ECLI:CZ:NSS:2008:NAO.3.2008:65
sp. zn. Nao 3/2008 - 65
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce Děti Země - Klub
za udržitelnou dopravu, se sídlem Cejl 48/50, 602 00 Brno, proti žalovanému Krajskému
úřadu Pardubického kraje, se sídlem Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice, v řízení
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 9. 2007, č. j. SpKrú 40922/2007/ODSH/My,
o námitce podjatosti vznesené ve věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky
v Pardubicích pod sp. zn. 52 Ca 48/2007 vůči soudkyním Mgr. Petře Venclové
a JUDr. Drahomíře Lukešové,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích Mgr. Petra
Venclová a JUDr. Drahomíra Lukešová nejsou v y l o u č e n y z projednávání
a rozhodování právní věci vedené pod sp. zn. 52 Ca 48/2007.
Odůvodnění:
U Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích probíhá řízení o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného, zahájené žalobcovým návrhem doručeným soudu dne 1. 11. 2007,
v němž se domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce
a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Přelouč ze dne 20. 6. 2007, jímž byla povolena stavba
„Stupeň II Přelouč“.
V podání doručeném krajskému soudu elektronicky dne 20. 11. 2007 vznesl žalobce
námitku podjatosti vůči soudkyni Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích,
Mgr. Petře Venclové. Tvrzenou podjatost zakládá žalobce na tom, že uvedená soudkyně byla
členkou senátu, který žalobu občanského sdružení Svoboda zvířat Hradec Králové ze dne
10. 4. 2004 proti vydání „závazného stanoviska k zásahu do významného krajinného prvku (řeka
Labe a její niva) stavbou plavebního stupně Přelouč II.“ svým usnesením ze dne 31. 1. 2005
sp. zn. 52 Ca 30/2004 odmítnul jako neodůvodněnou. Toto občanské sdružení
pak prostřednictvím advokáta Mgr. Luďka Šikuly podalo dne 3. 3. 2005 kasační stížnost
k Nejvyššímu správnímu soudu, o níž tento ani po 2,5 letech nerozhodl (přitom pro předmětnou
stavbu bylo již vydáno žalobou napadené stavební povolení).
Dále Mgr. Venclová jako pověřená členka senátu soudu také rozhodovala o žalobě
žalobce a výše uvedeného občanského sdružení podané advokátem Mgr. Luďkem Šikulou
dne 27. 2. 2006 proti vydání územního rozhodnutí pro stavbu plavebního stupně Přelouč II.
Ve svém usnesení ze dne 2. 8. 2006, č. j. 52 Ca 14/2006 - 11 pak Mgr. Venclová jako pověřená
členka senátu rozhodla o tom, že soudní řízení přeruší do doby, než Nejvyšší správní soud
rozhodně o podané kasační stížnosti Ministerstva životního prostředí a Ředitelství vodních cest
ČR proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2006, č. j. 7 Ca 25/2004 - 34
(u Nejvyššího správního soudu je spis veden pod sp. zn. 6 As 48/2006) , kterým bylo na základě
žaloby občanského sdružení Svoboda zvířat Hradec Králové soudem zrušeno rozhodnutí
Ministerstva životního prostředí k zásahu do biotopů zvláště chráněných druhů živočichů
a rostlin dle zákona č. 114/1992 Sb. Podle žalobce bylo vydá ní usnesení č. j. 52 Ca 14/2006 - 11
nesprávné, neboť nedůvodně váže zkoumání žaloby proti vydání územního rozhodnutí
pro plavební stupeň Přelouč na soudní spor o zákonnosti jiného samostatného (nezávislého)
správního rozhodnutí, které s územním rozhodnutím přímo nesouvisí (a ani se ve zmíněné
žalobě o něm nepíše). Tento jiný soudní spor „probíhá“ už více než rok u Nejvyššího správního
soudu. Žalobce během posledních čtyř let poměrně často hledá spravedlnost u nezávislé soudní
moci podáváním žalob ve správním soudnictví, ale se situací, že by soud vázal vedení soudního
řízení na rozhodnutí jiného soudu potažmo na kasační stížnost, se ještě nesetkal.
Vzhledem k tomu, že další členkou senátu, který vydal dle žalobce sporné usnesení
sp. zn. 52 Ca 30/2004, je případná náhradnice Mgr. Venclové, JUDr. Drahomíra Lukešová,
doporučuje žalobce, aby třetí členkou senátu byla namísto Mgr. Petry Venclové JUDr. Marie
Pavlíčková. Senát by tedy dle žalobce měl mít toto složení: JUD r. Jan Dvořák (předseda),
JUDr. Marie Pavlíčková (členka) a Mgr. Monika Chaloupková (členka).
Mgr. Petra Venclová ve svém vyjádření ze dne 20. 11. 2007 uvedla, že jí nejsou známy
žádné skutečnosti, na jejichž základě by bylo možno pochybovat o její nepodjatosti se zřetelem
na vztah k předmětu řízení, k účastníkům řízení či k osobám na řízení zúčastněných.
JUDr. Drahomíra Lukešová ve vyjádření ze stejného dne uvedla, že jak k věci, tak k účastníkům
a osobám zúčastněným na řízení není v žádném ohledu ve vztahu předvídaném §14
odst. 1 o. s. ř. a necítí se podjatá.
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích poté postoupil věc Nejvyššímu
správnímu soudu, jemuž přísluší rozhodnout o námitce podjatosti v souladu s §8 odst. 5 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro vyloučení soudkyně Mgr. Venclové
z projednávání a rozhodování dané věci, a to z následujících důvodů:
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou t éž soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení soudce přitom nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem
na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem
než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům
či jejich zástupcům – kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů – mohou vzniknout
i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně
nepřátelský. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů není dán. Mgr. Venclová se rovněž
nepodílela na projednávání nebo rozhodování věci u žalovaného správního orgánu
ani v předchozím soudním řízení. „Předchozí soudní řízení“ je přitom třeba chápat nikoli časově
(tedy jako jakékoliv soudní řízení, jehož byl žalobce účastníkem , resp. které by se týkalo stejného
předmětu) nýbrž instančně: vyloučen by tak byl soudce, který by o téže věci rozhodoval nejprve
v řízení u krajského soudu a následně pak v řízení kasačním u Nejvyššího správního soudu.
O tento případ se tu však nejedná , neboť odmítnutí žaloby proti „závaznému stanovisku
k zásahu do významného krajinného prvku (řeka Labe a její niva) stavbou plavebního stupně
Přelouč II.“ není rozhodnutím, které by instančně předcházelo rozhodování o nyní projednávané
žalobě.
Žalobce dále vytýká soudkyni Mgr. Venclové, že v jiné věci, kde je účastníkem řízení
žalobce, rozhodla o přerušení řízení, což žalobce považuje za nesprávné. Taková námitka
však není důvodná, neboť podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. poslední věty nejsou důvodem
k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Namítá-li žalobce, že se s přerušením řízení
ve své dosavadní praxi ještě nesetkal, lze jen uvést, že se jedná o postup zcela běžný a zákonem
aprobovaný.
S ohledem na výše uvedené neobstojí ani námitka podjatosti uplatněná žalobcem
vůči soudkyni JUDr. Lukešové, neboť i zde žalobce argumentuje pouze jejím rozhodováním
v jiné věci, což nelze považovat za důvod k vyloučení této soudkyně.
Závěrem je vhodné podotknout, že není-li žalobce spokojen s výsledkem některého
z právních sporů, které vedl či vede před krajským soudem, má možnost domáhat
se po jejich pravomocném skončení nápravy prostřednictvím opravného prostředku (kasační
stížnosti); institut podjatosti však k nápravě případných pochybení krajského soudu neslouží
a není ani platformou pro žalobcovu polemiku s názory krajského soudu.
Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. února 2008
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu