ECLI:CZ:NSS:2008:KONF.9.2008:6
sp. zn. Konf 9/2008 - 6
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Karel Podolka a soudci JUDr. Marie
Žišková, JUDr. Roman Fiala, JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Pavel Pavlík a JUDr. Petr Příhoda,
o návrhu senátu 35 C Krajského soudu v Brně na rozhodnutí sporu o pravomoc mezi tímto
senátem a senátem 30 Ca Krajského soudu v Brně, za další účasti: 1) Sitel, spol. s r. o.,
se sídlem v Praze 4, Baarova 957/15, zastoupené Mgr. Zbyškem Jarošem, advokátem se sídlem
v Praze 4, Zelený Pruh 95/97, 2) Ing. M. R., o zřízení věcného břemene ve věci vedené u
Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 35 C 41/2007,
takto:
P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí Okresního úřadu Vyškov
ze dne 12. 12. 2002, čj. RRRÚP 448/02-Kr, o zřízení věcného břemene, je soud v občanském
soudním řízení.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona č. 131/2002 Sb.,
o rozhodování některých kompetenčních sporů, dne 12. 2. 2008 se senát 35 C Krajského soudu
v Brně (dále též „civilní senát“) domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc, vzniklý
ve smyslu §1 odst. 1 písm. b) zákona č. 131/2002 Sb. mezi ním a senátem 30 Ca Krajského
soudu v Brně (dále též „správní senát“) ve věci žaloby vedené u navrhovatele
pod sp. zn. 35 C 41/2007 a týkající se zřízení věcného břemene.
Z návrhu a z předložených soudních spisů vyplynuly následující skutečnosti:
Městský úřad Vyškov rozhodnutím ze dne 8. 11. 2002, čj. SU-477(02/PO, zamítl návrh
účastníka 1) na zřízení věcného břemene (neobratným výrokem „nevyvlastnil věcné břemeno“) podle
§91 odst. 3 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, pro stavbu
„Tranzitní telekomunikační trasa, úsek Brno – Prostějov v okr. Vyškov“ v rozsahu vyznačeném
v geometrickém plánu č. 1271-654/201A o celkové výměře 210,36 m
2
na pozemcích
parc. č. 2056/8 a 2056/9, zapsaných na LV č. 879 v katastrálním území Pustiměř, jejichž
vlastníkem je účastník 2). Odvolání účastníka 1) proti tomuto rozhodnutí zamítl Okresní úřad
Vyškov rozhodnutím ze dne 12. 12. 2002, čj. RRRÚP 448/02-Kr, a rozhodnutí vydané v I. stupni
potvrdil.
Žalobu, kterou účastník 1) proti tomto rozhodnutí podal u správního soudu, odmítl
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 4. 3. 2003, čj. 30 Ca 21/2003 - 13, s tím, že jde o věc
soukromoprávní. Současně účastníka poučil o možnosti podat ve lhůtě jednoho měsíce od právní
moci tohoto usnesení žalobu k místně příslušnému okresnímu soudu, jednajícímu v občanském
soudním řízení.
Žalobce následně podal žalobu u Okresního soudu ve Vyškově; ten řízení zastavil
usnesením ze dne 11. 1. 2007, čj. 4 C 364/2003 - 17, a s ohledem na vývoj judikatury postoupil
věc Krajskému soudu v Brně jako soudu správnímu. Krajský soud žalobu opět odmítl usnesením
ze dne 5. 9. 2007, čj. 30 Ca 151/2007 - 25, s poukazem na novou zákonnou úpravu (zákon
č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění), která svěřila rozhodování ve věcech odnětí nebo omezení
vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě soudům v občanském soudním řízení, a poučil
žalobce o možnosti obrátit se na soud v občanském soudním řízení.
Žalobce tedy podal žalobu ke Krajskému soudu v Brně; tam byla věc přidělena senátu
35 C, tj. senátu, který rozhoduje v občanském soudním řízení. Tento senát podal v úvodu
označený návrh na řešení kompetenčního sporu, v němž tvrdil, že v daném případě nelze použít
závěry, které zvláštní senát vyslovil v usnesení ze dne 8. 6. 2007, čj. Konf 4/2007 - 6,
neboť zatímco ve věci, v níž rozhodoval zvláštní senát, k vyvlastnění skutečně došlo,
v předkládaném případě byl návrh na vyvlastnění z formálních důvodů zamítnut, a k vyvlastnění
tedy nedošlo. Za této situace nelze přenášet celé věcné projednávání a rozhodnutí
až do občanského soudního řízení, neboť v případě kladného rozhodnutí, tj. vyvlastnění
nemovitosti, by se věcí poprvé meritorně zabýval v rozporu s ústavními principy dělby moci
až soud v občanském soudním řízení, a nikoli správní orgán. Ustanovení §28 zákona
o vyvlastnění je tak zapotřebí vykládat restriktivně, tedy že se vztahuje pouze na věci,
kde k vyvlastnění před správním orgánem skutečně došlo; jen tehdy lze věc v občanském
soudním řízení opětovně projednat (viz dikce §244 odst. 1 o. s. ř.).
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi obecným soudem a soudem ve správním
soudnictví zvláštní senát vycházel z toho, že obdobný spor mezi dvěma senáty Krajského soudu
v Brně týkající se zřízení věcného břemene ve prospěch účastníka 1) již řešil ve svém usnesení
ze dne 21. 5. 2008, čj. Konf 34/2007 - 15. Jelikož sporná právní otázka je v obou věcech zcela
totožná, odkazuje zvláštní senát pro stručnost na zmíněné usnesení a zdůrazňuje tyto argumenty:
Podle §28 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva
k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), je k řízení ve věci vyvlastnění, která má být
projednána v občanském soudním řízení – s poznámkou, že jde o §244 až 250l o. s. ř. –
v prvním stupni příslušný krajský soud. Toto pravidlo se přitom uplatní jak tam, kde bylo návrhu
na zřízení věcného břemene vyhověno, tak tam, kde byl tento návrh zamítnut. Právě k zamítnutí
návrhu došlo v této věci; takové rozhodnutí je navzdory tvrzení civilního senátu Krajského soudu
v Brně rozhodnutím meritorním. Civilní senát správně vychází z toho, že pravomoc soudu
v občanském soudním řízení bude založena až tehdy, kdy správní orgán rozhodne o sporu
nebo o jiné právní věci vyplývající ze soukromoprávních vztahů věcně – tj. zjistí, co je právem,
nebo toto právo založí. Pokud naopak správní orgán z procesních důvodů věc neprojedná,
má zákonnost jeho rozhodnutí přezkoumat správní soud (srov. usnesení zvláštního senátu
ze dne 20. 9. 2007, čj. Konf 22/2006 - 8, dostupné na www.nssoud.cz).
V projednávané věci ovšem správní orgán naložil s návrhem na omezení vlastnického
práva ve formě zřízení věcného břemene tak, že jej zamítl věcně, a to pro nesplnění zákonem
stanovených podmínek. Dospěl k závěru, že návrhu na vyvlastnění nelze vyhovět, pokud
příslušná stavba (položení optických chrániček HDPE k vedení telekomunikační sítě) byla již
zhotovena, neboť vyvlastňovat zpětně není možné. Správní orgán zkoumal naplnění podmínek
pro omezení vlastnického práva, tj. rozhodoval o tom, zda má být vlastnické právo k pozemku
ve prospěch zřizovatele stavby omezeno či nikoli. Nejde zde tedy o případ, kdy by soud
v občanském soudním řízení řešil věc samu poprvé.
Ani znění §28 zákona o vyvlastnění není s tímto závěrem v rozporu: „věcí vyvlastnění“
je třeba rozumět jak případy, kdy správní orgán návrhu na vyvlastnění vyhověl, tak případy,
kdy je pro neplnění zákonných podmínek zamítl. Dvojkolejnost, k níž by vedl krajským soudem
zastávaný výklad opačný – tj. že věci, kdy k vyvlastnění došlo, budou řešit soudy v občanském
soudním řízení, a věci, v nichž k vyvlastnění nedošlo, budou řešit soudy správní, by totiž vedla
k nežádoucím důsledkům, které zákonodárce jistě nezamýšlel. Nelze vyloučit situace,
kdy by osoba domáhající se vyvlastnění poté, co správní orgán nevyhověl jejímu návrhu
na vyvlastnění nemovitosti, uspěla u správního soudu, který by správnímu orgánu věc vrátil s tím,
že za dané skutkové situace je zapotřebí příslušnou nemovitost vyvlastnit. Po vyvlastnění
by se ale povinný mohl obrátit na soud v občanském soudním řízení, který by na rozdíl od soudu
správního mohl dospět k závěru, že vyvlastnění nemovitosti nepřichází v úvahu, a nemovitost
by nevyvlastnil. Rozpor s principem právní jistoty je tu více než zřejmý.
Vzhledem k výše uvedenému zvláštní senát proto vyslovil, že rozhodnout o věci
je příslušný soud v občanském soudním řízení.
K postupu správního senátu Krajského soudu v Brně lze ještě podotknout, že tento senát
nesprávně v dané věci žalobu odmítl (usnesením ze dne 5. 9. 2007). Obecná úprava v §46 odst. 2
s. ř. s. totiž nedopadá na případy, kdy spor o věcnou příslušnost vznikne mezi správním senátem
krajského soudu a jiným (civilním) senátem téhož soudu. Byl-li adresátem žaloby soud,
který je jak soudem věcně příslušným k projednání žaloby ve správním soudnictví, tak i soudem
věcně příslušným k projednání žaloby podle části páté občanského soudního řádu, tedy tentýž
soud, měl správní senát Krajského soudu v Brně tuto věc bez procesního rozhodování předat
přímo podle rozvrhu práce tomuto senátu. Ten pak, v případě nesouhlasu s takovým předáním,
měl postupovat podle §104b odst. 3 o. s. ř. a podat návrh zvláštnímu senátu (srov. k tomu také
zrcadlově opačné ustanovení §46 odst. 4 s. ř. s.).
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Krajský soud v Brně proto bude pokračovat
v občanském soudním řízení v řízení o podané žalobě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. září 2008
JUDr. Karel Podolka
předseda zvláštního senátu