ECLI:CZ:NSS:2008:8.AZS.17.2008:75
sp. zn. 8 Azs 17/2008 - 75
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Michala Mazance, Mgr. Jana Passera a JUDr. Barbarou
Pořízkovou v právní věci žalobkyně: nezl. V. M., zastoupena zákonnou zástupkyní: H. M.,
právně zastoupena JUDr. Pěvou Skýbovou, advokátkou se sídlem Bartošova 4, Brno, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 9. 2007, čj. OAM-973/VL-09-ZA05-2006, o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 1. 2008, čj. 56 Az 178/2007 - 22,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokátky JUDr. Pěvy Skýbové se u r č u je částkou 5712 Kč, která bude
vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto
usnesení.
Odůvodnění:
Žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví neudělil žalobkyni mezinárodní ochranu
podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně napadla rozhodnutí
žalovaného žalobou u Krajského soudu v Brně, který ji rozsudkem označeným v záhlaví zamítl.
Žalobkyně (stěžovatelka) brojila proti rozsudku krajského soudu kasační stížností.
Jednou z podmínek věcného přezkumu kasační stížnosti je její přijatelnost. Kasační
stížnost je v souladu s §104a s. ř. s. přijatelná, když svým významem podstatně přesahuje vlastní
zájmy stěžovatelky. Stěžovatelka žádné důvody přijatelnosti kasační stížnosti netvrdila, Nejvyšší
správní soud se proto mohl otázkou přijatelnosti její kasační stížnosti zabývat pouze v obecné
rovině za použití hledisek nastíněných např. v usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 - 39
(č. 933/2006 Sb. NSS).
Stěžovatelka nesouhlasí se závěrem krajského soudu podle nějž neuvedla skutečnosti
svědčící o tom, že by mohla být v zemi původu vystavena pronásledování ve smyslu §12 zákona
o azylu. Dále stěžovatelka namítla, že se krajský soud nevypořádal dostatečně se všemi žalobními
námitkami. Konečně pak stěžovatelka uvedla, že krajský soud opomněl skutečnosti, které uváděla
v žádosti o udělení mezinárodní ochrany. K takto podaným stížním námitkám Nejvyšší správní
soud připomíná svůj starší právní názor, podle nějž pokud stěžovatelka v kasační stížnosti uvádí
pouze námitky obecného charakteru, je takové tvrzení bez uvedení konkrétních skutečností
nedůvodné. Nejvyšší správní soud vychází z premisy „nechť si každý střeží svá práva“,
proto nemůže stěžovatelka v kasační stížnosti úspěšně namítat, že správní orgán či soud
v předcházejícím řízení nezjistily důsledně skutečný stav věcí, pokud sama neuvádí skutečnosti
či důkazy, které pro takové tvrzení svědčí (rozsudek ze dne 13. 4. 2004, čj. 3 Azs 18/2004 - 37,
www.nssoud.cz).
V doplnění žaloby stěžovatelka uvedla, že žalovaný dostatečně nezjistil informace o zemi
původu stěžovatelky, které by měly být aktuální a měly obsahovat údaje o vážném porušování
lidských práv. Žalovaný podle stěžovatelky také nepřihlédl k ryze osobním důvodům,
kdy stěžovatelka žádala o udělení mezinárodní ochrany z důvodu sloučení rodiny, neboť její otec
i matka se zdržují na území České republiky. Stěžovatelka se rovněž obává diskriminace
v Bělorusku, kde jí hrozí pronásledování, neboť se narodila v zahraničí. Domnívá se, že bylo
prokázáno, že na území Běloruska nemůže žít plnohodnotný život, čímž by jí bylo odňato
základní lidské právo na spokojený a důstojný život. Nejvyšší správní soud v tomto směru
poukazuje na svůj právní názor, podle nějž kasační stížnost brojí především proti rozhodnutí
krajského soudu, jehož nezákonnost musí být namítána, nikoliv proti postupu a rozhodnutí
žalovaného, které již byly předmětem přezkumu krajského soudu a s nimiž se krajský soud
v rozsahu žalobních námitek vypořádal (srov. např. rozsudky ze dne 26. 6. 2008.
čj. 8 Afs 4/2007 - 72, a ze dne 24. 7. 2008, čj. 8 Afs 104/2007 - 101, www.nssoud.cz).
Nejvyšší správní soud v posuzované věci přesah vlastních zájmů stěžovatelky neshledal,
proto kasační stížnost podle §104a s. ř. s. odmítl jako nepřijatelnou.
O návrhu, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek podle §107 s. ř. s. Nejvyšší
správní soud samostatně nerozhodoval, neboť odkladný účinek je kasační stížnosti přiznán přímo
ze zákona (§32 odst. 5 zákona o azylu).
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3 s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Stěžovatelce byla pro řízení o kasační stížnosti ustanovena zástupcem advokátka;
v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7 s. ř. s., §120
s. ř. s.). Soud proto určil odměnu advokátky částkou 2x 2100 Kč za dva úkony právní služby
(převzetí a příprava věci a písemné podání k soudu ve věci samé – doplnění kasační stížnosti)
a dále 2x 300 Kč na úhradu hotových výdajů, v souladu s §9 odst. 3 písm. f), §7, §11 odst. 1
písm. b) a d) a §13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, celkem 4800 Kč, částka pak byla zvýšena o DPH, neboť ustanovená advokátka
je plátcem DPH, jak Nejvyšší správní soud ověřil v registru plátců této daně. celková částka
vč. DPH tak činí 5712 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu
ve lhůtě šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. září 2008
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu