ECLI:CZ:NSS:2008:9.AS.43.2008:99
sp. zn. 9 As 43/2008 - 99
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce:
MEDIAREX COMMUNICATIONS AND CONSULTING, s.r.o., se sídlem
Prokopská 8/296, Praha 1, zastoupeného JUDr. Petrem Pečeným, advokátem se sídlem
Husova 7, Praha 1, proti žalovanému: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání,
se sídlem Škrétova 44/6, Praha 2, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 7. 2. 2007,
sp. zn. 2006/242/kov/MED, č. j. sot/9070/07, vyhotoveného dne 6. 11. 2007, ze dne
7. 2. 2007, sp. zn. 2006/576/had/MED, č. j. sot/9074/07, vyhotoveného dne 6. 11. 2007,
ze dne 7. 2. 2007, sp. zn. 2006/577/had/MED, č. j. sot/9075/07, vyhotoveného dne
6. 11. 2007, a ze dne 7. 2. 2007, sp. zn. 2006/579/had/MED, č. j. sot/9076/07,
vyhotoveného dne 6. 11. 2007, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2008, č. j. 10 Ca 370/2007 – 65, , o návrhu na
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“)
se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora
označeného rozsudku tohoto soudu, kterým byla zrušena rozhodnutí stěžovatele ze dne
7. 2. 2007, sp. zn. 2006/242/kov/MED, č. j. sot/9070/07, vyhotoveného dne 6. 11. 2007,
ze dne 7. 2. 2007, sp. zn. 2006/576/had/MED, č. j. sot/9074/07, vyhotoveného dne
6. 11. 2007, ze dne 7. 2. 2007, sp. zn. 2006/577/had/MED, č. j. sot/9075/07,
vyhotoveného dne 6. 11. 2007, a ze dne 7. 2. 2007, sp. zn. 2006/579/had/MED,
č. j. sot/9076/07, vyhotoveného dne 6. 11. 2007, a věc byla vrácena stěžovateli k dalšímu
řízení. Stěžovatel v podané kasační stížnosti požádal o přiznání odkladného účinku.
Žalobce k návrhu na přiznání odkladného účinku ve svém vyjádření ze dne
10. 6. 2008 uvedl, že nerozumí, z jakého důvodu stěžovatel žádá o odkladný účinek
kasační stížnosti, když náklady soudního řízení dle rozhodnutí Městského soudu v Praze
č. j. 10 Ca 370/2007 – 65, žalobci, resp. jeho právnímu zástupci, uhradil. Z tohoto
100
důvodu žalobce považuje návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti za nadbytečný.
Nejvyšší správní soud posoudil návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku
následovně:
Kasační stížnost podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní
soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně ustanovení §73
odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu
a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv
třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud z návrhu stěžovatele ověřil, že v něm nejsou uvedeny žádné
skutečnosti, které by dokládaly možnost vzniku nenahraditelné újmy. Tento neurčitý
právní pojem byl již Nejvyšším správním soudem vyložen, např. v usnesení ze dne
5. 10. 2004, č. j. 6 Afs 25/2003 - 59 (publikováno na www.nssoud.cz): „Nenahraditelná
újma, která by stěžovateli při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout,
a jež je základní podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (§73 odst. 2 s. ř. s.),
musí představovat výjimečný a závažný stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit.“
Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel návrh na odkladný účinek ničím
nedoložil. Důvody možného vzniku nenahraditelné újmy jsou vždy subjektivní, závislé
pouze na subjektu a situaci navrhovatele. Je proto logické, že v řízení o přiznání
odkladného účinku nese břemeno tvrzení navrhovatel, nikdo jiný nemůže jeho tvrzení
nahradit. Soud posuzuje jím uvedené skutečnosti dle §73 s. ř. s., není však povinen ani
oprávněn tyto skutečnosti jakýmkoli způsobem sám dovozovat.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud dospěl k závěru,
že stěžovatel ve svém návrhu neosvědčil ve smyslu §73 s. ř. s., ve spojení s §107 s. ř. s.,
žádné skutečnosti, které by splňovaly základní podmínku pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti, a proto Nejvyšší správní soud návrhu stěžovatele nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. července 2008
JUDr. Radan Malík
předseda senátu