ECLI:CZ:NSS:2008:NAO.73.2008:114
sp. zn. Nao 73/2008 - 114
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: S. M., proti
žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 4. 2008,
č. j. 38 Cad 2/2004 - 74, o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Nejvyššího
správního soudu pod sp. zn. 6 Ads 54/2008,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Milada Tomková, JUDr. Bohuslav Hnízdil
a JUDr. Brigita Chrastilová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 Ads 54/2008.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 14. 4. 2008, č. j. 38 Cad 2/2004 -74, ustanovil
žalobci (dále jen „stěžovatel“) zástupcem advokáta JUDr. Milana Janíčka pro řízení
o žalobě, kterou se stěžovatel domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 1. 2004,
č. j. OSV-10165/03/SD-302/KR.
Proti tomuto usnesení o ustanovení zástupce podal stěžovatel kasační stížnost.
Nejvyšší správní soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí, poučil účastníky
řízení, že v dané věci bude podle rozvrhu práce rozhodovat šestý senát ve složení JUDr. Milada
Tomková, JUDr. Bohuslav Hnízdil a JUDr. Brigita Chrastilová a že v případě dlouhodobé
nepřítomnosti některého ze jmenovaných soudců může být senát doplněn některým ze soudců
čtvrtého senátu. Současně je poučil, že mají-li za to, že některý z uvedených soudců je vyloučen
z projednávání a rozhodování věci pro svůj poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům,
mohou namítnout jeho podjatost ve lhůtě jednoho týdne od tohoto vyrozumění.
Na toto poučení reagoval stěžovatel podáním ze dne 23. 5. 2008, v němž mimo jiné
uvedl, že „ve věci samé jednají vyloučení soudci NSS, a všichni soudci NSS v čele s Baxou,
kteří v téže věci rozhodli 200 x od MS Praha a 200 x od KS Ostrava, pouze se opakují“.
K námitce podjatosti se všichni členové šestého senátu vyjádřili shodně tak, že nemají
žádný poměr k věci, účastníkům, ani k jejich zástupcům.
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům
je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému
soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce
z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a z opravdu závažných důvodů,
které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama
zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá.
Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho,
že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani konstituování soudní moci jako pilíře
demokratické společnosti.
Stěžovatel v rozporu s ustanovením §8 odst. 5 s. ř. s. neuvedl žádný relevantní důvod
podjatosti a omezil se pouze na konstatování, že všichni soudci Nejvyššího správního soudu
se již podíleli na rozhodování v předcházejících řízeních. Z ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s.
sice plyne, že jedním z důvodů pro vyloučení soudců je skutečnost, že se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení,
musí jít však o totožnou věc. Podílem na předcházejícím soudním řízení je například situace,
kdy se soudce podílel na rozhodování věci jak u krajského soudu, tak posléze u Nejvyššího
správního soudu, popřípadě naopak. Taková situace však v dané věci nenastala a výslovně
není ani namítána. Lze přitom odkázat i na usnesení Nejvyššího správního soudu
č. j. Nao 2/2003 - 18, (publikováno pod č. 53/2004 Sb. NSS), v němž bylo vyjádřeno,
že „předchozím soudním řízením“ není řízení v jiné soudní věci, byť by se i týkala
týchž účastníků.
Vzhledem k výše uvedenému není návrh stěžovatele na vyloučení soudců šestého senátu
Nejvyššího správního soudu z projednávání a rozhodování věci vedené
pod sp. zn. 6 Ads 54/2008 důvodný.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. června 2008
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu