ECLI:CZ:NSS:2009:1.AFS.40.2009:139
sp. zn. 1 Afs 40/2009 - 139
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců
JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: LAVET, s. r. o.,
se sídlem Nad Lesním divadlem 1215/6, Praha 4, zastoupena Mgr. Michalem Šimků, advokátem
se sídlem Spálená 21, Praha 1, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,
se sídlem tř. Kpt. Jaroše 7, Brno, za účasti osoby zúčastněné na řízení 1. ATS-TELCOM
PRAHA a. s., se sídlem Trojská 195/88, Praha 7, 2. Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3,
Praha 7, adresa pro doručování poštovní schránka 160, Praha 6, o žalobě proti rozhodnutí
předsedy žalovaného ze dne 11. 9. 2007, čj. R128/2007/03-16662/2007/310-Hr, v řízení
o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 8. 2008,
čj. 62 Ca 49/2007 - 107, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává .
Odůvodnění:
Žalobkyně se účastnila otevřeného zadávacího řízení na veřejnou zakázku Ministerstva
vnitra, které jí oznámením ze dne 14. 2. 2007 sdělilo, že veřejnou zakázku přidělilo jinému
uchazeči, společnosti ATS TELECOM PRAHA a. s. Žalobkyně následně podala námitky
proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, ministerstvo jim však nevyhovělo. Žalobkyně
tedy podala u žalovaného návrh na přezkoumání úkonů ministerstva. Ten však řízení zastavil,
neboť dospěl k závěru, že nedošlo k porušení zákona. Předseda žalovaného v záhlaví označeným
rozhodnutím zamítl podaný rozklad a potvrdil rozhodnutí žalovaného.
Žalobkyně podala proti rozhodnutí předsedy žalovaného žalobu ke krajskému soudu,
ten ji však v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl. Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadla
rozsudek krajského soudu kasační stížností.
Stěžovatelka zahrnula do kasační stížnosti i návrh na přiznání odkladného účinku
ve smyslu §107 s. ř. s. Jelikož ve svém návrhu neuvedla žádné skutečnosti rozhodné pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti, jak je upravuje §73 odst. 2 s. ř. s., vyzval Nejvyšší správní
soud stěžovatelku k doplnění návrhu ve lhůtě 2 týdnů. Stěžovatelka převzala výzvu soudu
k doplnění návrhu dne 22. 4. 2009, lhůta pro doplnění návrhu tak uplynula dne 6. 5. 2009.
Stěžovatelka dosud svůj návrh nedoplnila. Žalovaný ani osoby zúčastněné na řízení se k návrhu
stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřili.
Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatelky přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. se užije
přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobkyně po vyjádření žalovaného usnesením
přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobkyni nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným
způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud opakuje a zdůrazňuje, že kasační stížnost zásadně odkladný účinek
nemá. Aby jí mohl takový účinek přiznat, musí stěžovatelka v prvé řadě dostatečně podrobně
a určitě tvrdit, že jí hrozí nenahraditelná újma. Na podporu svých tvrzení musí samozřejmě
navrhnout provedení patřičných důkazů. Stěžovatelka však dosud neuvedla, v čem spatřuje
nenahraditelnou újmu, která by jí byla způsobena výkonem či jinými právními následky
rozhodnutí krajského soudu a žalovaného.
Z tohoto důvodu nebylo návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti vyhověno. Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku soud
nijak nepředjímá, jaké bude meritorní rozhodnutí ve věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. května 2009
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu