ECLI:CZ:NSS:2008:NAO.92.2008:102
sp. zn. Nao 92/2008 - 102
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely
Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: V.
P., proti žalovanému: Magistrát města Pardubice, odbor sociálních věcí, se sídlem
nám. Republiky 12, Pardubice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 11. 2007, č. j. MmP
48844/2007, v řízení o námitce podjatosti soudce ve věci vedené u Krajského soudu
v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. 52 Ca 17/2008,
takto:
Námitka podjatosti soudce Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky
v Pardubicích JUDr. Jana Dvořáka se odmítá.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích
(dále jen „krajský soud“) napadl žalobce rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 11. 2007,
č. j. MmP 48844/2007, kterým zamítl odvolání žalobce a potvrdil napadené rozhodnutí
Úřadu městského obvodu Pardubice vydané pod č. j. 794/2007/PAF/Po ze dne
19. 10. 2007.
Krajský soud žalobu usnesením ze dne 11. 6. 2008, č. j. 52 Ca 17/2008 - 59,
odmítl, toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 20. 6. 2008. Proti tomuto rozhodnutí
podal žalobce dne 4. 7. 2008 kasační stížnost. Krajský soud vyzval stěžovatele v rámci
úkonů dle §108 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále
jen „s. ř. s.“) usnesením ze dne 7. 7. 2008, č. j. 52 Ca 17/2008 – 67, k předložení plné
moci udělené advokátovi. Stěžovatel na tuto výzvu reagoval podáním ze dne 16. 7. 2008,
doručeného krajskému soudu dne 18. 7. 2008, označenou jako „kasační stížnost“, v rámci
tohoto podání požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, dále
vznesl námitku podjatosti proti JUDr. Dvořákovi.
Námitka podjatosti byla stěžovatelem odůvodněna následovně: „Podjatost spatřuji
zejména v tom, že soudce ačkoli dle zákona nesměl odmítnout žalobu žalobce, jak vyplývá z podání
původně ustanoveného právníka zástupce žalobce (stěžovatele), JUDr. Jana Najmana, advokáta
se sídlem nám. Republiky 53, Pardubice, ze dne 11. 4. 2008, zn: 2462, přesto žalobu žalobce odmítl
a proto z mého pohledu domnívám se, jednal z osobních a nikoli zákonných důvodů, zřejmě na základě
pomluv osoby žalobce, které o žalobci podal žalovaný a tuto domněnku žalobce (stěžovatele) dotvrzuje
i další postup soudu. Moje víra v nestranné a spravedlivé rozhodování soudu, když soud předsedou svého
senátu (který má o mě rozhodovat) postupuje evidentně v rozporu se zákony, je hluboce otřesena.“
Věc sp. zn. 52 Ca 17/2008 byla poté krajským soudem předložena Nejvyššímu
správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti.
Vyloučení soudců a dalších osob upravuje §8 s. ř. s. Dle odst. 1 tohoto ustanovení
jsou „soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci,
k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též
soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím
soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“. Podle ustanovení §8 odst. 5 s. ř. s.
může účastník řízení nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní
osoby, tlumočníka nebo znalce do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl;
zjistí-li důvod při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným
námitkám se nepřihlíží.
Nejvyšší správní soud považuje za vhodné úvodem připomenout, že vyloučit
soudce z projednávání a rozhodnutí věci lze jen výjimečně a ze skutečně závažných
důvodů (srovnej usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003,
č. j. Nao 19/2003 - 16, dostupné na www.nssoud.cz). Tento postup je v souladu s ústavní
zásadou, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1
Listiny základních práv a svobod); přípustnou výjimkou z této zásady je pouze vyloučení
soudce ze zákonem stanovených důvodů, nebo na základě námitky podjatosti uplatněné
stranou sporu. Tyto výjimky nejsou s uvedenou zásadou v rozporu, naopak akcentují další
klíčový ústavní princip, jímž je princip nestrannosti soudců.
V dané věci byla žalobcem namítnuta podjatost soudce krajského soudu,
a to až po ukončení řízení před krajským soudem, avšak po zahájení řízení o kasační
stížnosti proti rozhodnutí o odmítnutí žaloby, na jehož vydání se jako předseda senátu
podílel. Pokud by kasační stížnost měla veškeré náležitosti a Nejvyšší správní soud
by po jejím předložení již rozhodoval pouze o její důvodnosti, pak by námitka podjatosti
byla posouzena v rámci řízení o kasační stížnosti dle §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.,
tj. zda z důvodu podjatosti soudce nebylo řízení před krajským soudem zmatečné.
V předmětné věci je však krajský soud v souladu s §108 odst. 1 s. ř. s. povinen odstranit
vady podání spočívající v nezastoupení stěžovatele advokátem, v rámci čehož musí
rozhodnout o návrzích stěžovatele na osvobození od soudních poplatků a ustanovení
zástupce soudem. Z tohoto důvodu je nutné postavit na jisto, zda tyto úkony nečiní
soudce, který je dle §8 odst. 1 s. ř. s. z projednávání a rozhodování ve věci vyloučen.
Nejvyšší správní soud proto přistoupil k samostatnému projednání námitky podjatosti
vznesené stěžovatelem vůči JUDr. Dvořákovi.
Nejvyšší správní soud byl v řízení o námitce podjatosti povinen ověřit splnění
podmínek pro její věcné projednání, v rámci čehož se mimo jiné musel zabývat včasností
podání návrhu.
Podle §8 odst. 5 s. ř. s. musí být upla tněna námitka do jednoho týdne ode dne,
kdy se o podjatosti dozvěděl. Nejvyšší správní soud ze spisu Krajského soudu v Hradci
Králové – pobočky v Pardubicích zjistil, že žalobce se poprvé prokazatelně seznámil
se skutečnostmi, z nichž dovozoval podjatost soudce, při doručení usnesení krajského
soudu o odmítnutí jeho žaloby č. j. 52 Ca 17/2008 - 59, a to dne 20. 6. 2008. Jak je výše
uvedeno, podjatost soudce lze namítnout dle §8 odst. 5 s. ř. s. do jednoho týdne ode dne,
kdy se účastník řízení o podjatosti dozvěděl. Obsahově se žalobcem vznesená námitka
podjatosti vztahuje k názorům vysloveným v uvedeném usnesení, proto je nutno „den,
kdy se účastník řízení o podjatosti dozvěděl“ odvozovat od data doručení tohoto
usnesení, tj. 20. 6. 2008.
Dle ustanovení §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou
nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo
ke skutečnosti určující její počátek. Lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí
dle ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. uplynutím dne, který se svým označením shoduje
s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím
posledního dne tohoto měsíce.
V daném případě bylo ve smyslu ustanovení §40 odst. 1 s. ř. s. dnem určujícím
počátek běhu jednotýdenní lhůty pro podání námitky podjatosti je pátek 20. 6. 2008,
konec lhůty pro podání námitky podjatosti dle odst. 2 téhož ustanovení pak v návaznosti
na výše uvedené připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval s dnem určujícím
počátek běhu lhůty, tedy na pátek 27. 6. 2008. Tento den byl posledním dnem
pro její včasné podání, tj. pro její předání soudu nebo zaslání prostřednictvím
držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předání orgánu,
který má povinnost ji doručit.
Námitka podjatosti uplatněná v doplnění kasační stížnosti podané dne 17. 7. 2008
byla tedy podána opožděně, dle §8 odst. 5, věty poslední, s. ř. s. se k takové námitce
nepřihlíží. Nejvyšší správní soud proto konstatoval opožděné podání námitky podjatosti
a řízení o ní v souladu s §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl.
Vzhledem k okolnostem případu Nejvyšší správní soud považuje za vhodné
nad rámec věci poukázat na výše citované znění §8 odst. 1 s. ř. s., dle něhož důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Žalobce spatřoval důvody
podjatosti právě v postupu soudce v dané věci, což by vylučovalo úspěšnost i včas podané
námitky.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. září 2008
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně senátu