ECLI:CZ:NSS:2008:9.AFS.52.2008:52
sp. zn. 9 Afs 52/2008 - 52
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely
Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci
žalobce: ORMEX k.s., se sídlem Plk. Truhláře 109, Lomnice nad Popelkou,
zastoupeného JUDr. Jaroslavem Skákalem, advokátem se sídlem Nádražní 24, Semily,
proti žalovanému: Finanční ředitelství v Ústí nad Labem, se sídlem
Velká Hradební 61, Ústí nad Labem, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 20. 4. 2006,
č. j. 6753/06-1200, a ze dne 20. 4. 2006, č. j. 6754/06-1200, o dodatečném vyměření daně
z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2003 a 2004, o kasační stížnosti
žalobce podané proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci
ze dne 12. 3. 2008, č. j. 59 Ca 82/2006 – 31, o návrhu na přiznání odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky
v Liberci (dále jen „krajský soud“) se stěžovatel domáhá zrušení shora označeného
rozsudku tohoto soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba o přezkoumání rozhodnutí
Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 20. 4. 2006, č. j. 6753/06-1200, a ze dne
20. 4. 2006, č. j. 6754/06-1200. Stěžovatel v podané kasační stížnosti požádal o přiznání
odkladného účinku, neboť „zaplacení nesprávně vyměřené daně ve výši několika milionů
by pro něho měl likvidační důsledky“.
Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud posoudil návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku
následovně:
Kasační stížnost podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní
soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně ustanovení §73
odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu
a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv
třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
53
Nejvyšší správní soud z návrhu stěžovatele ověřil, že zde nejsou uvedeny žádné
skutečnosti, které by dokládaly možnost vzniku nenahraditelné újmy. Tento neurčitý
právní pojem byl již Nejvyšším správním soudem vyložen, např. v usnesení ze dne
5. 10. 2004, č. j. 6 Afs 25/2003 - 59 (publikováno na www.nssoud.cz): „Nenahraditelná
újma, která by stěžovateli při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout,
a jež je základní podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (§73 odst. 2 s. ř. s.),
musí představovat výjimečný a závažný stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit.“
Tvrzení stěžovatele o likvidačních důsledcích výkonu nelze považovat
za osvědčení nenahraditelné újmy ve výše uvedeném smyslu. Stěžovatel především
své tvrzení ničím nedoložil. Důvody možného vzniku nenahraditelné újmy jsou vždy
subjektivní, závislé pouze na osobě a situaci navrhovatele. Je proto logické, že v řízení
o přiznání odkladného účinku nese břemeno tvrzení navrhovatel, nikdo jiný nemůže
jeho tvrzení nahradit. Soud posuzuje jím uvedené skutečnosti dle §73 s. ř. s.,
není však povinen ani oprávněn tyto skutečnosti jakýmkoli způsobem sám dovozovat.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud dospěl k závěru,
že stěžovatel ve svém návrhu neosvědčil ve smyslu §73 s. ř. s., ve spojení s §107 s. ř. s.,
skutečnosti, které by potvrzovaly možnost vzniku výjimečného a závažného stavu,
který by již nebylo možno v dalším běhu času nijak odčinit. Není tak splněna základní
podmínka pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a proto Nejvyšší správní
soud návrhu stěžovatele nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. června 2008
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně senátu