ECLI:CZ:NSS:2008:9.AFS.183.2007:46
sp. zn. 9 Afs 183/2007 - 46
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely
Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce:
M. B., zastoupený JUDr. Evou Fajtlovou, advokátkou se sídlem Mojžíškové 738/4, Ostrava,
proti žalovanému: Celní ředitelství Ostrava, se sídlem nám. Sv. Čecha 8, Ostrava, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 7. 2006, č. j. 2835-06/06-1401-21, o propadnutí
dopravního prostředku, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu
v Ostravě ze dne 21. 6. 2007, č. j. 22 Ca 341/2006 - 23, o návrhu na přiznání odkladného
účinku,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává .
Odůvodnění:
Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností napadá v záhlaví označený rozsudek
Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým bylo zrušeno jeho rozhodnutí
ze dne 18. 7. 2006, č. j. 2835-06/06-1401-21. Tímto rozhodnutím stěžovatel zamítl odvolání
žalobce proti rozhodnutí Celního úřadu Karviná (dále jen „celní úřad“), ze dne 17. 2. 2006,
č. j. 636-04/06-1461-21, kterým bylo vysloveno propadnutí dopravního prostředku
ve vlastnictví žalobce.
Žalobce se ve vyjádření ke kasační stížnosti zabýval pouze meritorními důvody,
k návrhu na přiznání odkladného účinku se nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud posoudil návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku
následovně:
Kasační stížnost podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
v platném znění, dále jen „s. ř. s.“), nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně ustanovení §73 odst. 2 až 4 s. ř. s.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (zde stěžovatele) nenahraditelnou újmu
a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích
osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Otázkou, zda správnímu orgánu může vzniknout v řízení o kasační stížnosti
nenahraditelná újma a zda může být jeho návrhu na přiznání odkladného účinku vyhověno,
se Nejvyšší správní soud zabýval v usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007,
47
č. j. 2 Ans 3/2006 - 49, publikovaném pod č. 1255/2007 Sb. NSS, v němž dospěl
k následujícímu závěru: „... správní orgán … může navrhnout při podání kasační stížnosti, aby jí byl
přiznán odkladný účinek, a to ze stejných důvodů jako žalobce (§73 odst. 2 a 4, §107 s. ř. s.). … Pokud
bylo správní rozhodnutí krajským soudem zrušeno a věc mu vrácena k dalšímu řízení, pak přiznání
odkladného účinku v sobě nese pouze to, že není realizován rozsudek krajského soudu, tedy, že správní orgán
není oprávněn, ani povinen v řízení pokračovat a ve věci znovu rozhodnout.“ Dále z tohoto usnesení
vyplývá, že zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
ač stanoveny shodně pro všechny stěžovatele (žalobce, osobu zúčastněnou na řízení,
žalovaného), budou zjevně opřeny o jiné skutkové okolnosti podle toho, která z procesních
stran je uplatní. V závěru rozhodnutí pak rozšířený senát k žádosti o přiznání odkladného
účinku podané správním orgánem uvedl: „...s ohledem na postavení správního orgánu v systému
veřejné správy bude přiznání odkladného účinku kasační stížnosti k jeho žádosti vyhrazeno zpravidla
ojedinělým případům, které zákon opisuje slovy o nenahraditelné újmě.“
Po konstatování přípustnosti možného úspěšného podání návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti ze strany správního orgánu se Nejvyšší správní soud
při věcném posuzování tohoto návrhu zaměřil na zkoumání, zda stěžovatel uvádí skutečnosti,
které by dokládaly možnost vzniku nenahraditelné újmy. Tento neurčitý právní pojem
byl již Nejvyšším správním soudem vyložen, např. v usnesení ze dne 5. 10. 2004,
č. j. 6 Afs 25/2003 - 59, publikovaném na www.nssoud.cz: „Nenahraditelná újma, která
by stěžovateli při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout, a jež je základní
podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti [§73 odst. 2 s. ř. s.], musí představovat
výjimečný a závažný stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit.“ Důvody možného vzniku
nenahraditelné újmy jsou vždy subjektivní, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele.
Je proto logické, že v řízení o přiznání odkladného účinku nese břemeno tvrzení právě
stěžovatel a nikdo jiný nemůže jeho tvrzení nahradit. Soud posuzuje jím uvedené skutečnosti
dle ustanovení §73 s. ř. s., není však povinen ani oprávněn tyto skutečnosti jakýmkoli
způsobem sám dovozovat.
V projednávaném případě stěžovatel spatřuje důvody pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti v charakteru souzené věci, zdůrazňuje zásah do vlastnických práv žalobce.
Dle jeho názoru by nové odvolací řízení, a zejména vydání nového rozhodnutí o odvolání,
mohlo být zásadním způsobem dotčeno výsledkem řízení o kasační stížnosti,
což by v konečném důsledku mohlo poškodit i stranu žalující.
K takto obecně formulovanému návrhu Nejvyšší správní soud konstatuje,
že v něm nejsou uvedeny žádné konkrétní skutečnosti, které by ve smyslu §73 s. ř. s.,
ve spojení s §107 s. ř. s., osvědčovaly možnost vzniku nenahraditelné újmy stěžovatele
jako výjimečného a závažného stavu, který by již nebylo možno v dalším běhu času nijak
odčinit. Nejvyšší správní soud proto návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. července 2008
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně senátu