ECLI:CZ:NSS:2008:9.AZS.40.2008:63
sp. zn. 9 Azs 40/2008 - 63
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana
Malíka a soudkců JUDr. Barbary Pořízkové, Mgr. Daniely Zemanové,
JUDr. Michala Mazance a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: D. G.,
zastoupeného Mgr. Zbyňkem Stavinohou, advokátem se sídlem Joštova 4, Brno,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky,
se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2007,
č. j. OAM-10-130/LE-PA04-PA04-2007, ve věci mezinárodní ochrany,
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne
26. 11. 2007, č. j. 56 Az 74/2007 - 40,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou osobně u Krajského soudu v Brně dne 15. 5. 2008
se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu
v Brně (dále jen „krajský soud“) ze dne 26. 11. 2007, č. j. 56 Az 74/2007 - 40,
kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne
18. 4. 2007, č. j. OAM-10-130/LE-PA04-PA04-2007, podle ustanovení §16 odst. 1
písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších
předpisů, kdy se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítne jako zjevně
nedůvodná, jestliže žadatel neuvedl skutečnosti svědčící o tom, že by moh l být
vystaven pronásledování z důvodů uvedených v §12 nebo §14a zákona o azylu.
Z obsahu předloženého soudního spisu vyplynulo, že shora označený rozsudek
krajského soudu byl stěžovateli doručen poštovní přepravou dne 7. 2. 2008,
a to prostřednictvím opatrovnice, ustanovené stěžovateli krajským soudem
usnesením ze dne 21. 1. 2008, č. j. 56 Az 74/2007 – 49, z důvodu jeho neznámého
pobytu.
Součástí napadeného rozsudku bylo i řádné poučení o možnosti stěžovatele
podat proti tomuto rozsudku kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení
64
písemného vyhotovení rozsudku, a to k Nejvyššímu správnímu soudu
prostřednictvím krajského soudu.
Dle ustanovení §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí a zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze
prominout.
Dle ustanovení §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou
nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo
ke skutečnosti určující její počátek. Lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí
dle ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. uplynutím dne, který se svým označením shoduje
s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím
posledního dne tohoto měsíce.
V daném případě byl ve smyslu ustanovení §40 odst. 1 s. ř. s. dnem určujícím
počátek běhu dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti čtvrtek 7. 2. 2008.
Konec lhůty pro podání kasační stížnosti dle odst. 2 téhož ustanovení pak
v návaznosti na výše uvedené připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval
s dnem určujícím počátek běhu lhůty, tedy na čtvrtek 21. 2. 2008. Tento den byl
posledním dnem pro včasné podání kasační stížnosti, tj. pro její předání soudu
nebo zaslání prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence,
anebo předání orgánu, který má povinnost ji doručit. Kasační stížnost však byla
osobně předána podatelně krajského soudu až dne 15. 5. 2008.
Podle poslední věty ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. zmeškání lhůty k podání
kasační stížnosti nelze prominout. Podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li
tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně
nebo opožděně.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti napadenému rozsudku
krajského soudu odmítl podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s., neboť byla podána opožděně.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust anovení §60 odst. 3, větu první,
s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. června 2008
JUDr. Radan Malík
předseda senátu