ECLI:CZ:NSS:2008:9.AS.14.2008:112
sp. zn. 9 As 14/2008 - 112
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudkyň Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: SITEL,
spol. s r.o., se sídlem Baarova 957/15, Praha 4, zastoupeného Mgr. Zbyškem Jarošem,
advokátem se sídlem Zelený pruh 95/97, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad
Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, právní nástupce Okresního úřadu
Karviná, referátu regionálního rozvoje, se sídlem Zakladatelství 974, Karviná, za účasti
osob zúčastněných na řízení: 1) Ing. V. Ř., 2) T. Ř., 3) M. Ř., 4) JUDr. D. Ř., 5) MUDr. V. K.,
6) MUDr. A. J., proti rozhodnutím právního předchůdce žalovaného ze dne 7. 8. 2002, zn. RRR-
1536/2002-Vl, a ze dne 20. 8. 2002, zn. RRR-1537/2002-Vl, ve věci omezení vlastnického práva
zřízením věcného břemene, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě
ze dne 13. 9. 2007, č. j. 22 Ca 207/2005 – 86,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora
uvedeného usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále též „krajský soud“), kterým tento soud
odmítl jeho žalobu podanou proti rozhodnutím Okresního úřadu Karviná (dále též „správní
orgán“), ze dne 7. 8. 2002, zn. RRR-1536/2002-Vl, a ze dne 20. 8. 2002, zn. RRR-1537/2002-Vl,
jimiž byla zamítnuta odvolání stěžovatele proti rozhodnutím Městského úřadu v Českém Těšíně,
odboru výstavby a životního prostředí, ze dne 22. 5. 2002, č. j. Výst.-51/77/2002-Ly, a č. j. Výst.-
719/2704/2001-Ly, kterými byly zamítnuty návrhy stěžovatele na omezení vlastnického práva
zřízením věcného břemene k pozemkům podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ust. §90 odst. 1
písm. a) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
Protože podaná kasační stížnost neobsahovala zákonem stanovené náležitosti, stěžovatel
byl usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 11. 2007, č. j. 22 Ca 207/2005 - 96, vyzván,
aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení předmětného usnesení doplnil kasační stížnost,
neboť tato postrádala náležitosti kasační stížnosti podle ust. §103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“), ve spojení s ust.
§106 odst. 1 s. ř. s. Doplnění mělo být provedeno tím způsobem, že stěžovatel uvede, z jakých
důvodů napadá rozhodnutí krajského soudu. Tato výzva obsahovala rovněž poučení,
že nebudou-li výše uvedené nedostatky přes výzvu soudu odstraněny, kasační stížnost bude
v souladu s ust. §37 odst. 5 s. ř. s. odmítnuta.
Z předloženého soudního spisu vyplývá, že shora označené usnesení krajského soudu
bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 29. 11. 2007. Stěžovatel a jeho zástupce však zůstali
do dnešního dne nečinní a předmětnou vadu kasační stížnosti neodstranili.
Podle ust. §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí
obdobně.
Podle ust. §106 odst. 3, věty první, s. ř. s. nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti
již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení
usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání.
Podle §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě
nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno
nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém
podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel
ve výzvě poučen.
Nedoplnění kasační stížnosti brání jejímu věcnému vyřízení. Jedná se o nedostatek
podmínky řízení, který však ani po výzvě a poučení soudu nebyl odstraněn. Nejvyšší správní soud
proto kasační stížnost podle ust. §37 odst. 5 s. ř. s., ve spojení s ust. §120 s. ř. s., odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. §60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení
s ust. §120 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li
řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. dubna 2008
JUDr. Radan Malík
předseda senátu