ECLI:CZ:NSS:2008:KONF.13.2008:6
sp. zn. Konf 13/2008 - 6
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený dle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Karel Podolka a soudci JUDr. Marie
Žišková, JUDr. Roman Fiala, JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Pavel Pavlík a JUDr. Petr Příhoda,
o návrhu Českého telekomunikačního úřadu na rozhodnutí sporu o pravomoc mezi Českým
telekomunikačním úřadem a Obvodním soudem pro Prahu 4, za účasti žalobce F. M. a
žalované Telefónica O2 Czech Republic, a. s., se sídlem v Praze 4 – Michle, Za Brumlovkou
266/2, o náhradu škody vzniklé nesplněním dohody o plnění telekomunikačních služeb v částce
16 583 Kč s přísl., vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 39 C 63/2006,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4
pod sp. zn. 39 C 63/2006, o náhradu škody vzniklé nesplněním dohody o plnění
telekomunikačních služeb v částce 16 583 Kč s přísl., je soud .
II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. 10. 2007, čj. 39 C 63/2006 – 20,
se zrušuje .
Odůvodnění:
Podáním doručeným zvláštnímu senátu dne 21. 3. 2008 navrhl Český telekomunikační
úřad rozhodnutí sporu o pravomoc (kompetenčního sporu) podle zákona č. 131/2002 Sb.,
o rozhodování některých kompetenčních sporů, který vznikl mezi ním a Obvodním soudem
pro Prahu 4 ve věci tohoto soudu, u něhož napadla žaloba žalobce F. M. proti žalované
Telefónice O2 Czech Republic, a. s., o „náhradu škody nesplněním dohody o plnění
telekomunikačních služeb“.
Žalobním návrhem ze dne 3. 4. 2006 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud
právní předchůdkyni žalované EUROTEL Praha, spol. s r. o., se sídlem v Praze 4, Vyskočilova
č. 1442/1b), uložil povinnost zaplatit žalobci náklady na pořízení a instalování technického
zařízení pro připojení k internetu v částce 2383 Kč s 12% úrokem z prodlení za dobu
od 13. 1. 2005 do zaplacení, rozdílnou cenu mezi službami účtovanými žalovanou a ostatními
provozovateli internetu ve výši 4200 Kč s 12% úrokem z prodlení od 19. 8. 2005, škodu vzniklou
přerušením připojení ve výši 10 000 Kč s 12% úrokem z prodlení od 14. 11. 2005 a náklady
řízení. Uvedl, že s předchůdkyní žalované uzavřel dne 13. 1. 2005 smlouvu o poskytování
telekomunikačních služeb pro rychlostní připojení k internetu, zaplatil základní poplatek ve výši
1783 Kč a převzal si technické zařízení pro mobilní připojování k internetu. Uvedenou smlouvu
předchůdkyně žalované podle názoru žalobce porušila přerušením internetového spojení
z důvodu, že žalobce ve stanoveném termínu neuhradil fakturu za poskytované služby. Žalobce
uvedl, že internetové spojení bylo přerušeno před dohodnutým náhradním termínem splatnosti
neuhrazené faktury a že nemohl do doby svého odstoupení od smlouvy dne 14. 11. 2005 užívat
služeb žalované (připojení k internetu) pro svou činnost. Neplněním smluvního vztahu ze strany
žalované mu tedy vznikla škoda v celkové výši 16 583 Kč.
Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 24. 10. 2007, čj. 39 C 63/2006 – 20, řízení
o žalobě zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému
telekomunikačnímu úřadu. V odůvodnění uvedl, že podle §129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb.,
o elektronických telekomunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále také
jen „zákon o elektronických komunikacích“), není dána pravomoc k rozhodování v této věci
soudu, nýbrž Českému telekomunikačnímu úřadu.
Český telekomunikační úřad (dále také jen „Úřad“) poté podal zvláštnímu senátu v úvodu
označený návrh. Popřel svoji příslušnost a uvedl, že předmětný spor mezi žalobcem a žalovanou
se netýká povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích, že vztah mezi
žalobcem a žalovanou je vztahem soukromoprávním a že skutečnost, že žalobce požaduje uhradit
náhradu škody z důvodu nesplnění dohody o plnění telekomunikačních služeb, nemá v daném
případě žádný právní význam. Z těchto důvodů Úřad navrhl, aby zvláštní senát rozhodl tak,
že příslušný k rozhodnutí je Obvodní soud pro Prahu 4.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním orgánem a obecným soudem
ohledně povinnosti k zaplacení částky 16 583 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, vzniklé
nesplněním dohody o plnění telekomunikačních služeb, vycházel zvláštní senátu těchto úvah:
Zákon o elektronických telekomunikacích s účinností od 1. 5. 2005 zrušil zákon
č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, a rozdělil působnost
ve vykonávání státní správy v oblasti elektronických komunikací mezi Ministerstvo informatiky
a nově zřízený Český telekomunikační úřad (§3 a §105 a násl. zákona o elektronických
komunikacích). Podle ustanovení §108 odst. 1 písm. g) tohoto zákona rozhoduje ve sporech,
stanoví-li tak tento zákon, Český telekomunikační úřad.
Podle §129 odst. 1 věta prvá zákona o elektronických komunikacích rozhoduje Český
telekomunikační úřad spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§7) na straně jedné
a účastníkem, popřípadě uživatelem, na straně druhé na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu,
pokud se spor týká povinností uložených zákonem nebo na jeho základě.
Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 4 domáhal vydání rozsudku,
kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci peněžité plnění z titulu náhrady
škody. Na náhradu škody vznikl podle žalobního tvrzení žalobci nárok v důsledku porušení
podmínek smlouvy o plnění telekomunikačních služeb právní předchůdkyní žalované. Škoda
mu měla vzniknout přerušením internetového spojení z důvodu, že žalobce ve stanoveném
termínu neuhradil fakturu za poskytované služby. Formulací žalobního petitu znějícího na plnění
(na zaplacení) tak žalobce vymezil předmět řízení (náhrada škody).
Podstatou kompetenčního sporu je pak otázka, zda má o povinnosti žalované uhradit
žalobcem vyčíslenou škodu rozhodnout soud nebo správní orgán. Zvláštní senát přitom nesdílí
názor Odpůrce (Obvodního soudu pro Prahu 4), že by rozhodování o tomto nároku spadalo
do pravomoci navrhovatele. Důvodem (právním titulem), pro který se žalobce domáhá
po žalované vydání předmětné částky, je náhrada škody. Je-li podání žalobce podle svého
označení i obsahu žalobou na náhradu škody, přísluší rozhodovat o něm soudu v občanském
soudním řízení. Soud nemůže popřít svou pravomoc jen proto, že podle jeho názoru by se měl
žalobce domáhat sporné částky za použití prostředků správního řízení. Zvláštní senát
je toho názoru, že při řešení tohoto kompetenčního sporu je podstatné, že náhrada škody
je požadována v důsledku nesplnění smluvní povinnosti a že se tedy jedná o běžný
soukromoprávní vztah ze smlouvy. Rozhodování o těchto věcech zákon o telekomunikacích
nesvěřuje Českému telekomunikačnímu úřadu; z kompetence soudů se proto tyto věci
nevymykají (§7 odst. 1 o. s. ř.). Nelze považovat za určující okolnost, že příčina vzniku škody
záležela v údajném neplnění povinností stanovených smlouvou o poskytování telekomunikačních
služeb podle zákona o elektronických komunikacích. Proto zvláštní senát vyslovil, že rozhodnout
o věci je v soudní pravomoci.
Zvláštní senát pode §5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. zruší rozhodnutí, kterým strana
kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí
zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení
v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení Obvodního soudu
pro Prahu 4, které výroku, jímž byla kompetence určena, odporuje.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. října 2008
JUDr. Karel Podolka
předseda zvláštního senátu