Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30.07.2008, sp. zn. 9 Azs 47/2008 - 49 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2008:9.AZS.47.2008:49

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2008:9.AZS.47.2008:49
sp. zn. 9 Azs 47/2008 - 49 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Barbary Pořízkové, JUDr. Michala Mazance a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: G. M., zastoupeného ustanovenou opatrovnicí Zdeňkou Vlasákovou, zaměstnankyní Krajského soudu v Praze, nám. Kinských 5, Praha 5, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 1. 2008, č. j. OAM-59/LE-07-ZA07-2007, ve věci mezinárodní ochrany, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2008, č. j. 46 Az 15/2008 – 17, takto: I. Kasační stížnost se odmítá. II. Návrh na vydání předběžného opatření se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností napadá v záhlaví označené usnesení Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“), kterým bylo zastaveno řízení o jeho žalobě proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán“), ze dne 18. 1. 2008, č. j. OAM-59/LE-07-ZA07-2007, jímž byla zamítnuta jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany dle ust. §16 odst. 1 písm. f) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), jako zjevně nedůvodná. Z obsahu předloženého soudního spisu vyplývá, že shora označené usnesení krajského soudu, v němž bylo řádné poučení o možnosti podat proti němu kasační stížnost do dvou týdnů od doručení písemného vyhotovení usnesení k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím krajského soudu, bylo stěžovateli doručeno dne 19. 3. 2008 (viz č. l. 17 soudního spisu). Dle ust. §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů 50 po doručení rozhodnutí, zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout. Dle ust. §106 odst. 4 s. ř. s. se kasační stížnost podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu. Dle ust. §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí dle ust. §40 odst. 2 s. ř. s. uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Dle ust. §40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. V daném případě byl ve smyslu ust. §40 odst. 1 s. ř. s. dnem určujícím počátek běhu dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti den doručení písemného vyhotovení usnesení krajského soudu, tj. středa 19. 3. 2008. Konec lhůty pro podání kasační stížnosti dle odst. 2 téhož ustanovení pak v návaznosti na výše uvedené připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval s dnem určujícím počátek běhu lhůty, tj. středu 2. 4. 2008. Tento den byl posledním dnem pro včasné podání kasační stížnosti, tj. pro její předání příslušnému krajskému soudu, kterým byl Krajský soud v Praze, nebo zaslání prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předání orgánu, který má povinnost ji doručit. Protože kasační stížnost byla předána stěžovatelem k poštovní přepravě až dne 25. 4. 2008, Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost byla podána opožděně a z tohoto důvodu mu nezbylo, než ji podle ust. §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení s ust. §120 s. ř. s., odmítnout. Tento závěr potvrzuje i usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2003, č. j. 5 Afs 13/2003-58, publikované pod č. 57/2004 Sb. NSS, podle něhož „počátek lhůty, v níž lze podat kasační stížnost (§40 a §106 odst. 2 s. ř. s.), je dán dnem doručení písemného vyhotovení rozsudku krajského soudu. Následujícího dne začíná běžet dvoutýdenní lhůta pro podání kasační stížnosti, která skončí dnem, jenž se svým označením shoduje se dnem doručení. Byl-li tedy rozsudek krajského soudu doručen v pracovní den v pátek, je posledním dnem, kdy lze kasační stížnost podat, opět pátek druhého týdne, je-li pracovním dnem.“ Stěžovatel podal návrh, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek dle ust. §107 s. ř. s. O tomto návrhu Nejvyšší správní soud nerozhodl, neboť kasační stížnost ve věcech mezinárodní ochrany je vybavena odkladným účinkem ex lege (ust. §32 odst. 5 zákona o azylu). Stěžovatel dále podal návrh na vydání předběžného opatření, jímž by zdejší soud uložil České republice a jejím orgánům jako třetí osobě a Ministerstvu vnitra České republiky jako dalšímu účastníku zdržet se jakékoli činnosti směřující k vyhoštění a navrácení (refoulement) osoby stěžovatele, do doby, než bude rozhodnuto o jeho kasační stížnosti (viz č. l. 28 soudního spisu). Podle ust. §38 odst. 3 s. ř. s. je však takový návrh nepřípustný, lze-li návrhu na zahájení řízení přiznat odkladný účinek 51 nebo nastává-li tento účinek ze zákona. Vzhledem ke skutečnosti, že kasační stížnost stěžovatele je, jak je uvedeno výše, na základě ust. §32 odst. 5 zákona o azylu vybavena odkladným účinkem ex lege, je jeho návrh na vydání předběžného opatření nezbytné ve smyslu ust. §38 odst. 3 s. ř. s. posuzovat jako nepřípustný a Nejvyšší správní soud jej proto musel v souladu s ust. §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., za použití ust. §120 s. ř. s., odmítnout. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. §60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení s ust. §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 30. července 2008 JUDr. Radan Malík předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:30.07.2008
Číslo jednací:9 Azs 47/2008 - 49
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2008:9.AZS.47.2008:49
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024