnosti mj. i k tomu, že stěžovatel, byť i v souvislosti s novým návrhem
na ustanovení zástupce uvádí, že jeho finanční situace mu nedovoluje se nechat zastupovat
advokátem a nemá ani dostatečné finanční prostředky k zaplacení soudních poplatků. Tyto
námitky se tedy dotýkají právě závěrů, ze kterých vychází městský soud v napadeném usnesení.
Z potvrzení o osobních majetkových a výdělkových poměrech, z kterého vychází
i Městský soud v Praze vyplývá, že průměrný měsíční výdělek stěžovatele a jeho manželky činil
10 515 Kč. Za situace, kdy ve společné domácnosti s nimi žije tehdy sedmnáctiletá dcera, údajně
bez vlastního příjmu, nelze jen ze samotné výše tohoto příjmu dovodit, že stěžovatel
má dostatečné prostředky pro vedení sporu, především pro zaplacení soudního poplatku.
Městský soud se nezabýval otázkou nezbytných běžných výdajů, tj. vedle výdajů na stravu
a ošacení i výši nákladů na bydlení, u tehdy nezletilé dcery pak – pokud např. není výdělečně
činná proto, že studuje – nákladů na studium, nákladů na dopravu do místa zaměstnání či studia
a pod. Protože samotný formulář uvedeného potvrzení takového údaje neobsahuje, měl být
stěžovatel vyzván i k jejich prokázání. Napadené usnesení tedy vychází z neúplně zjištěného
skutkového stavu. Proto byla kasační stížnost shledána důvodnou, usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 12. 5. 2008, čj. 6 Ca 90/2008 - 18 bylo zrušeno a věc byla vrácena tomu soudu
k dalšímu řízení (§110 odst. 1 s. ř. s.). V něm, vzhledem k odstupu času, bude třeba vyžádat
od stěžovatele nové potvrzení o osobních majetkových a výdělkových poměrech a pokud i takto
nově zjištěná výše příjmů nebude sama o sobě dostačující k závěru, že není dán důvod
pro osvobození od soudních poplatků, i doložení výše nezbytných (obvyklých) výdajů, jak již
bylo naznačeno.
Jelikož bylo po předložení věci Městským soudem v Praze přednostně rozhodnuto
o kasační stížnosti, nebylo nutno samostatně rozhodovat o návrhu na přiznání odkladného
účinku.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí (§110
odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. srpna 2008
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu