ECLI:CZ:NSS:2008:NAO.72.2008:52
sp. zn. Nao 72/2008 - 52
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce S. M., proti
žalovanému Krajskému úřadu Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, v
řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 4. 2008,
č. j. 38 Cad 2/2008 - 15, o námitce podjatosti žalobce,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Milada Tomková
a JUDr. Brigita Chrastilová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 Ads 55/2008.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 16. 4. 2008, č. j. 38 Cad 2/2008 - 15,
neustanovil žalobci (dále jen „stěžovatel“) zástupce pro řízení o žalobě, kterou se stěžovatel
domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 1. 2008, č. j. KUOK 122826/2007.
Proti tomuto usnesení podal stěžovatel kasační stížnost, která je vedena u Nejvyššího
správního soudu pod sp. zn. 6 Ads 55/2008. Nejvyšší správní soud poučil účastníky řízení,
že v dané věci bude podle rozvrhu práce rozhodovat šestý senát ve složení JUDr. Bohuslav
Hnízdil, JUDr. Milada Tomková a JUDr. Brigita Chrastilová a v případě dlouhodobé
nepřítomnosti některého ze jmenovaných soudců může být senát doplněn některým ze soudců
čtvrtého senátu, kterými jsou JUDr. Dagmar Nygrínová, JUDr. Marie Turková a doc. JUDr. Petr
Průcha,CSc. Současně je poučil o tom, že mají-li za to, že některý z uvedených soudců
je vyloučen z projednávání a rozhodování věci pro svůj poměr k věci, k účastníkům
nebo k jejich zástupcům, mohou namítnout jeho podjatost v propadné lhůtě jednoho týdne
od tohoto vyrozumění.
Na toto poučení reagoval stěžovatel podáním na samé hranici čitelnosti ze dne
23. 5. 2008, v němž mimo jiné uvedl, „že ve věci samé jednají vyloučení soudci NSS, a všichni
soudci NSS v čele s Baxou, kteří v téže věci rozhodli 200 x od MS Praha a 200 x od KS Ostrava,
pouze se opakují“.
K námitce podjatosti se všichni členové šestého senátu vyjádřili shodně tak, že nemají
žádný poměr k věci, účastníkům ani k jejich zástupcům.
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému
soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce
z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a z opravdu závažných důvodů,
které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama
zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá.
Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho,
že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani konstituování soudní moci jako pilíře
demokratické společnosti.
Stěžovatel v rozporu s ustanovením §8 odst. 5 s. ř. s. neuvedl žádný relevantní důvod
a omezil se pouze na konstatování, že všichni soudci zdejšího soudu se již podíleli
na rozhodování v předcházejících řízeních v této věci. Z ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. sice plyne,
že jedním z důvodů pro vyloučení soudců je skutečnost, že se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení,
musí jít však o totožnou věc. Podílem na předcházejícím soudním řízení je například situace,
kdy se soudce podílel na rozhodování věci jak u krajského soudu, tak posléze u Nejvyššího
správního soudu, popřípadě naopak. Taková situace však v dané věci nenastala a výslovně
není ani namítána. Lze přitom odkázat i na usnesení Nejvyššího správního soudu
č. j. Nao 2/2003 - 18, (publikováno pod č. 53/2004 Sb. NSS), v němž bylo vyjádřeno,
že „předchozím soudním řízením“ není řízení v jiné soudní věci, byť by se i týkala
týchž účastníků.
Vzhledem k výše uvedenému není návrh stěžovatele na vyloučení soudců šestého senátu
Nejvyššího správního soudu z projednávání a rozhodování věci vedené
pod sp. zn. 6 Ads 55/2008 důvodný.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. června 2008
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu