ECLI:CZ:NSS:2008:PST.43.2007:26
sp. zn. Pst 43/2007 - 26
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Josefa Baxy, Mgr. Jana Passera, doc. JUDr. Petra Průchy, CSc., JUDr. Milady
Tomkové, JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatele: vláda,
se sídlem nábř. E. Beneše 4, Praha 1, zastoupena JUDr. Václavem Henychem, vrchním
ředitelem Sekce legislativy a všeobecné správy Ministerstva vnitra, proti odpůrci: Občansko
demokratické sdužení Zlín, se sídlem Nadhumení 304, Mladcová, Zlín, v řízení o návrhu
na pozastavení činnosti politické strany,
takto:
I. Činnost politické strany „Občansko demokratické sdružení Zlín“ se pozast av uje .
II. Navrhovateli se nepři znáv á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Dne 5. 10. 2007 podala u Nejvyššího správního soudu vláda České republiky
(dále jen „navrhovatel“) návrh na pozastavení činnosti politické strany Občansko demokratické
sdružení Zlín (dále jen „odpůrce“) podle ustanovení §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb.,
o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnil navrhovatel tím, že odpůrce
v rozporu s ustanovením §6 odst. 5 zákona o politických stranách neustanovil do 6 měsíců
od vzniku orgány strany.
Odpůrce nevyužil možnosti se k návrhu vyjádřit. Zásilka obsahující výzvu odpůrci
k vyjádření byla dne 18. 10. 2007 uložena na poště a v úložní době nebyla vyzvednuta.
Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že přípravný výbor odpůrce podal dne
3. 7. 2006 Ministerstvu vnitra návrh na registraci politické strany. Dne 21. 7. 2006 byl odpůrce
zaregistrován (č. j. VS - 5179/SDR/1 - 2006), ministerstvu však doposud neoznámil ve smyslu
ustanovení §10 zákona o politických stranách údaje uvedené v §9 odst. 3 písm. b) téhož zákona,
tzn. údaje týkající se jména, příjmení, data narození a trvalého pobytu osob, které jsou jeho
statutárním orgánem. Na výzvu Ministerstva vnitra ze dne 12. 2. 2007 (převzatou 22. 2. 2007),
k oznámení údajů o osobách, které jsou členy statutárního orgánu politické strany, odpůrce nijak
nereagoval, a to ani ve lhůtě stanovené Ministerstvem vnitra (28. 2. 2007), ani kdykoliv později.
Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony, nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu.
Podle §9 odst. 3 písm. b) zákona o politických stranách se do rejstříku politických stran
a hnutí vyznačují údaje o jménu, příjmení, datu narození a adrese místa pobytu osob, které jsou
statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem
strany a hnutí.
Strana a hnutí jsou povinny oznámit písemně ministerstvu údaje uvedené v §9 odst. 3
písm. b), d) a e) zákona o politických stranách do 15 dnů ode dne, kdy bylo příslušným orgánem
strany a hnutí ve věci rozhodnuto. Oznámení musí být doloženo usnesením těchto orgánů (§10
zákona o politických stranách).
Podle §6 odst. 5 zákona o politických stranách musí být orgány strany a hnutí ustaveny
nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany a hnutí. Nejsou-li orgány v této lhůtě ustaveny, dá
ministerstvo podnět k návrhu na pozastavení činnosti politické strany a hnutí (§14).
Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách může být činnost strany a hnutí
rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s §1 až §5, §6 odst. 5
a §17 až §19 nebo se stanovami.
Podle §15 odst. 1 citovaného zákona o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti
strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. O návrhu
vlády na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení
jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Podle §96 s. ř. s. rozhoduje
soud o takovém návrhu podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný.
Z údajů obsažených ve spise bylo zjištěno, že odpůrce nesplnil zákonem uloženou
povinnost, neboť Ministerstvu vnitra dosud neoznámil ve smyslu §10 zákona o politických
stranách údaje uvedené v ustanovení §9 odst. 3 písm. b) téhož zákona, tzn. údaje týkající
se jména, příjmení, data narození a trvalého pobytu osob, které jsou statutárním orgánem
odpůrce. Podle §6 odst. 5 zákona o politických stranách musejí být orgány strany ustaveny
nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany. Pokud jde o statutární orgán, platí citované ustanovení
obdobně s tím, že strana je povinna sdělit identifikační údaje osob, které jsou statutárním
orgánem strany do 15 dnů ode dne, kdy bylo ve věci rozhodnuto. Ustavení statutárních orgánů,
jež jednají jménem strany a rozhodují o nejdůležitějších záležitostech strany, je podmínkou
sine qua non pro činnost strany jako subjektu politické soutěže, ale též subjektu všech právních
vztahů. Zákon o politických stranách dává vniknuvším stranám dostatečně dlouhou lhůtu
6 měsíců, aby v tomto období byl vznik politického subjektu takto završen. Po uplynutí
šestiměsíční lhůty je potřeba postavit najisto, kdo je oprávněn za politickou stranu jednat.
Odpůrce na výzvu navrhovatele, aby uvedl identifikační údaje o členech statutárního orgánu
potřebné k zápisu do rejstříku strana hnutí, nereagoval. Přitom je jeho zákonnou povinností
o ustanovení statutárního orgánu navrhovatele informovat do 15 dnů ode dne, kdy se tak stalo.
Odpůrce tedy vůči navrhovateli, ale ani soudu (výzva soudu, aby se odpůrce vyjádřil k návrhu
vlády na pozastavení činnosti politické strany, ze dne 15. 10. 2007, byla odpůrci doručena
podle §47 odst. 1, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dne 22. 10. 2007)
nepodal ani tvrzení, ani důkaz o existenci (vzniku) statutárního orgánu. Za těchto okolností je
proto důvodné návrhu na pozastavení činnosti politické strany vyhovět.
Nejvyšší správní soud proto rozhodl na podkladě návrhu oprávněného subjektu
o pozastavení činnosti odpůrce, a to z důvodu uvedeného v ustanovení §6 odst. 5 zákona
o politických stranách. Ve věci rozhodl soud bez jednání, neboť s takovýmto postupem
navrhovatel výslovně souhlasil a odpůrce ve lhůtě stanovené soudem neprojevil nesouhlas,
takže se jeho souhlas presumuje (§51 odst. 1 s. ř. s.)
Pro úplnost lze dodat, že podle ustanovení §14 odst. 2 zákona o politických stranách
mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu,
který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu
jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany pozastavena, podají
orgány uvedené v §15 citovaného zákona žalobu ve správním soudnictví na rozpuštění strany.
Podle §14 odst. 3 citovaného zákona, dojde-li ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl
důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně
obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 1 s. ř. s.,
podle něhož neúspěšný odpůrce nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona a úspěšný
navrhovatel náhradu nákladů nepožadoval a zjevně mu v této souvislosti ani žádné náklady řízení
nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku je přípustná obnova řízení za podmínek uvedených v §111
a násl. s. ř. s. Návrh na obnovu řízení lze podat k Nejvyššímu správnímu soudu
ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy ten, kdo obnovu řízení navrhuje, se dozvěděl
o důvodu obnovy. Po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí však
může být návrh podán jen tehdy, jestliže byl zrušen trestní rozsudek, jímž byl soud
při svém rozhodování vázán.
V Brně dne 13. února 2008
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu