ECLI:CZ:NSS:2008:KONF.40.2008:6
sp. zn. Konf 40/2008 - 6
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Karel Podolka a soudci JUDr. Roman
Fiala, JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Marie Žišková, JUDr. Petr Příhoda a JUDr. Michal Mazanec,
o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská č. 219, adresa
pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025, na rozhodnutí sporu o pravomoc
mezi Českým telekomunikačním úřadem a Obvodním soudem pro Prahu 5, za další účasti
žalobkyně UPC Česká republika, a. s., se sídlem v Praze 4, Závišova č. 5, zastoupené
JUDr. Janem Veverkou, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská č. 59, a žalovaného J. F., ve
věci žaloby o zaplacení částky 7980 Kč s příslušenstvím, ve věci vedené u Obvodního soudu pro
Prahu 5 pod sp. zn. 10 C 55/2008,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5
pod sp. zn. 10 C 55/2008, o zaplacení smluvní pokuty, je soud .
II. Usnesení Obvodního soudu v Praze 5 ze dne 28. 2. 2008, čj. 10 C 55/2008 - 10,
se zrušuje .
Odůvodnění:
Podáním doručeným dne 9. 7. 2008 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, podal Český telekomunikační
úřad návrh na rozhodnutí sporu o pravomoc podle ustanovení §1 odst. 1 písm. a) zákona
č. 131/2002 Sb., který vznikl mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 5 ve věci tohoto soudu,
u něhož napadla žaloba o zaplacení částky 7980 Kč s příslušenstvím.
Ze spisu vyplynuly tyto skutečnosti:
Uvedená žaloba napadla u Obvodního soudu pro Prahu 5 dne 8. 2. 2008. Podle žalobního
tvrzení žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 17. 6. 2005 smlouvu o poskytování veřejně
dostupných služeb elektronických komunikací. Jelikož žalovaný porušil povinnost platit
za poskytované služby satelitní televize, žalobkyně odstoupila od smlouvy, která byla ukončena
ke dni 25. 9. 2005. Žalobkyně se poté v souladu se „Všeobecnými podmínkami pro poskytování
veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti UPC Česká republika“,
které byly součástí smlouvy, domáhala po žalovaném zaplacení smluvní pokuty za nevrácení
satelitního zařízení (ve výši 100% hodnoty zařízení uvedené v ceníku v den uzavření smlouvy,
tj. 7980 Kč) a smluvní pokuty za prodlení s platbami uživatele (ve výši 0,1 % z částky 7980 Kč
za každý den prodlení za období od 18. 7. 2006 do zaplacení). Protože žalovaný pohledávku
neuhradil, navrhla žalobkyně, aby mu soud uložil povinnost zaplatit částku 7980 Kč
s příslušenstvím a nahradit náklady řízení.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 28. 2. 2008, čj. 10 C 55/2008 - 10, řízení
o žalobě zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému
telekomunikačnímu úřadu. V odůvodnění uvedl, že předmětem smlouvy uzavřené mezi žalobkyní
a žalovaným je poskytování služeb programové nabídky satelitní televize, jakož i služeb s tím
souvisejících. Zabýval se tím, že Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 11. 1. 2006,
čj. 6 A 89/2002 - 95, označil za telekomunikační službu poskytovanou prostřednictvím
televizního kabelového rozvodu nejen dodávku televizního signálu, ale též dodávku televizního
programu. Uvedl, že pro účely rozhodování o pravomoci lze ponechat stranou rozdíly
mezi „dodávkou signálu“ a „dodávkou programu“, jak byly v uvedeném rozsudku popsány,
neboť obě tyto služby jsou telekomunikačními službami a tím spíše i službami elektronických
komunikací. V této souvislosti odkázal na usnesení zvláštního senátu ze dne 31. 5. 2006,
čj. Konf 6/2005 - 11. Uzavřel proto, že není dána pravomoc soudu v občanském soudním řízení
rozhodnout o požadovaných úhradách, že je to zcela v pravomoci správního úřadu, tedy Českého
telekomunikačního úřadu, který tyto věci řeší v souladu s ust. §129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích.
Český telekomunikační úřad odmítl svou kompetenci k rozhodnutí tohoto sporu.
Pravomoc Českého telekomunikačního úřadu je dána pouze v případech sporů o otázkách
souvisejících se samotným poskytováním služeb elektronických komunikací, eventuálně
o ujednáních na ně úzce navazujících; ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu za nevrácení
zapůjčeného zařízení přitom takovým ujednáním není. V tomto případě se jedná
o soukromoprávní vztah mezi žalobkyní a žalovaným a k rozhodnutí v této je příslušný soud.
Dovolal se rozhodovací praxe zvláštního senátu ve věci zaplacení rozdílu mezi plnou cenou
a zvýhodněnou kupní cenou mobilního telefonu (usnesení tohoto senátu ze dne 16. 3. 2005,
čj. Konf 2/2005 - 12), podle níž se jedná o běžný soukromoprávní vztah z kupní smlouvy.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem
ohledně zaplacení smluvní pokuty se zvláštní senát řídil následující úvahou:
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících
zákonů (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), s účinností od 1. 5. 2005 zrušil zákon
č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, a rozdělil působnost
ve vykonávání státní správy v oblasti elektronických komunikací mezi Ministerstvo informatiky
a nově zřízený Český telekomunikační úřad (§3 a §105 a násl. zákona o elektronických
komunikacích). Podle ustanovení §108 odst. 1 písm. g) tohoto zákona rozhoduje ve sporech,
stanoví-li tak tento zákon, Český telekomunikační úřad.
Podle §129 odst. 1 věta prvá zákona o elektronických komunikacích rozhoduje Český
telekomunikační úřad spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§7) na straně jedné,
a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu,
pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.
Komunikačními činnostmi podle §7 zákona o elektronických komunikacích jsou
a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b) poskytování služeb elektronických komunikací,
c) provozování přístrojů.
Podle §2 písm. k) zákona o elektronických komunikacích se rozumí veřejnou telefonní
sítí síť elektronických komunikací, která slouží k poskytování veřejně dostupných telefonních
služeb a která umožňuje mezi koncovými body sítě přenos mluvené řeči, jakož i jiných forem
komunikace, jako je faksimilní a datový přenos.
Podle §2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích je službou elektronických
komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu
signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových
služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize,
s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací
nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášených sítěmi a poskytovaným službami
elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela
nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.
V předmětné věci se však v případě požadované úhrady smluvní pokuty za nevrácení
zapůjčeného zařízení o žádnou takovouto službu nejedná. Nelze jistě popřít, že výpůjčka
satelitního zařízení v tomto případě podmiňovala poskytování služby elektronické komunikace:
bez ní by totiž příjem satelitního vysílání nebyl možný. To ovšem z výpůjčky nečiní službu
elektronických komunikací. Dohodou o smluvní pokutě lze zajistit splnění určité smluvní
povinnosti vyplývající z jakékoliv smlouvy, i ze smlouvy inominátní, pokud to její charakter
připouští; jedná se o zajišťovací prostředek soukromoprávní povahy (dlužník je povinen zaplatit
věřiteli v případě, že nesplní svou smluvní povinnost, v daném případě povinnost vrátit zařízení
poskytovateli služby). Při stanovení povinnosti k úhradě smluvní pokuty proto nejde
o poskytování služby elektronických komunikací ve smyslu §2 písm. n) zákona o elektronických
komunikacích; jde o běžný soukromoprávní vztah.
V této souvislosti zvláštní senát připomíná svou konstantní judikaturu (navazující ostatně
na rozhodovací činnost někdejšího správního úseku Vrchního soudu v Praze) týkající se nároku
mobilního operátora – coby poskytovatele telekomunikační služby – na doplatek kupní ceny
za mobilní telefon, na niž odkazuje i Český telekomunikační úřad. I když nárok na tento doplatek
vznikl v důsledku porušení povinnosti uživatele hradit paušální poplatek za službu a hovorné –
tedy v příčinné souvislosti s porušením smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb – jedná
se přesto o nárok plynoucí z běžného soukromoprávního vztahu založeného kupní smlouvou;
rozhodovat o něm proto přísluší soudu, nikoli Úřadu (srov. č. 47/2004 Sb. NSS). Obdobná
argumentace se tak uplatní i v projednávané věci: nezáleží na označení smluv, které mezi sebou
strany uzavřely, nýbrž na povaze konkrétních vztahů, které jsou jejich předmětem. Už vůbec
pak není důležité, zda strany vtělily uspořádání svých vzájemných vztahů do více samostatných
listin (jako tomu bylo ve shora zmíněné věci a mnoha podobných, kde byl mobilní telefon prodán
uživateli na základě dodatku ke smlouvě o poskytování služeb veřejné radiotelefonní sítě),
nebo sepsaly jedinou smlouvu, upravující však několik vztahů v rámci vztahu formálně jediného.
Rozhodování v této věci zákon Českému telekomunikačnímu úřadu nesvěřuje; je tu založena
obecná pravomoc civilního soudu (§7 odst. 1 o. s. ř.). Proto zvláštní senát rozhodl, že věc,
týkající se zaplacení smluvní pokuty za nevrácení zapůjčeného zařízení, projedná a rozhodne soud
(§9 odst. 1 o. s. ř.).
Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. současně s rozhodnutím sporu
zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci
rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené
v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení
Obvodního soudu pro Prahu 5 usnesením ze dne 28. 2. 2008, čj. 10 C 55/2008 - 10.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Obvodní soud pro Prahu 5
pokračovat v původním řízení o podané žalobě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 1. října 2008
JUDr. Karel Podolka
předseda zvláštního senátu