ECLI:CZ:NSS:2008:8.AZS.34.2008:55
sp. zn. 8 Azs 34/2008 - 55
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Michala Mazance, Mgr. Jana Passera a JUDr. Barbary
Pořízkové v právní věci žalobkyně: J. M., zastoupené JUDr. Jiřím Dolejšem, advokátem se
sídlem Nádražní 47, Havlíčkův Brod, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Praha 7, Nad
Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 7. 2007, čj. OAM-
1-508/VL-20-11-2007, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě
ze dne 15. 4. 2008, čj. 60 Az 71/2007 - 27,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokáta JUDr. Jiřího Dolejše se u r č u je částkou 2856 Kč, která bude
vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto
usnesení.
Odůvodnění:
Žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví zamítl žádost žalobkyně o udělení
mezinárodní ochrany podle §16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně napadla rozhodnutí
žalovaného žalobou u Krajského soudu v Ostravě, který ji rozsudkem označeným v záhlaví
zamítl. Žalobkyně (stěžovatelka) brojila proti rozsudku krajského soudu kasační stížností.
Jednou z podmínek věcného přezkumu kasační stížnosti je její přijatelnost. Kasační
stížnost je v souladu s §104a s. ř. s. přijatelná, pokud svým významem podstatně přesahuje
vlastní zájmy stěžovatelky. Stěžovatelka k důvodům přijatelnosti pouze obecně uvedla,
že v napadeném rozhodnutí krajského soudu, které považuje za nepřezkoumatelné, shledala
zásadní pochybení, které má dopad na její hmotněprávní postavení. Nejvyšší správní soud
se proto mohl otázkou přijatelnosti její kasační stížnosti zabývat především v obecné rovině
za použití hledisek nastíněných např. v usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 - 39
(č. 933/2006 Sb. NSS).
Stěžovatelka krajskému soudu vytkla nepřezkoumatelnost, kterou dovozuje z toho,
že krajský soud v rozsudku „toliko zkoumá okolnosti udělení rozhodnutí o správním vyhoštění“,
přestože poté uzavírá, že není oprávněn přezkoumávat zákonnost rozhodnutí o správním
vyhoštění. V následujícím odstavci podle stěžovatelky krajský soud uvádí, že v rámci napadeného
rozhodnutí neshledal toto nezákonným, přičemž stěžovatelce není jasné, zda má na mysli
rozhodnutí o správním vyhoštění, nebo rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany.
Nejvyšší správní soud především v obecné rovině konstatuje, že nepřezkoumatelnost
rozsudku krajského soudu by mohla založit důvod přijatelnosti kasační stížnosti, která by takový
rozsudek napadala. Tak tomu ovšem není v posuzované věci. Aniž by se Nejvyšší správní soud
ve fázi řízení řešící přijatelnost kasační stížnosti podrobně věcně zabýval stížní námitkou,
je zjevné, že rozsudek krajského soudu netrpí nepřezkoumatelností. Krajský soud sice v rámci
popisu skutkových okolností případu rekapituluje i důvody, pro něž bylo stěžovatelce uděleno
správní vyhoštění, činí tak ovšem v kontextu rozhodování žalovaného v řízení ve věci
mezinárodní ochrany. Uzavírá-li, že neshledal nezákonným napadené rozhodnutí,
je z jeho rozsudku bez dalšího zjevné, že hovoří o přezkoumávaném rozhodnutí žalovaného.
Vytýká-li stěžovatelka krajskému soudu, že ji měl vyzvat k doplnění žaloby,
nepovažoval-li žalobu za projednatelnou, není zřejmé, oč své tvrzení opírá. Krajský soud se totiž
v úvodu rozsudku zabýval obsahem žaloby, kterou shledal projednatelnou (a ostatně ji také
projednal).
Nejvyšší správní soud v posuzované věci přesah vlastních zájmů stěžovatelky
ani pochybení krajského soudu, která by mohla mít dopad na její hmotněprávní postavení
neshledal, proto kasační stížnost podle §104a s. ř. s. odmítl jako nepřijatelnou.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3 s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Stěžovatelce byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát; v takovém
případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7 s. ř. s., §120 s. ř. s.). Soud
proto určil odměnu advokáta částkou 2100 Kč za úkon právní služby (převzetí a příprava věci)
a dále 300 Kč na úhradu hotových výdajů, v souladu s §9 odst. 3 písm. f), §7, §11 odst. 1
písm. b) a §13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, celkem 2400 Kč, částka pak byla zvýšena o DPH, neboť ustanovený advokát je
plátcem DPH, jak vyplývá z osvědčení o registraci, které zaslal Nejvyššímu správnímu
soudu. Celková částka vč. DPH tak činí 2856 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu
Nejvyššího správního soudu ve lhůtě šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. září 2008
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu